Analýza - Evropská unie by měla podporovat opoziční síly na Kubě a připravovat pole pro změnu režimu, nikoli jej legitimizovat, jak to činí španělská diplomacie. Myslí si to alespoň skupina zemí EU, k nimž patří i Česká republika.
Praha by společně s Itálií, Polskem, Nizozemskem, Portugalskem a severskými státy ráda Brusel přesvědčila, aby ustoupil z dosavadní diplomatické opatrnosti. Ta se dosud omezovala na "vyslovování znepokojování" a vyzývání Havany "k podniknutí rychlých kroků".
Šancí na změnu politiky EU je nová strategie vůči Kubě. Její koncept je již znám, Česko s ním ale příliš spokojeno není.
"Rozhodně nejsme pro změkčení přístupu ke Kubě, které navrhuje Španělsko," prohlásil vicepremiér pro evropské záležitosti Alexandr Vondra.
Podle ministra zahraničí Karla Schwarzenberga je demokratizace Kuby dlouhodobým cílem. "Náš postoj vychází i z vlastních zkušeností, které jsme měli s totalitním režimem," dodal Schwarzenberg.
Také další politici jsou přesvědčeni, že je pro Kubánce možné něco udělat. "Proč bychom měli čekat, až se něco změní. My to přeci můžeme ovlivnit," řekl serveru euobserver.com italský europoslanec Marco Cappato.
Španělé mají vlastní představu
Brusel však bude muset především překonat odpor Španělska. To je tradičním spojencem Castrova režimu v Evropě.
Španělský šéfdiplomat Miguel Ángel Moratino v pondělí v Havaně potvrdil, že si přeje "intenzivní a konstruktivní dialog" s kubánskou vládou.
Také jeho kubánský protějšek Felipe Pérez Roque má za to, že Madrid je "privilegovaným vyjednavačem".
Španělské angažmá se ale českému ministrovi zahraničí nelíbí. "Protestovat proti španělské politice vůči Kubě mi nepřísluší, budeme ale se Španělskem diskutovat a bude mě zajímat, čeho Moratinos na Kubě dosáhl," řekl Karel Schwarzenberg.
