S nápadem Hirn a Blume na začátku loňského roku oslovili končícího čínského velvyslance v Berlíně, Š' Ming-teho. Ten pak v únoru rozeslal dopis řadě velkých německých firem. "Už léta se snažím o to, abych Němcům zprostředkoval lepší obraz Číny. To se mi ale dostatečně nepodařilo," přiznal diplomat v textu, se kterým měly podniky zacházet jako s přísně důvěrným.
Změnit situaci k lepšímu měl podle velvyslance právě server Chinareporter, popisuje list Süddeutsche Zeitung. Psali by pro něj Hirn a Blume, jejich mzdy by ale neplatila Čína, nýbrž německé firmy. Od těch čínský diplomat žádal celkem 250 tisíc eur ročně, v přepočtu tedy více než šest milionů korun.
"Těšilo by mě, kdyby projekt začal už v létě," uzavřel tehdy dopis velvyslanec Š' Ming-te.
Wolfgang Hirn své texty dříve publikoval v časopisu Manager Magazin, Georg Blume psal pro listy Die Zeit a Der Spiegel. Prostřednictvím nového serveru chtěla dvojice čtenářům zprostředkovat "rozmanité zpravodajství" o Číně. Psali by nejen o politice a aktuálním dění, ale také například o gastronomii nebo cestování.
To, že s nápadem přišli oni sami, nepopírají. Svým tehdejším zaměstnavatelům o něm ale v době příprav nic neřekli. Vydavatelství se tak o chystaném vzniku Chinareporter dozvěděla až nyní.
"Oba je znám," potvrzuje Jan Weidenfeld, expert na Čínu z berlínského institutu MERICS. "Přišli v podstatě s chytrým obchodním modelem, který ale vnímám o to problematičtěji právě proto, že se v tématu vyznají," řekl redakci Aktuálně.cz. Kritizuje přitom zejména to, že se dva němečtí novináři rozhodli něco požadovat po zastoupení cizího státu. "Zastoupení, které spadá pod ministerstvo, vládu, a tím i pod komunistickou stranu," říká.
Není podle něj pravda, že by obraz Číny v německých médiích byl pokřivený a vyžadoval "objektivnější utváření", jak slibovali Hirn a Blume v dvoustránkovém konceptu nového portálu. Ten ke svému dopisu přiložil i velvyslanec Š' Ming-te.
"Naopak, zhruba v posledních dvou letech se o Číně mluví mnohem realističtěji a rozmanitěji než v minulosti," je přesvědčený Weidenfeld. Mezi tématy, o kterých se píše, zmiňuje protesty proti centrální vládě v Hong Kongu nebo útlak muslimských Ujgurů v provincii Sin-ťiang.
"Pro Němce je historicky velmi citlivá a důležitá také otázka soukromí a ochrany osobních dat," vysvětluje Weidenfeld, proč se velké pozornosti těší také informace o systému osobního hodnocení, takzvaného "sociálního kreditu".
Export nátlaku
Všechny oslovené podniky projekt financovat nakonec odmítly. Podle listu Süddeutsche Zeitung jejich rozhodnutí ale v řadě případů předcházela "krizová zasedání" nejvyššího managementu, a to zejména poté, co do firem dorazil druhý dopis, od velvyslancova nástupce Wu Kchena.
"Vzhledem k jednostrannému mediálnímu zpravodajství v Německu je stále důležitější představovat pestřejší a lepší obraz Číny," pokračoval v přesvědčování o nezbytnosti vzniku portálu Chinareporter současný velvyslanec Wu.
Podle Weidenfelda se firmy obávají následků, které jejich odmítnutí přinese. A to kvůli nátlaku, který Čína na německé podniky vyvíjí. Německo v Číně masivně investuje a čínský trh je naprosto klíčový například pro automobilový průmysl.
Na debatu o možném vyloučení čínského koncernu Huawei ze zakázky na výstavbu vysokorychlostní sítě 5G, o kterém se v současnosti v Berlíně jedná, například zareagoval velvyslanec Wu výhrůžkou. "Mohli bychom například jednoho dne říct, že německá auta nejsou bezpečná, protože my si dokážeme vyrábět vlastní," nechal se slyšet.
"Je jasné, že to úkolem každé ambasády je snažit se budovat dobrý obraz své země. Musíme ale vzít v potaz, že Čína není země jako každá jiná. Je to diktatura, kde vládne jedna strana. Skutečně chceme, aby něco takového exportovali do našeho evropského zpravodajství?" hodnotí Weidenfeld. Německé firmy jsou si rizik podle něj vědomy, a proto Číňany odmítly.
Místo čínského reportéra čínský most
Novináři svůj projekt nakonec kvůli problémům se získáním financí vzdali, Wolfgang Hirn se ale záhy stal spoluzakladatelem spolku Čínský most (China-Brücke). Ten si klade za úkol lépe propojit politiky, hospodářství, vědu i společnosti obou zemí, a zvyšovat tak "porozumění pro Čínu v Německu i Evropské unii".
Weidenfeld ale projekt hodnotí jinak. "Přijde mi to celé jako zajímavý konstrukt. Když velvyslanectví řekne těm podnikům - podívejte se, máte velký byznys v Číně, jestli s ním chcete pokračovat, tak se podílejte na Čínském mostu. To je skryté vyhrožování," je přesvědčený.
Připomíná také další příklady, které podle něj ukazují sílící tlak čínských zastoupení a propagandy v evropských zemích. "Čínská státní televize například nedávno v Londýně otevřela evropskou centrálu, ambasády po celém světě se velmi hlasitě, až agresivně vyjadřují k debatám o Huawei," popisuje.
Chinese FM WangYi:One-China principle is a well-established consensus in the international community. The consensus will not be changed even slightly because of a local election on the island of #Taiwan, or shaken by wrong words and actions of some individual Western politicians. pic.twitter.com/bypIxgfpXE
— Chinese Embassy in US (@ChineseEmbinUS) January 13, 2020
List Süddeutsche Zeitung připomíná také velvyslance v americkém Washingtonu, který je velmi aktivní na v Číně zakázané sociální síti Twitter. Ten londýnský zase pravidelně pořádá tiskové konference ve své rezidenci.
"A toho diplomata, kterého teď německé úřady zadržely kvůli podezření ze špionáže, já například dobře znám odsud z Berlína," připomíná Weidenfeld muže, kterým je podle informací Hospodářských novin Gerhard Sabathil, člen vládní Křesťansko-demokratické unie kancléřky Angely Merkelové a bývalý diplomat v Česku. "Je to vlivný lobbista, potkával se s lidmi z nejvyšších pater politiky," uzavírá Weidenfeld.
