Česko a Polsko nesplnily povinnosti, když odmítly uprchlické kvóty, míní advokátka EU

ČTK ČTK
Aktualizováno 31. 10. 2019 14:20
Česko, Polsko a Maďarsko nesplnily povinnosti plynoucí z právních předpisů Evropské unie, když se odmítly zapojit do systému přerozdělování uprchlíků. Uvedla to ve čtvrtečním stanovisku generální advokátka Soudního dvora Evropské unie Eleanor Sharpstonová.
Uprchlíci v Německu (ilustrační foto).
Uprchlíci v Německu (ilustrační foto). | Foto: Economia

Státy žalované Evropskou komisí podle advokátky nemohou zdůvodňovat odmítání solidárního přebírání migrantů obavami o svou vnitřní bezpečnost. Pohled generálního advokáta není pro soud závazný, často se jím však soudci při rozhodování řídí.

Unijní státy program povinného přerozdělování zavedly v roce 2015 s cílem odlehčit Řecku a Itálii, kam v době vrcholící migrační vlny proudily desetitisíce žadatelů o azyl. Trojice zemí se však nechtěla k systému připojit mimo jiné s argumentem, že rozhodovat o záležitostech týkajících se vnitřní bezpečnosti je výlučně v jejich kompetenci.

Podle advokátky však systém umožňoval odmítnout uprchlíky, kteří by byli vyhodnoceni jako bezpečnostní riziko. "Tři žalované členské státy tudíž mohly bez problémů zajistit ochranu bezpečnosti a blahobytu svých občanů" odmítnutím konkrétních žadatelů o azyl, uvedla Sharpstonová v tiskovém prohlášení soudu.

Český premiér Andrej Babiš v reakci na rozhodnutí generální advokátky řekl, že země její stanovisko zkoumá. "Stanovisko generální advokátky není závazné, je to čerstvá věc, aktuálně toto stanovisko ČR studuje a analyzuje. V každém případě bude nutné vyčkat rozhodnutí soudu, které jediné je závazné," napsal Babiš v textové zprávě.

Evropská komise zažalovala trojici států předloni v prosinci s cílem domoci se dodržování unijního práva. Jejich zástupci ale tvrdí, že verdikt nebude mít praktický význam, neboť nemůže zajistit nápravu. Připomínají, že program nefungoval a v jeho rámci bylo nakonec přesunuto výrazně méně migrantů, než byly původní předpoklady.

Přerozděleno bylo asi 29 tisíc osob z původně zamýšlených 160 tisíc, své kvóty splnilo pět unijních států.

Program původně odmítalo také Slovensko, žalobě se však vyhnulo tím, že nakonec přijalo nevelkou skupinu uprchlíků.

Advokátka také odmítla argument žalovaných zemí, že se na přebírání migrantů nepodílely kvůli rizikům spojeným s rychlým zpracováváním velkého počtu žádostí. Podle Sharpstonové mohly země v případě přetížení požádat o dočasné pozastavení přijímacího procesu a nikoli program úplně odmítat.

Systém byl podle advokátky založen na třech významných zásadách unijního práva, které platí bez výjimky pro všechny členské státy: právním státu, solidaritě a loajální spolupráci. "Nerespektování těchto povinností proto, že v konkrétním případě nejsou vítány nebo jsou neoblíbené, představuje nebezpečný první krok k rozpadu uspořádané a strukturované společnosti, která se řídí zásadami právního státu," uvedla ve zprávě Sharpstonová.

Soudní dvůr EU má v současnosti 11 generálních advokátů. Jejich úkolem je předkládat veřejně, nestranně a nezávisle odůvodněné návrhy rozhodnutí. Zpravidla v nich analyzují dosavadní vývoj unijního práva ve vztahu k dotčeným právním otázkám a navrhují rozhodnutí.

Podle původních odhadů měl soud vynést rozsudek ke konci roku. Advokátka však vydání stanoviska dříve plánovaného na červenec odložila až na dnešek, což může zpozdit i samotný verdikt.

 

Právě se děje

před 4 hodinami

Policie v Severní Makedonii objevila 94 migrantů v kamionu. Řidič uprchl

Policejní hlídka kamion s makedonskou poznávací značkou zastavila v sobotu večer u města Radoviš, asi 110 kilometrů jihovýchodně od Skopje. Podle sdělení policie řidič z místa uprchl. V nákladním prostoru strážníci objevili 94 syrských, afghánských, iráckých a pákistánských migrantů. Běžence čeká převoz do uprchlického centra v jižním pohraničním městě Gevgelija a následně deportace do Řecka, odkud přišli.

Další zprávy