Varšava (od naší spolupracovnice) - Od tragédie u Smolenska, při níž ve vládním speciálu zemřela polská elita včetně prezidenta Lecha Kaczyńského a jeho ženy Marie, už uplynulo dva a půl roku, přesto stále vévodí předním stránkám polských časopisů a novin.
Stoupenci národně-konzervativní strany Právo a spravedlnost Jaroslawa Kaczyńského jsou přesvědčeni o tom, že nešlo o neštěstí, ale o atentát. Rusové proto pošlou Polákům na expertizu vzorky úlomků havarovaného letadla, aby se Poláci sami přesvědčili, zda na troskách nejsou stopy po výbušninách.
V polských médiích se navíc znovu objevily zprávy, že ostatky nejsou uloženy ve správných hrobech.
Kde je profesor?
Kvůli podezření ze záměny se v Polsku uskutečnilo už šest exhumací. Těla dvou duchovních byla nedávno znovu pohřbena ve Varšavě.
Není však vyloučeno, že další exhumace budou následovat.
Vojenská prokuratura prozatím potvrdila, že při listopadové exhumaci byla skutečně zjištěna záměna těl dvou obětí katastrofy. Chybu prý způsobila ruská strana špatným označením ostatků.
Některá média ale tvrdí, že v případě naposledy exhumovaných těl duchovních Zdzislawa Króla a profesora Ryszarda Rumianka nešlo o pouhou záměnu. "Rodina profesora Ryszarda Rumianka dosud neví, kde jsou ostatky jejich příbuzného. Je pouze jasné, že spočívají v cizím hrobě, avšak není známo ve kterém," napsal zpravodajský portál salon24.pl s odvoláním na údajné zprávy od blízkých.
Další média pak spekulovala, že profesorovo tělo mohlo být zaměněno s ostatky jiných osob, a to prý může vyvolat novou vlnu exhumací.
Dvě žádosti na stole
Mediální handrkování vzbuzuje sarkastické reakce blogerů i spekulace, že v cizích hrobech se může nacházet až polovina obětí.
Pravicový server wPolityce.pl dokonce napsal, že přezkoumat se nakonec budou muset ostatky všech obětí katastrofy.
Mluvčí prokuratury Marcin Maksjan v rozhovoru pro rozhlasovou stanici RMF uvedl, že pro letošní rok jde zřejmě o poslední exhumace. Prokuratura podle něj nicméně obdržela od rodin obětí další dvě žádosti, o nichž zatím nebylo rozhodnuto.
Při katastrofě speciálu Tu-154 poblíž ruského Smolensku 10. dubna 2010 zahynulo 96 polských občanů, kteří směřovali k masovému hrobu obětí stalinského režimu v obci Katyň. Letoun se za špatné viditelnosti zachytil o větve stromů a v silné mlze se zřítil v lese poblíž pomníku.
Delegace mířila na místo, kde v roce 1940 sovětská tajná policie NKVD popravila přes 22 000 polských důstojníků.
Chyby v identifikaci
I když v Polsku převládá názor, že Poláci oběti identifikovali správně, Rusové je pak ale položili do "špatných" rakví, i oficiální představitelé Polska upozorňují, že problémy kolem pohřbívání obětí vznikly mimo jiné kvůli nepřesné identifikaci ze strany pozůstalých.
V jednom případě si například příbuzní teprve dodatečně všimli, že datum svatby vyryté na snubním prstenu pohřbené oběti neodpovídalo datu sňatku jejich příbuzného.
Už v září byly ve Varšavě a v Gdaňsku exhumovány dvě oběti smolenské katastrofy. Zjistilo se, že zaměněna byla těla legendární aktivistky protikomunistických odborů Solidarita Anny Walentynowiczové a místopředsedkyně nadace Golgota východu Teresy Walewské-Przyjalkowské.
Právě v souvislosti s tímto případem polský generální prokurátor Andrzej Seremet řekl, že důvodem chybného uložení těl byla nepřesná identifikace obětí jejich příbuznými. Rodiny se však proti tvrzení ohradily a žádaly demisi zástupce justice. Pohrozily také hromadnou žalobou proti představitelům státní správy.
V druhé polovině října pak bylo exhumováno tělo někdejšího polského exilového prezidenta Ryszarda Kaczorowského, jehož ostatky byly rovněž chybně identifikovány. Jméno oběti, se kterou byly zaměněny, nebylo na přání pozůstalých zveřejněno. V tomto případě se za chybu omluvili úředníci polského ministerstva zahraničí.
Ještě před podzimními exhumacemi prokuratura vyzvedla z hrobů těla tří dalších obětí tragédie - Zbigniewa Wassermanna v roce 2011 a Przemyslawa Gosiewského a Janusze Kurtyky letos v březnu. Tam se však záměna nepotvrdila.
