Praha/Varšava - Od nástupu Mirka Topolánka do Strakovy akademie se stala hlavním českým spojencem polská vláda bratří Kaczyńských. Sbližovalo je především nadšení pro stavbu raketového štítu na území obou států a skepse vůči společné evropské měně.
V pátek však poražený premiér Jaroslaw Kaczyński i jeho strana Právo a spravedlnost (PiS) odešli do opozice. Byl nahrazen Donaldem Tuskem z Občanské platformy (PO). Co to znamená pro Polsko a okolní země, popsal v rozhovoru pro Aktuálně.cz zástupce šéfredaktora druhého největšího polského deníku Rzeczpospolita Marek Magierowski.
Nástup nové vlády považuje za historický přelom: "Došlo k velmi radikálnímu rozdělení politické scény na dva tábory. Kdybychom se vrátili jen trochu do minulosti, tak scéna byla velmi roztříštěná. V Polsku bylo vždy několik desítek stran, po osmnácti letech ale vznikly dva velké bloky stejně jako v Německu nebo ve Francii. Teď už jsou ve sněmovně jen čtyři strany, dvě velké a dvě malé," vysvětlil Magierowski.
A: V Česku málokdo dokáže odpovědět na otázku, která ze dvou velkých stran je spíše levicová a která je spíše pravicová. Vám je to jasné?
To je polský paradox, že rozdíly mezi pravicí a levicí jsou velmi vágní. Když se podíváme na volební průzkumy před volbami, tak to vypadalo, že 70 procent občanů bylo ochotno volit pravici. Z toho vyplývá, že polská společnost je mnohem víc konzervativní než západní Evropa. Proto například ani neexistuje diskuse na téma homosexuálních svazků. Není politická síla, která by tím tématem získala nějaký ohlas.
Kdybychom se na polské volby dívali pohledem západní Evropy, tak by v Polsku měla existovat jedna konzervativní strana, která by dostala 70 procent podpory a menší strana Levice a demokraté (LiD), která by měla něco přes deset procent.
Konzervativní rekord
A: Proč tedy pravice nevyužije svou převahu a nevytvoří vládu s jasnou většinou?
Politika nefunguje jen podle logických předpokladů, důležité jsou osobní ambice a charaktery politiků. Když se podáváme na obě hlavní strany, Občanskou platformu a PiS, tak v čele stojí charismatické osobnosti, které by velmi těžko vydržely v jednom politickém táboře.
Při volbách před dvěma lety, kdy vyhrálo PiS, obě strany slibovaly, že vytvoří koalici. Obě jsou přece pravicové a konzervativní. K tomu nedošlo z osobních důvodů a výsledkem je, že máme dvě konzervativní strany, program se liší v drobnostech, ovšem strany se upřímně nenávidí.
Někteří komentátoři přišli s výkladem, že ve skutečnosti existují dvě levice, zbožná a bezbožná. Za zbožnou levici označují PiS, která má v ekonomickém programu skutečně sociální a levicové prvky, spojené s národně-katolickým pohledem na svět. Tento výklad je ale podle mě přehnaný. Při srovnání se západoevropskými stranami je ekonomický program PiS poměrně liberální. Například je víc pravicový, než má německá křesťanská demokracie. A nikdo přece neřekne o CDU, že je levicová strana.
Volby potvrdily, že společnost je konzervativní a že výrazně oslabila levice, která získala jen o dvě procenta víc hlasů než před dvěma lety, a přitom startovala v hodně široké koalici.
A: Znamená to, že nový premiér Donald Tusk bude pokračovat v politice dosavadní vlády?
Dá se to tak říci. Tusk je člověk, který byl celý život velmi konzervativní, a který se navíc před několika lety obrátil k aktivnímu křesťanství. Kromě Tuska je v PO celá řada hodně konzervativních politiků. Například maršálek Sejmu Bronislaw Komorowski je hluboce věřící katolík a nebojí se o tom mluvit. Má pět dětí. Vicemaršálek sejmu Stefan Niesiolowski nedávno pobouřil představitele homosexuálního hnutí, kteří některé jeho výroky považují za homofobní.
V tomto směru se PO velmi podobá Právu a spravedlnosti.
Trvalou proměnu polské společnosti ilustruje i průběh jednání v Sejmu, kdy poslanci skládali slib. Ze 460 zákonodárců jich 400 zakončilo předepsanou formuli větou "K tomu mi dopomáhej bůh". To je v polském parlamentu od roku 1989 rekord.
Společně za příkladem Thatcherové
A: Co bude Tusk konkrétně držet z programu Kaczyńských?
Platforma se stejně jako PiS drží zdravého nacionalismu. Donald Tusk se podle vlastních slov bude snažit o oteplení vztahů s Ruskem a Německem, ale další větou vždy ihned zdůrazňuje, že především bude hájit zájmy svého státu.
Tusk chce také pokračovat v boji s korupcí, který zahájil Kaczyński. Zdůrazňuje ovšem, že boj bude veden čistými prostředky. PiS bylo obviňováno, že při boji s korupcí zneužívalo tajné služby i státní zastupitelství. Mnoho z těch obvinění bylo přehnaných, ale některá se částečně potvrzují.
A: Český čtenář najde v programu Platformy řadu motivů, se kterými šla do vítězných voleb ODS. Například PO chce také snižovat daňovou progresi a reformovat zdravotnictví. Inspirovala se u Čechů?
PO se od svého vzniku profiluje v ekonomickém programu jako liberální strana, nemusí být tedy přímá inspirace ze zahraničí. Liberálové jsou ideologicky velmi spříznění v Polsku, v Česku, na Slovensku i v baltských zemích.
Platforma vždy mluvila o snížení daní, dokonce rovné dani, o urychlení privatizace, o maximálním otevření polského trhu. Pokud bychom u středoevropských liberálů hledali společné kořeny, jsou to strany thatcherovského typu. To je společný motiv Platformy, ODS a Klause. Otázka ovšem zní, kdo bude schopen tento program realizovat.
PO už ustoupila od rovné daně, už přestává mluvit o zásadní privatizaci zdravotnických služeb. Za prvé vidí, že to jsou velmi nákladné reformy, navíc by se musely udělat velmi rychle a velmi efektivně, aby se strana dokázala za čtyři roky udržet u moci.
Kurz tedy bude napříště velmi liberální, dojde k odblokování privatizace, ale vládní postup nebude tak radikální, jak se o něm mluvilo před volbami.
Euro do roku 2012
A: Pro Čechy je Polsko nejbližší velký spojenec na mezinárodní scéně. Jaký postoj bude mít nová vláda k přijetí eura?
Pokud jde o euro, většina maastrichtských kritérií byla splněna.
A: To v Česku také, vláda však zrušila termín, kdy mělo být euro přijato. Tusk stanoví termín? (Čtěte více: V roce 2012 euro nebude, řekl Topolánek - ZDE)
Vláda Kaczyńských se k euru nestavěla příznivě. Byli jsme jedinou zemí z evropských nováčků, která termín vůbec nestanovila. Nechuť Kaczyńských nevyplývá z nějakého antievropanství, ale spíše z přesvědčení, že po přijetí eura by došlo k velkému zvýšení cen. Kaczyńští míní, že v bohatých evropských zemích, jako jsou Itálie nebo Francie, zvýšení cen po přijetí eura nezpůsobilo takové škody, protože domácnosti mají mnohem větší příjem, než v Polsku.
Kaczyńští odmítali makroekonomickou argumentaci, že společná měna přinese prospěch celému hospodářství, s tím, že povinnost politiků je bránit obyčejné občany.
V případě Platformy je to jinak, myslím si, že velmi rychle stanoví datum přijetí na léta 2011 nebo 2012. Problémem může být celková ekonomická situace. Už teď je vidět, že podobně jako v západní Evropě růst začíná zpomalovat.
Teď se čeká na Ameriku
A: Nová vláda bude příznivcem americké raketové základny?
U raketového štítu je otázka komplikovanější. Myslím si, že Donald Tusk si dobře uvědomuje, že umístění základny je v zájmu polské bezpečnostní politiky.
Během volební kampaně velmi hlasitě vyjadřoval své pochybnosti, ale nebyly to pochybnosti o tom, jestli vůbec mít základnu. Tusk vyčítal Právu a spravedlnosti, že nedostatečně veřejnosti vysvětlila, proč je základna prospěšná. Tusk bude o základně dál jednat, ale teď nakonec mnohem víc záleží na tom, jestli budou chtít Američané projekt financovat. Třeba se za pár měsíců ukáže, že problém neexistuje, protože se Amerika stáhne.
A: Tusk by chtěl vyjednat v případné smlouvě s Američany pro Polsko lepší podmínky?
Ano. Američanům toho Kaczyńští podle Tuska příliš naslibovali a například si na oplátku nevyžádali, aby polskou obranu posílily rakety Patriot. Tusk cíleně a trochu populisticky využíval otázku americké základny ve volební kampani, stejně jako otázku přítomnosti polských vojáků v Iráku. Věděl, že sedmdesát procent občanů odmítá účast na irácké válce, a během kampaně několikrát zdůraznil, že zajistí stažení armády.
