Polský novinář o napětí na hranicích: Nad hlavami máme vrtulníky, kontroly jsou všude

Dominika Perlínová Dominika Perlínová
14. 8. 2023 17:34
Polsko posiluje ostrahu hranic s Běloruskem. Rozmístí kolem ní na deset tisíc vojáků. Kromě migrantů, které sem už dva roky Minsk posílá, se tu patrně pohybují i ruští žoldnéři z Wagnerovy skupiny. Region je silně militarizovaný, všudypřítomná armáda narušuje životy místním a zcela zastavila turismus. "Je to jen další část předvolební kampaně," tvrdí novinář Jakub Medek, který zde žije.
Polsko přesouvá na hranice s Běloruskem tisíce vojáků | Video: Reuters

Varšava rozmístění vojáků odůvodňuje zastrašením běloruského režimu a reaguje tím také na incident ze začátku srpna, kdy do polského vzdušného prostoru na několik minut vletěly dva běloruské vrtulníky. "Vzhledem k tomu, že šlo o městečko několik kilometrů za polskou hranicí, nešlo o nějakou náhodu, ale bylo to jasná provokace," vysvětluje pro deník Aktuálně.cz novinář z polské rozhlasové stanice TOK FM Jakub Medek, který žije asi 30 kilometrů od hranic.

První reakce polské vlády ale podle něj byla velmi chaotická. Varšava nejprve incident popřela, a to i přesto, že vrtulníky natočili místní obyvatelé. Až večer začala situaci více šetřit a předvolala si běloruského diplomata.

Vládní strana Právo a spravedlnost před říjnovými parlamentními volbami tvrdí, že musí bránit bezpečnost země. Po neúspěšném puči Jevgenije Prigožina v Rusku se jeho žoldácká Wagnerova skupina přesídlila do Běloruska a několik wagnerovců bylo podle vlády spatřeno nedaleko hranic.

"Pravděpodobně budou převlečeni za běloruské pohraničníky a budou pomáhat nelegálním přistěhovalcům vstoupit na polské území, destabilizovat Polsko, ale pravděpodobně se také pokusí proniknout do Polska předstírajíce, že jsou nelegálními přistěhovalci, což vytváří další rizika," prohlásil před několika týdny premiér Mateusz Morawiecki.

Polské zbrojení

Americký Institut pro studium války v nedávné analýze informoval o možném odchodu wagnerovců z Běloruska. Nejmenovaný ruský zdroj 8. srpna tvrdil, že ruští žoldnéři podnikají první etapu stahování ze země, přičemž autobusy odvážejí stovky bojovníků do Ruska. Informaci se ale nepodařilo nezávisle ověřit.

Novinář česko-polského původu Jakub Medek poukazuje na to, že strana Právo a spravedlnost se od začátku invaze na Ukrajinu staví do role garanta bezpečnosti a z otázky bezpečnosti chce udělat hlavní téma důležitých voleb. Polsko pod jejím vedením začalo zbrojit vůbec nejrychleji ze všech států NATO a podle nových aliančních dat nyní na obranu vláda dává 3,9 procent HDP.

Polsko k hranici s Běloruskem pošle na deset tisíc vojáků.
Polsko k hranici s Běloruskem pošle na deset tisíc vojáků. | Foto: Reuters

"Myslím, že pro většinu Poláků to není tak důležité téma. Vládní noviny o tom sice hodně píšou, ale lidé to tolik neřeší," domnívá se Jakub Medek, podle kterého si Právo a spravedlnost nevede tak dobře, jak by si strana představovala.

Armáda musí být vidět

V centrálním Polsku není pro běžné občany situace u hranic nijak zásadní. Podle serveru Politico má nyní vládní strana podporu asi 36 procent, opoziční Občanská platforma je na druhém místě s 28 procenty.

Pro Poláky žijící nedaleko hranic s Běloruskem je situace de facto stejná poslední dva roky. "Pořád nám nad hlavou létají vrtulníky, po hlavních silnicích neustále jezdí obrněná vozidla. Vláda si dala záležet na tom, aby tu armáda byla vidět, aby se vědělo, že tu je," dodává reportér Medek.

Polsko má s Běloruskem více než 200 kilometrů dlouhou hranici, velkou část tvoří hustě zarostlá oblast a Bělověžský prales. Od léta 2021 se přes ni začali dostávat lidé prchající z Afriky i Blízkého východu, které k tomu naváděl přímo běloruský režim. Diktátor Alexandr Lukašenko tím chtěl na státy Evropské unie vytvořit tlak v reakci na sankce proti Minsku.

Polsko vyhlásilo výjimečný stav a na hranici postavilo 5,5 metru vysoký plot s ostnatým drátem. Bariéra je vybavená také kamerami a čidly pohybu. Podle Jakuba Medka ale plot příliš nefunguje. Migrantům se daří dostávat do Německa, a ačkoliv část z nich pravděpodobně nejprve překročila hranici do Litvy, velkému procentu se podařilo vstoupit do Evropské unie skrz Polsko.

Konec turismu

Nyní už výjimečný stav neplatí, ale vojenské kontroly v okolí, které místním komplikují život, zůstaly. "Teď je oblast teoreticky otevřená, v praxi to ale neplatí. Je asi těžké si to představit, ale když jedu do Bělověže, během 30 kilometrů jízdy mě desetkrát kontrolují. Musím vystoupit z auta a ukazovat i kufr. To všechno zabírá hrozně času," vysvětluje novinář.

Část místních má proto omezení plné zuby. Ačkoliv Medek připouští, že se někteří bojí hrozby ze strany Ruska a Běloruska, nezná nikoho, kdo by mluvil o reálném nebezpečí otevřeného konfliktu na hranicích.

Hlavním tématem zdejších Poláků tak je konec turismu, na kterém bylo pohraničí závislé. "Mám kamaráda, který má nedaleko hranic půjčovnu kol. Obvykle by teď, uprostřed sezony půjčoval 80 až 200 kol denně. Teď ale půjčuje třeba dvě," nabízí Medek ukázkový příklad. Organizátoři zájezdů si zase stěžují, že po každém projevu ministrů, ve kterém zmíní nebezpečí na hranicích, začnou lidé rušit rezervace.

Ačkoliv Poláci před dvěma lety vládní kroky u hranic podporovali, dnes už je spíše nezajímají, nebo jsou jim dokonce na obtíž. "Lidé vědí, že ze strany Práva a spravedlnosti je to všechno jen takový cirkus. Máme tu takové hezké rčení, které říká, že kdo bydlí v Polsku, ten se v cirkuse nesměje," doplňuje novinář Jakub Medek.

Video: Polský premiér Mateusz Morawiecki promluvil k provokacím Ruska a Běloruska

Polský ministr Mateusz Morawiecki promluvil k provokacím Ruska a Běloruska | Video: Associated Press
 

Právě se děje

Další zprávy