Zemětřesení v Iráku a Íránu má už 530 obětí. Lidé přespávají venku, chybí jim jídlo i voda

ČTK ČTK
Aktualizováno 14. 11. 2017 14:32
Nedělní zemětřesení v Íránu a Iráku má už 530 obětí. Zraněných je osm tisíc. Lidé, kteří otřesům unikli, ale přišli o své domovy a musí přespávat venku v zimě. Chybí jim často dostatek potravin a čistá voda.
Foto: Reuters

Teherán - Počet mrtvých po nedělním zemětřesení, které postihlo pomezí Iráku a Íránu, vystoupal na 530. Oznámila to v úterý íránská agentura IRNA, podle které zranění utrpělo přes 8000 lidí.

Naprostá většina obětí je z íránské západní provincie Kermánšáh, v Iráku je podle posledních zpráv nejméně osm mrtvých.

Otřesy byly zaznamenány v neděli večer. Měly sílu 7,3 stupně a kromě ztrát na lidských životech jsou hlášeny i velké materiální škody.

Íránská média uvedla, že se zřítilo zhruba 12 000 domů. Prezident Hasan Rúhání, který v úterý oblast navštívil, upozornil, že zničeny byly především budovy vybudované v rámci státní výstavby, zatímco domy soukromníků odolaly. Prohlásil také, že budou-li nalezeni viníci, budou potrestáni za nedodržení stavebních předpisů.

V noci byly sice přerušeny záchranné operace, ale za denního světla už zase pokračují a týmy záchranářů se psy i těžkou technikou stále prohledávají trosky. Poničeno je sedm větších měst a asi 2000 vesnic.

Íránský ministr zahraničí Mohammad Džavád Zaríf na Twitteru poděkoval všem státům, který nabídly Íránu pomoc, a řekl, že ji země zatím nepotřebuje.

Íránská televize ale hlásí, že lidé, kteří přišli o domovy, budou muset trávit další mrazivou noc venku. Mnozí pálí bedny, aby se zahřáli.

"Nemáme dost jídla ani vody. Děti pláčou zimou, drží se rodičů, aby se zahřály, je to špatné," řekl Alí Gulání z města Kasr Šírín, které je mezi postiženými. Slyšel, že provinční úřady už rozvážejí pomoc, ale do jeho města zatím žádná nedorazila.

Podle odhadů jedné humanitární agentury potřebuje pomoc nejméně 70 000 lidí. OSN ohlásila, že je připravena začít pomáhat, bude-li o to požádána.

Vůbec nejpostiženější je město Sarpol Zaháb, kam v úterý přijel Rúhání. Všiml si, že domy soukromníků otřesy přečkaly, zatímco státní výstavba je značně poničená. "Kdo je tím vinen? Naši inženýři?" prohlásil s tím, že viníci budou potrestáni.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 6 hodinami

Jednání ČR a Polska o dolu Turów budou pokračovat ve středu. Sejdou se experti i ministři, řekl Brabec. Doufá, že setkání přinese významný posun

Zdroj: ČTK
před 7 hodinami

Babiš chce stanovit vrchní hranici emisních povolenek, oznámil po schůzce se Zemanem

Premiér Andrej Babiš (ANO) se vyslovil pro stanovení horní hranice ceny emisních povolenek. Po pondělní schůzce s prezidentem Milošem Zemanem na lánském zámku ministerský předseda novinářům řekl, že se bude snažit o to, aby o záležitosti jednala Evropská unie. Měla by podle Babiše využít příslušný článek směrnice o povolenkách.

Studie Evropské komise z loňského roku podle premiéra uváděla, že cena povolenek v roce 2025 by měla být 26 eur a v roce 2030 pak 30 eur a o pět let později 50 eur. "Skutečnost je taková, že dnes se emisní povolenky obchodují za 60 eur. Jsou předmětem spekulativního kapitálu," řekl Babiš. Jejich cena má podle něho přímý dopad na energetické a průmyslové firmy a na cenu elektřiny.

Babiš bude chtít, aby evropští lídři na neformálním summitu 5. a 6. října aktivovali článek povolenkové směrnice, který podle premiéra předpokládá, že cenový výkyv je nutné řešit. Soudí, že členské státy by měly stanovit cenový koridor. "To znamená, že by mělo být určené zastropování emisních povolenek," uvedl premiér.

Míní, že na summitu by se mělo diskutovat také o společném nákupu zemního plynu v souvislosti s naplněností zásobníků a jeho rostoucí cenou

Zdroj: ČTK
Další zprávy