Varšava/Kyjev (od naší spolupracovnice) - Polské sympatie k ukrajinské opozici ochabují. Až dosud ji přitom Poláci mocně podporovali - a snažili se za ni lobbovat i ve světě.
Podrážděné reakce v Polsku vyvolalo prohlášení ukrajinského nacionalisty Andrije Tarasenka z uskupení Pravý sektor.
Ten řekl, že Polsko by mělo Ukrajině vrátit část území. Zpochybnil také polské oběti krvavé řeže banderovců na Volyni během druhé světové války. "Máme vůbec takové Ukrajině pomáhat?" ptají se teď pohoršeně některá média v reakci na rozhovor, který minulý týden otiskl list Rzeczpospolita.
Polský bulvární deník Fakt označil prohlášení ukrajinského opozičníka za "šokující zprávy z Majdanu". "Nenecháme Polsko ukrajinským fašistům," napsal s tím, že obyvatele Přemyšli, Chelmu, Sanoku a několika dalších měst podobná prohlášení děsí.
V článku neopomněl zdůraznit, že vládní budovy na Ukrajině obsazují banderovci s vlajkami Ukrajinské povstalecké armády, která má na svědomí životy desítek tisíc Poláků.
"Půda, na které Ukrajinci žili tisíce let"
"Jsme solidární s Ukrajinci, kteří bojují za svobodu, protože sami jsme o ni bojovali. Nacionalistů se ale bojíme. Nesmí se bagatelizovat, obzvlášť ne teď," cituje Fakt jednoho z místních obyvatel.
V případě rozdělení Ukrajiny by se tisíce stoupenců kontroverzního nacionalistického vůdce Stepana Bandery, obviňovaného z kolaborace s fašisty, mohly domáhat historických území, z nichž byli Ukrajinci po druhé světové válce vyhnáni, připomíná deník.
Podle Tarasenka "by bylo spravedlivé, kdyby se půda, na které Ukrajinci žili tisíce let, vrátila k Ukrajině". Jako zástupce organizace Tryzub (česky trojzubec), která je nejvýraznější součástí nacionalistické formace, zároveň upozornil, že má na mysli Přemyšl a několik dalších okresů v oblasti někdejší Haliče.
Tarasenko, který se k banderovcům otevřeně hlásí, dodal, že navrácení by se mělo dosáhnout "diplomatickou cestou". Tvrzení o tom, že Bandera podnítil řež na Volyni, kde podle polských historiků zahynulo více než 100 000 Poláků, jsou prý "nesmysly a lži".
Jedná se přitom o jednu z nejtragičtějších etap polsko-ukrajinských dějin. Zahynuly tam při ní i desítky tisíc Ukrajinců, stovky Čechů i tisíce Židů.
Kritika Rzeczpospolity
Tisková služba Pravého sektoru se později snažila prohlášení svého zástupce zmírnit. S tím, že jeho slova byla vytržena z kontextu. "Ukrajinci zabíjeli Poláky. Poláci zabíjeli Ukrajince. Je to společná tragédie obou národů," uvedla v prohlášení.
Dodala, že "územní nároky za současné situace jsou nemístné".
Vůči rozhovoru s Tarasenkem se vymezili i zástupci ukrajinské menšiny v Polsku a polští politici. Nelíbil se jim nejen obsah, ale i forma, jakou radikál své "poselství" předal. "Deník (Rzeczpospolita) nepostupoval profesionálně.
Měli jasně vysvětlit, že jde o krajní radikály," uvedl pro Radio Svoboda poradce polského prezidenta Henryk Wujec.
Mimo Tryzubu do Pravého sektoru patří například organizace Ukrajinský vlastenec (Patriot Ukrajiny), Bílé kladivo (Bilyj molot), UNA-UNSO, která vznikla po rozpadu SSSR a jejíž členové se účastnili ozbrojených konfliktů v Podněstří, v Abcházii nebo v Čečensku, ale také skupina fotbalových fanoušků Dynama Kyjev nebo váleční veteráni, kteří za sovětskou armádu bojovali v Afghánistánu.
