Berlín - Německý prezident Horst Köhler nečekaně odstoupil ze své funkce. Rezignoval kvůli kritice svých výroků v souvislosti s misí německé armády v Afghánistánu.
Poté, co Köhler navštívil německé jednotky v Afghánistánu, uvedl v rozhlasovém rozhovoru, že v nouzových případech "je i vojenské nasazení nutné, abychom uhájili své zájmy, například volné obchodní cesty."
Následně byl prezident vystaven kritice, pod jejímž tlakem z pozice prezidenta s okamžitou platností odstoupil. Kritika se na něj hrnula zejména ze sociální demokracie, od zelených a postkomunistické Levice.
"Mnoha lidem vadí, že prezident vyjadřuje svá stanoviska jen zřídka. Já si naopak přeji, aby častěji mlčel," uvedl sociální demokrat Sebastian Edathy a dodal: "Vojenské jednotky nejsou v Afghánistánu přítomny z ekonomických, ale z bezpečnostněpolitických důvodů."
Gregor Gysi, předseda frakce postkomunistické Levice, označil prezidentův výrok za nezodpovědný: "Pro export a volný obchod lze činit mnohé, ale nikoli vést válku."
Předseda frakce zelených Jürgen Trittin zase přirovnal Horsta Köhlera k jeho prezidentskému předchůdci Heinrichu Lübkemu, který se do německé historie zapsal mimo jiné svými neobratnými projevy.
Nešlo o Afghánistán, bránil prezidenta jeho mluvčí
Köhlerův mluvčí sice později upřesnil, že prezident neměl Afghánistán na mysli, k rezignaci ovšem i přesto došlo. Köhler dnes navíc uvedl, že kritika neměla žádné opodstatnění a postrádala respekt vůči hlavě státu. Pravomoci hlavy státu dočasně převzal Jens Böhrnsen, předseda horní parlamentní komory - Spolkové rady.
Funkce prezidenta je v Německu především ceremoniální, prezident je volen parlamentem.
Köhlerovi je 67 let, do funkce byl poprvé zvolen v roce 2004. Úspěch zaznamenal i loni při volbě na druhé funkční období. Před tím pracoval jaké šéf Evropské banky pro obnovu a rozvoj a také u Mezinárodního měnového fondu.
