Nejvyšší justiční orgán Evropské unie vyhověl žalobě Evropské komise, která proti Polsku vede řízení kvůli několika částem sporné justiční reformy.

Polská vláda prosadila předloni v parlamentu zákon, který snížil do té doby jednotný důchodový věk soudců ze 67 let u mužů o dva a u žen o sedm roků.

Soud v Lucemburku v úterý konstatoval, že stanovením rozdílného věku zákon porušuje unijní pravidla proti diskriminaci na základě pohlaví. Problematický je podle unijní justice rovněž fakt, že polský ministr spravedlnosti může u některých soudců na základě jejich žádosti nástup do důchodu odložit. Tato úprava sice podle soudu přímo neohrožuje nezávislost polské justice, ale může vyvolávat pochybnosti o neovlivnitelnosti soudců.

"Kritéria, na základě kterých má ministr přijmout rozhodnutí, jsou totiž příliš vágní a neověřitelná; uvedené rozhodnutí nemusí být odůvodněno a nelze jej napadnout soudní žalobou," zdůvodnil unijní soud své rozhodnutí v tiskové zprávě.

Komise v souvislosti s justičními zákony vede s Polskem téměř dva roky řízení kvůli obavám z ohrožení vlády práva v zemi. Procedura může teoreticky skončit až odebráním hlasovacích práv Polsku v Radě EU, avšak kvůli nutnému jednomyslnému souhlasu ostatních států a přislíbené podpoře od Maďarska je tento závěr nepravděpodobný.

Již v červnu soud na podnět komise rozhodl, že proti unijnímu právu je i norma, jež umožňuje vládě zasahovat do složení nejvyššího soudu a která snižuje důchodový věk u členů nejvyššího soudu.

V říjnu zase EK zažalovala Varšavu kvůli novému disciplinárnímu řádu, který umožňuje trestat soudce na základě jejich rozhodnutí a tím podle komie omezuje jejich nezávislost.

Polská vláda odmítá postup komise jako neoprávněné zasahování do vnitřních věcí, přesto však po tlaku z Bruselu učinila některé změny v kritizovaných zákonech. Podle EK však nebyly dostatečně. Pokud komise dospěje k závěru, že se Varšava verdiktem soudu neřídí, může podat novou žalobu se žádostí o udělení finanční sankce.

Podle kritiků se polská vláda snaží omezit nezávislost soudů a získat nad nimi kontrolu. Konzervativně nacionalistická vládní strana Právo a spravedlnost, která v říjnu vyhrála druhé volby v řadě a má opět většinu v dolní parlamentní komoře, reformu vysvětluje jako snahu zefektivnit práci justice a zbavit se soudců spojovaných ještě s komunistickým režimem před rokem 1989.