V dnešním vydání deníku Gazeta Wyborcza to tvrdí analytik Antoni Podolski z varšavského Střediska pro mezinárodní vztahy.
"Umístění jedné ze tří protiraketových základen v Polsku, jediné mimo USA, je jedním z nejdůležitějších strategických rozhodnutí. Mělo by se rozhodovat podobně jako o členství v NATO a Evropské unii, spíše než jako při uspěchaném připojení se k vojenskému tažení do Iráku," píše Podolski.
Rusko se vrací do hry
Analytik uvádí, že na rozdíl od České republiky se v Polsku hovoří o protiruském zaměření štítu.
"Nejenže to zamlžovalo podstatu problému, ale dávalo to ruské straně právo zaujímat stanovisko. Z průzkumů navíc vyplývá, že "protiruský" charakter štítu mu vůbec nezvyšuje oblibu, ale naopak budí obavy mezi Poláky," tvrdí Podolski.
Moskva zaujímá k umísnění základen ve východní Evropě negativní stanovisko. Názor, že by se postoj Ruska měl při rozhodování zohlednit, zastává mezi jinými i bývalý český premiér a předseda sociální demokracie Jiří Paroubek.
Polsko, Česko, nebo Velká Británie?
Kolem umístění jedné ze tří protiraketových základen se tak rozhořela debata nejen u nás, ale i v Polsku, které patří mezi nejvěrnější spojence Spojených států v Evropě. Výstavba protiraketové základny by to pouze potvrdila.
Infobox
PŘEČTĚTE SI:
- Základna USA? Nic nám nedá, tvrdí obce
- Česko je pro základnu lepší než Polsko
AMERICKÁ ZÁKLADNA
- Součástí základny by bylo až deset obranných raket a radar.
- Rakety by neměly výbušné hlavice.
- Nárazem by zneškodňovaly rakety útočící na Evropu či Severní Ameriku.
- Radar nemusí být na stejném místě jako rakety.
- Zařízení pro rakety by mělo rozlohu asi 350 hektarů.
- Obsluhovalo by ho několik set amerických vojáků.
Americká expertní skupina nyní zpracovává technickou dokumentaci, v níž popíše výhody a nevýhody vytipovaných míst v Česku a Polsku. Zhruba v polovině září by politickou i technickou zprávu měl ve Spojených státech posoudit speciální výbor složený ze zástupců ministerstev obrany či zahraničí.
Doporučení výboru by pak měli na stůl dostat náměstci vybraných ministerstev, anebo přímo ministr obrany Donald Rumsfeld. Jeho rozhodnutí se údajně nedá očekávat dříve než na přelomu září a října.
Objevily se ovšem i neoficiální zprávy, že by základna mohla být ve Velké Británii, protože Češi a Poláci budou proti.
Zaslepený amerikanismus
Slabinou polského spojenectví s USA je podle Podolskiho jednostrannost. Varšava sleduje zájmy Washingtonu, obráceně tomu však většinou není.
"K protisaddámovské koalici jsme se přidali bez záruk USA, že nám tento krok bude kompenzován, a proti názoru většiny partnerů z EU. Rozhodování o základně by nemělo být prvkem domácí politiky, testem vlastenectví či jeho absence či tématem populistické pseudodiskuse, ale strategickým rozhodnutím," dodává.
Podle expertů je Polsko skvělé místo na umístění protiraketového štítu, chránícího USA a Evropu před útokem třeba Íránu či jiných islámských států. Obavy však panují z protiruského zaměření štítu i reakcí evropských spojenců.
"Pokud Polsko přijme americkou nabídku, usí počítat s tím, že to bude v Evropě považováno za potvrzení stávající polské euroskepse a zaslepeného amerikanismu," uzavírá svůj článek Podolski.
