Tři strany německé vlády - sociální demokraté, Zelení a liberální Svobodní demokraté - by nyní neměly šanci sestavit koalici. Přitom se zdálo, že Alternativa pro Německo (AfD) je spíše na sestupu, protože "její" témata imigrace a islámu ustoupila do pozadí.
Jsou zde ale nové problémy, ze kterých AfD profituje. Souvisí s válkou na Ukrajině, inflací a snahou německé vlády omezit škodlivé emise.
Průzkum pro Der Spiegel z 16. června
CDU/CSU (křesťanští demokraté): 25 procent
Alternativa pro Německo (AfD): 20 procent
Sociální demokracie: 19 procent
Zelení: 16 procent
Liberální demokraté (FDP): 7 procent
"AfD jako protestní strana těží ze strachu některých lidí z takzvané zelené politiky. Například z nového zákona o topení. Je také proti posílání zbraní na Ukrajinu. Tvrdí, že válka zvyšuje v Německu životní náklady. Je vlastně největší německou stranou, která se staví proti podpoře Ukrajiny, když nepočítáme malou levicovou stranu Die Linke. Všechny ostatní strany se v pomoci Kyjevu shodují," vysvětlil deníku Aktuálně.cz novinář Steffen Neumann, který pracuje pro drážďanský list Sächsische Zeitung.
Představitelé AfD tvrdí, že politika, kterou prosazují Zelení, zruinuje německý průmysl i obyvatelstvo. Jsou proti omezování aut se spalovacími motory a odmítají také zákon, který od roku 2024 zakáže instalace nových topení na plyn a topný olej. Ministr hospodářství za Zelené Robert Habeck je velkým zastáncem konce plynových kotlů a naopak rozmachu tepelných čerpadel.
Na okraji
Názory německé veřejnosti ale nejsou jednoznačné a někteří odpůrci - zejména ve východních spolkových zemích - se upínají k AfD. Nejsilnější stranou je v Sasku, Durynsku a Braniborsku.
"AfD se vyloženě profiluje jako strana, která reprezentuje východ Německa. Nahrává tomu fakt, že zatím není jasné, jakým politickým směrem se vydají křesťanští demokraté. Předseda Friedrich Merz nastoupil do této funkce jako velký kritik Angely Merkelové, ale nejspíš si uvědomuje, že nemůže přes palubu hodit vše, co Merkelová během šestnácti let u moci dělala a reprezentovala," říká Neumann.
Žádná z velkých stran nechce jít s Alternativou pro Německo do koalice. Ta si zase zakládá na tom, že je jedinou stranou, která odmítá jít do koalice se Zelenými. "Zelení přinášejí ekonomickou válku, inflaci a zničení průmyslu," říká předseda AfD Tino Chrupalla.
Rasistický koncept společnosti
Saský premiér Michael Kretschmer, který je křesťanský demokrat (CDU), vidí za sílící krajní pravicí nadále i problém migrace. "Stále je příliš vysoká. Potřebujeme stanovit strop na přijímání migrantů a na vyplácení sociálních příspěvků migrantům," uvedl minulý týden.
AfD vznikla v roce 2013 jako strana bojující proti společné evropské měně a příliš těsné evropské integraci. Později se profilovala hlavně jako protimigrantská a protimuslimská, nyní jejímu programu dominuje boj proti zelené politice a proti zbrojní pomoci Ukrajině. Odmítá také protiruské sankce a její politici kritizují německá média, že podává události zkreslené ve prospěch Ukrajiny.
Poslanec Alternativy ve Spolkovém sněmu Petr Bystroň, který je českého původu, kritizoval v lednu dodávky zbraní přímo v parlamentu. "To zkoušeli už vaši dědové. A jak to skončilo? Nesmírným utrpením, miliony mrtvých a ruskými tanky tady v Berlíně," řekl poté, co poslanci CDU vládu v pomoci Ukrajině podpořili.
Německá kontrarozvědka BfV (Spolkový úřad pro ochranu ústavy) hodnotí mládežnickou organizaci Alternativa pro Německo jako extremistickou a prosazující "rasistický koncept společnosti". Šéf kontrarozvědky Thomas Haldenwang obviňuje také vedení AfD z šíření ruské propagandy v Německu.
Video: Věřím, že ukrajinská ofenziva uspěje, říká Otakar Foltýn
