Na Novém Zélandu se zatím zcela naočkovala necelá tři procenta populace. První dávku dostalo skoro 270 tisíc lidí, druhou jen 120 tisíc. Země tak postupuje výrazně pomaleji než všechny evropské státy, Argentina, Indie, Kazachstán nebo Indonésie.
Důvodů, proč ostrov s téměř pěti miliony obyvatel očkuje tak pomalu, je několik. Začal až v únoru a rozhodl se naočkovat všechny obyvatele pouze vakcínou od farmaceutických firem Pfizer/BioNTech.
V polovině loňského prosince si přitom vláda premiérky Jacindy Ardernové objednala vakcíny Pfizer, AstraZeneca, Novavax a Johnson a Johnson. V březnu ale přiobjednala dalších 8,5 milionu dávek Pfizeru, aby se tato vakcína dostala na všechny obyvatele - a ostatní preparáty do země zatím nepřišly.
"Znamená to, že všichni Novozélanďané budou mít možnost naočkovat se stejnou vakcínou," prohlásila tehdy slavnostně premiérka. Většina těchto dávek ale do země přijde až v druhé polovině roku.
Vláda si slibuje, že použitím jediné očkovací látky se celý proces zjednoduší. Navíc má vakcína Pfizer až 90procentní účinnost proti symptomatickému koronaviru a patří tak mezi nejodolnější preparáty. A na rozdíl od například AstraZenecy ji neprovázejí pochybnosti ohledně tvorby krevních sraženin.
Důvěra v očkování
Vláda měla od začátku v plánu postupovat pomaleji. A také realističtěji, co se týče různých termínů a množství vakcín. "Povedlo se jim splnit to, co slíbili nebo předpověděli," hodnotí pro server ABC Helen Petousisová-Harrisová, vakcinoložka z Aucklandské univerzity.
Na rozdíl od sousední Austrálie tak Nový Zéland nemusel neustále upravovat předpokládaná data naočkování ani protikoronavirová opatření.
To vše má v místních posílit důvěru v očkování. Jestli ale vládní přístup skutečně funguje, zůstává otázkou. Průzkum veřejného mínění z letošního února ukázal, že vakcínu by si nechalo píchnout jen 51 procent Novozélanďanů, zato 18 procent by se naočkovat nenechalo.
"Polovina populace se chce nechat naočkovat, až pro ně bude vakcína k dispozici, ale druhá polovina bude potřebovat trochu přemluvit," vysvětluje Amanda Duddingová ze společnosti Ipsos, která průzkum prováděla.
"Celosvětově jsme viděli, že jak očkování postupovalo, stoupala i ochota lidí nechat se naočkovat. Bude zajímavé sledovat, jestli Nový Zéland také následuje tento trend," dodává.
Zima se blíží
Na jižní polokouli ale teď pomalu začíná zima. Lidé se tak začínají bát, že kvůli pomalému očkování a uvolnění cestování mezi Novým Zélandem a Austrálií by se nemoc mohla rozšířit.
"Je to pomalejší, než jsme po diskusích s ministerstvem zdravotnictví čekali," říká Simon Wallace z novozélandské asociace zaměřující se na péči o seniory. "Mezi lidmi stoupá úzkost hlavně proto, že se otevřela cestovní bublina," dodává.
V očkování teď mají přednost lidé, kteří pracují v rizikových oblastech, jako je právě péče o seniory nebo například kontrola na hranicích. Vakcinace ale postupně zrychluje a vláda předpokládá, že v červenci by mohlo dojít na zbytek populace. Předpokládá se však, že země by mohla dosáhnout kolektivní imunity až kolem Vánoc.
Není také jasné, jaká bude situace v očkovacích střediscích, až se na ně zvýší nápor. Podle Petousisové-Harrisové mohla vláda začít s přípravou na očkování dříve, ale neudělala to. Zvlášť když novozélandské zdravotnictví, na rozdíl od jiných zemí, nebylo přehlceno covidovými pacienty a mělo čas i zdroje připravit se. Některá střediska se přitom otevírají až teď.
Pomalé očkování znamená pro Nový Zéland i to, že hranice mimo tzv. cestovní bublinu s Austrálií zůstanou dál zavřené, což ovlivní mimo jiné turismus. Data z minulého roku ale ukazují, že lidé izolaci většinou podporují - 75 až 85 procent Novozélanďanů si přeje, aby hranice zůstaly zavřené, dokud koronavirus nebude celosvětově pod kontrolou.
