Česko a Polsko nesplnily povinnosti, když odmítly uprchlické kvóty, míní advokátka EU

ČTK ČTK
Aktualizováno 31. 10. 2019 14:20
Česko, Polsko a Maďarsko nesplnily povinnosti plynoucí z právních předpisů Evropské unie, když se odmítly zapojit do systému přerozdělování uprchlíků. Uvedla to ve čtvrtečním stanovisku generální advokátka Soudního dvora Evropské unie Eleanor Sharpstonová.
Uprchlíci v Německu (ilustrační foto).
Uprchlíci v Německu (ilustrační foto). | Foto: Economia

Státy žalované Evropskou komisí podle advokátky nemohou zdůvodňovat odmítání solidárního přebírání migrantů obavami o svou vnitřní bezpečnost. Pohled generálního advokáta není pro soud závazný, často se jím však soudci při rozhodování řídí.

Unijní státy program povinného přerozdělování zavedly v roce 2015 s cílem odlehčit Řecku a Itálii, kam v době vrcholící migrační vlny proudily desetitisíce žadatelů o azyl. Trojice zemí se však nechtěla k systému připojit mimo jiné s argumentem, že rozhodovat o záležitostech týkajících se vnitřní bezpečnosti je výlučně v jejich kompetenci.

Podle advokátky však systém umožňoval odmítnout uprchlíky, kteří by byli vyhodnoceni jako bezpečnostní riziko. "Tři žalované členské státy tudíž mohly bez problémů zajistit ochranu bezpečnosti a blahobytu svých občanů" odmítnutím konkrétních žadatelů o azyl, uvedla Sharpstonová v tiskovém prohlášení soudu.

Český premiér Andrej Babiš v reakci na rozhodnutí generální advokátky řekl, že země její stanovisko zkoumá. "Stanovisko generální advokátky není závazné, je to čerstvá věc, aktuálně toto stanovisko ČR studuje a analyzuje. V každém případě bude nutné vyčkat rozhodnutí soudu, které jediné je závazné," napsal Babiš v textové zprávě.

Evropská komise zažalovala trojici států předloni v prosinci s cílem domoci se dodržování unijního práva. Jejich zástupci ale tvrdí, že verdikt nebude mít praktický význam, neboť nemůže zajistit nápravu. Připomínají, že program nefungoval a v jeho rámci bylo nakonec přesunuto výrazně méně migrantů, než byly původní předpoklady.

Přerozděleno bylo asi 29 tisíc osob z původně zamýšlených 160 tisíc, své kvóty splnilo pět unijních států.

Program původně odmítalo také Slovensko, žalobě se však vyhnulo tím, že nakonec přijalo nevelkou skupinu uprchlíků.

Advokátka také odmítla argument žalovaných zemí, že se na přebírání migrantů nepodílely kvůli rizikům spojeným s rychlým zpracováváním velkého počtu žádostí. Podle Sharpstonové mohly země v případě přetížení požádat o dočasné pozastavení přijímacího procesu a nikoli program úplně odmítat.

Systém byl podle advokátky založen na třech významných zásadách unijního práva, které platí bez výjimky pro všechny členské státy: právním státu, solidaritě a loajální spolupráci. "Nerespektování těchto povinností proto, že v konkrétním případě nejsou vítány nebo jsou neoblíbené, představuje nebezpečný první krok k rozpadu uspořádané a strukturované společnosti, která se řídí zásadami právního státu," uvedla ve zprávě Sharpstonová.

Soudní dvůr EU má v současnosti 11 generálních advokátů. Jejich úkolem je předkládat veřejně, nestranně a nezávisle odůvodněné návrhy rozhodnutí. Zpravidla v nich analyzují dosavadní vývoj unijního práva ve vztahu k dotčeným právním otázkám a navrhují rozhodnutí.

Podle původních odhadů měl soud vynést rozsudek ke konci roku. Advokátka však vydání stanoviska dříve plánovaného na červenec odložila až na dnešek, což může zpozdit i samotný verdikt.

 

Právě se děje

před 5 hodinami

Odveta za francouzskou digitální daň, USA mohou uvalit 25procentní clo

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa dnes oznámila dodatečná 25procentní cla na zboží dovážené z Francie v hodnotě 1,3 miliardy dolarů (přes 30 miliard Kč) jako odvetu za francouzskou digitální daň. Zavedení těchto cel však odkládá o 180 dnů, aby tak poskytla čas na vyřešení sporu.

Americký obchodní zmocněnec Robert Lighthizer uvedl, že francouzská digitální daň se nespravedlivě soustředí na americké podniky působící v oblasti digitálních technologií. Ohlášená cla se podle něj týkají například francouzské kosmetiky a kabelek.

Francouzský parlament schválil tříprocentní digitální daň loni v červenci. Letos v lednu se však Francie dohodla s USA na příměří, podle kterého Paříž odloží výběr digitální daně na konec roku a Washington na oplátku prozatím nezavede odvetná cla.

Zdroj: ČTK
před 9 hodinami

Klub z Amiens neuspěl se žalobou proti sestupu z ligy

Francouzský fotbalový klub SC Amiens neuspěl u nejvyššího správního soudu se žalobou proti sestupu z první ligy. Jeho prezident Bernard Joannin nevyloučil, že podnikne další právní kroky, klub se ale zároveň začal připravovat na start v druhé nejvyšší soutěži. Elitní ligu musel tým z Amiens opustit poté, co v době předčasného ukončení sezony deset kol před koncem kvůli pandemii koronaviru figuroval v tabulce na sestupové pozici.

Podle odborného posudku bude sestup pro klub znamenat ztráty ve výši 44 až 55 milionů eur. Joannin prohlásil, že soudce ignoroval jeho argumenty, a zvažuje další odvolání s cílem vybojovat náhradu škody.

Společně s Amiens sestoupilo i Toulouse. Oba kluby proti tomu neúspěšně protestovaly. Sestup mezitím zpečetilo i valné shromáždění ligy LFP, na němž se většina klubů vyslovila pro to, aby i v příští sezoně hrálo Ligue 1 jen dvacet týmů a ne dvaadvacet.

Další zprávy