Kyjev/Varšava - Polský prezident Andrzej Duda v neděli na západě Ukrajiny uctil památku polských obětí takzvaného volyňského masakru, který před 75 lety spáchali ukrajinští nacionalisté. Ukrajinský prezident Petro Porošenko naopak v Sahryni na jihovýchodě Polska připomněl památku Ukrajinců, které v roce 1944 zabili Poláci a vyzval ke vzájemnému odpuštění. Společnou schůzku si hlavy obou států nenaplánovaly.
"Před památkou nevinných obětí vyzývám všechny, Ukrajince a Poláky, ke křesťanskému odpuštění. Ke vzájemnému odpuštění, ne k pomstě, nás z nebes vybízejí všechny nevinné obětí bratrovražedných bojů mezi našimi národy," řekl Porošenko při odhalení pomníku na místě, kde polští partyzáni v březnu 1944 zmasakrovali několik set ukrajinských civilistů, včetně žen a dětí. Vesnici pak vypálili, podobně jako šest dalších ukrajinských obcí toho dne.
Porošenko podle agentury Interfax zdůraznil, že Ukrajinci si hluboce váží památky Poláků, kteří se stali oběťmi etnických čistek na Volyni v letech 1943 až 1944.
Duda: Nebyla to válka, byla to etnická čistka
Polský prezident Andrzej Duda se v katedrále v Lucku zúčastnil mše, kterou sloužili preláti a kterým předal kříž věnovaný památce zavražděných Poláků. Tyto "oběti genocidy" také uctil symbolickou návštěvou již neexistujících polských vsí v okolí města a položením věnce na hromadném hrobě bezejmenných obětí.
Ukrajinští nacionalisté a masakr na Volyni
Organizace ukrajinských nacionalistů (OUN) vznikla v roce 1929. Ve třicátých letech minulého století organizovala teroristické útoky proti Ukrajincům obviněným z neloajality, stoupencům kompromisů a představitelům polského státu. Jejím hlavním symbolem se stal Stěpan Bandera.
V září 1939 a po napadení SSSR Německem bojovala na straně nacistů, posléze proti nim ale obrátila zbraně. Za hlavní nepřátele pokládala Sověty a Poláky.
Její revoluční část 30. 6. 1941 neúspěšně vyhlásila nezávislou Ukrajinu. Po okamžitém zákroku nacistů skončila řada jejích představitelů na popravišti nebo v koncentračních táborech. Tam se ocitl i lídr OUN Bandera.
Ukrajinská povstalecká armáda (UPA) tvořila od roku 1943 partyzánskou odbojovou sílu, která sdružovala rozmanité proudy a řadu národností. Hlavně na počátku ji kontrolovala a řídila Organizace ukrajinských nacionalistů. V jejím čele stanul Roman Šuchevyč. Po válce bojovala řadu let proti sovětské okupaci. Oficiálně zanikla v roce 1949.
Etnické čistky na Volyni se rozběhly v roce 1943, kdy UPA zahájila "depolonizaci" Volyně, později východní Haliče. Počet obětí její brutální akce mohl dosahovat až 100 000 lidí.
Blíže neurčený počet obětí z řad ukrajinské civilní populace si vyžádaly odvetné akce polského odboje.
V roce 1947 polská vláda v rámci operace Visla z východních Karpat do západního Polska deportovala 140 000 Ukrajinců, Lemků a Bojků.
"Události na Volyni nebyly žádnou válkou mezi Polskem a Ukrajinou, byla to obyčejná etnická čistka. Šlo o vyhnání Poláků z tohoto území," řekl Duda, který také zmínil, že obětí této "genocidy" se podle odhadů stalo na sto tisíc Poláků. O tuto historickou pravdu se podle něj musí opírat budování vztahů a přátelství mezi oběma státy a národy.
Podle polských historiků ukrajinští nacionalisté z UPA, zvaní též banderovci, na Volyni a v Haliči zabili na sto tisíc Poláků. Tyto masakry vrcholily o "krvavé neděli" 11. července 1943 koordinovaným útokem UPA na sto padesát polských vsí.
Polští historii naopak tvrdí, že Poláci při odvetných i preventivních akcích zabili asi dvanáct tisíc Ukrajinců. Kyjev hovoří o válečných zločinech a etnických čistkách, Varšava o genocidě. Loni ukrajinské úřady v odvetě za odstranění pomníku UPA, postaveného bez povolení v jedné polské obci, zakázaly další pátrání po polských obětech války na ukrajinském území a jejich exhumaci.
