Berlín - Německo už zná jméno svého nového prezidenta. Ačkoli má vládní koalice ve volitelském sboru většinu, byl její kandidát, právník Christian Wulff, zvolen až ve třetím kole hlasování. Zvedlo pro něj ruku 625 volitelů, tedy o dva více, než je nezbytně nutné ke zvolení hlavou státu.
Soudržnost vládní koalice Angely Merkelové tak dostala hluboké trhliny, protože část hlasujících, zastupujících vládní strany, zjevně Wulffa nevolila.
V předchozích dvou kolech nezískal favorizovaný Wulff potřebných 623 hlasů. V prvním kole obdržel 600 hlasů, ve druhém 615.
Ačkoli na prezidenta kandidovali celkem tři muži a jedna žena, skutečným konkurentem byl Christianu Wulffovi pouze kandidát sociálních demokratů a zelených Joachim Gauck. Bývalý bojovník za občanská práva v komunistické NDR. Později se stal prvním vedoucím úřadu dokumentujícího aktivity východoněmecké tajné policie Stasi.
Lukrezia Jochimsenová za postkomunistickou Levici ani krajně pravicový písničkář Franc Rennice nemohli s dostatečným počtem hlasů počítat.
V poválečných dějinách Německa je to teprve potřetí, co byl prezident zvolen až ve třetím kole.
Vládní koalice má většinu
Německého prezidenta volí tzv. Spolkové shromáždění, které se skládá z jedné poloviny z poslanců Spolkového sněmu a z druhé poloviny ze zástupců zemských sněmů jednotlivých spolkových zemí.
Druhou polovinu tedy netvoří Spolková rada, jak se často mylně uvádí. Ve Spolkové radě sice působí rovněž vyslanci z jednotlivých spolkových zemí, jedná se ovšem výhradně o zástupce zemských vlád.
Sbor volitelů, jak se také Spolkovému shromáždění říká, má 1244 členů. Středopravá koalice kancléřky Angely Merkelové v něm sice disponuje většinou 644 hlasů, je ovšem zřejmé, že někteří koaliční volitelé vyjadřují nespokojenost se směřováním koalice právě tím, že hlas koaličnímu kandidátovi nedali.
Hlavně neposílat žádné výsledky před vyhlášením na Twitter
Jednou z hlavních obav předsedy Spolkového sněmu, v jehož prostorech se volba vždy odehrává, bylo, aby se výsledky volby nedostaly ještě před oficiálním vyhlášením na sociální sítě.
Jak připomíná nejen deník Stuttgarter Zeitung, prozrazením výsledků před vyhlášením proslula právě poslední volba německého prezidenta. Členové sčítací komise poslali tehdy výsledek na síť Twitter o patnáct minut dříve, než se konalo oficiální vyhlášení.
"V plenárním sále se už začaly předávat květiny a hudebníci se začali připravovat na hraní státní hymny. Tyto signály všem přítomným prozradily, že Horst Köhler byl zvolen podruhé, a to hned v prvním kole," píše deník.
Poslední prezident skončil kvůli Afgánistánu
Přestože byl Horst Köhler zvolen pro druhé pětileté období teprve před rokem, nyní již svůj úřad nezastává. Pozici dobrovolně opustil po kritice, která se na něj snesla v souvislosti s jeho vyjádřením k německé vojenské misi v Afgánistánu.
Köhler v jednom z rozhlasových rozhovorů uvedl, že v nouzových případech "je i vojenské nasazení nutné, abychom uhájili své zájmy, například volné obchodní cesty."
Kritika se na něj hrnula zejména ze sociální demokracie, od zelených a postkomunistické Levice. Gregor Gysi, předseda frakce postkomunistické Levice, označil prezidentův výrok za nezodpovědný: "Pro export a volný obchod lze činit mnohé, ale nikoli vést válku."
Spolkový prezident má podobně jako v České republice reprezentativní funkci, uzavírá mezinárodní smlouvy, vyhlašuje a podepisuje zákony či uděluje milosti.
