Politickou superstar byla loni žena. Angela Merkelová

Zuzana Kleknerová Zuzana Kleknerová
1. 12. 2009 16:06
Německá kancléřka jde od úspěchu k úspěchu. Dusí ji jen vlastní strana

Berlín - Byl to její rok. V srpnu vyhlásili Angelu Merkelovou - mimochodem už počtvrté - nejmocnější ženou světa. V září vyhrála německé volby. V říjnu uzavřela vymodlenou pravicovou vládní koalici.

V listopadu Merkelová zvítězila v anketě deníku Rzeczpospolita, v níž Poláci odpovídali na otázku, koho by si přáli za prezidenta Evropské unie. A v prosinci se vyšvihla na třetí místo v mezinárodním žebříčku popularity - hned za Baracka Obamu a tibetského dalajlamu.

Historicky první německá kancléřka je bezesporu na vrcholu. Na vrcholu byl ale před dvanácti měsíci i tehdy čerstvě zvolený prezident Spojených států. A stejně jako na Obamu, i na Merkelovou čeká řada úkolů, které ji v blízké budoucnosti o body v anketách spíše připraví.

Trojka světové politiky

Nemocnější muž s nejmocnější ženou světa. Obama a Merkelová.
Nemocnější muž s nejmocnější ženou světa. Obama a Merkelová. | Foto: Reuters

V americko-evropském průzkumu, o němž koncem roku informovala televizní stanice France 24, uvedlo 59 procent dotázaných, že mají o kancléřce Merkelové dobré, nebo velmi dobré mínění.

Třetí skončila vystudovaná fyzička i v hodnocení politického vlivu. Za Obamou a šéfem ruské vlády Vladimirem Putinem.

"Angela Merkelová postupuje na cestě směrem vzhůru. A upevňuje si vedení mezi evropskými politiky," komentoval výsledky Institut Harris Interactive, který průzkum v USA a pěti velkých evropských zemích prováděl.

Nová vláda v úzkých

Dceru evangelického faráře z bývalé NDR obdivují hlavně Italové (81 procent) a Francouzi (71 procent).

Coby kancléřka je populární i doma v Německu. O kabinetu, který Merkelová vede, se ale nic podobného říct nedá. A to od voleb uplynulo čtvrt roku.

Podle televize ARD už nová pravicová vláda přišla o většinovou podporu; nespokojeno s ní je 60 procent německých voličů.

Již napodzim musela 55letá křesťanská demokratka hasit hned několik "požárů" najednou.

Kvůli náletu na cisterny na severu Afghánistánu, jemuž velel generál německého bundeswehru a při němž zahynuly desítky civilistů, kupříkladu odstoupil jeden z klíčových ministrů Angely Merkelové. V ministerském křesle seděl přesně čtyři týdny.

Levicové opozice se Merkelová bát nemusí. Mnohem větší nebezpečí pro ni představují její spolustraníci. (Na snímku bývalý a současný předseda opoziční SPD Franz Müntefering a Sigmar Gabriel.)
Levicové opozice se Merkelová bát nemusí. Mnohem větší nebezpečí pro ni představují její spolustraníci. (Na snímku bývalý a současný předseda opoziční SPD Franz Müntefering a Sigmar Gabriel.) | Foto: Reuters

Útoky z vlastních řad

Ani bleskové přeskupení kabinetu ale afghánskou patálii nevyřešilo.

"Debakl v Afghánistánu budou mít vláda a parlament na stole ještě dlouho," napsal v narážce na vznik zvláštního vyšetřovacího výboru zpravodajský server Spiegel Online. "Pro opozici to bude představovat ideální příležitost, jak na vládu zaútočit," upozornil.

Skutečně zákeřné rány, s nimiž se kancléřka bude muset vypořádat, ale nepřijdou z opozičních lavic. Pro Merkelovou jsou momentálně mnohem nebezpečnější její vlastní straničtí kolegové.

Ti z Bavorska, konkrétně z bavorské CSU, na ni například tlačí, aby do správní rady berlínského Centra proti vyhánění "posadila" kontroverzní Eriku Steinbachovou.

Šéfka Svazu vyhnanců, která se v roce 1990 postavila proti uznání současné německo-polské hranice, je ale nepřijatelná pro sousední Polsko. A tím pádem i pro ministra zahraničí a muže číslo dvě německé vlády Guida Westerwelleho.

Strana, kterou rozklížily daně

Vrásky na čele ale Angele Merkelové dělá i CDU. Její konzervativní křídlo podporuje CSU v boji o Eriku Steinbachovou, přesvědčeným křesťanům je zas strana málo křesťanská a moc liberální.

Německá vláda slíbila, že občané a podniky ušetří na daních až 8,5 miliardy eur ročně.
Německá vláda slíbila, že občané a podniky ušetří na daních až 8,5 miliardy eur ročně. | Foto: Reuters

Shodnout se však CDU nedokáže ani v klíčových politických otázkách. Třeba na snižování daní.

Nižšími daněmi vábila pravice Němce už před volbami. Měly pomoct vyvést zemi z ekonomické krize a občanům a podnikům ušetřit až 8,5 miliardy eur ročně.

Když pak nová vláda příslušný zákon sepsala, část vlivných politiků z regionů se postavila proti své kancléřce i stranickému vedení. Tvrdí, že daňové výpadky budou nejvíc chybět právě v obcích a jednotlivých spolkových zemích. A že Německo nemá na to, aby díry v rozpočtech zalepilo.

 

Právě se děje

Další zprávy