Bagdád/Teherán - Nedělní zemětřesení, které zasáhlo irácko-íránské pomezí, si jen v Íránu podle tamní státní televize vyžádalo 450 obětí. Dalších zhruba 7100 lidí utrpělo zranění. Oznámila to íránská televize Press TV.
Počet mrtvých nepřestává stoupat. V sousedním Iráku je sedm mrtvých a přes 530 zraněných. Záchranné práce stále pokračují, obětí tak zřejmě bude více. České ministerstvo zahraničí nemá informace, že by se kvůli zemětřesení dostali do potíží čeští občané.
Zemětřesení o síle 7,3 stupně mělo epicentrum asi 30 kilometrů jižně od irácké Halabdži a 20 kilometrů pod zemským povrchem. Mělkost zemětřesení je podle seizmologů příčinou tak rozsáhlé zkázy.
Otřesy byly podle agentury AP cítit až na pobřeží Středozemního moře, postihly nejvíce západoíránskou provincii Kermánšáh, zejména město Sarpol Zaháb. Tam byla poničena jediná nemocnice ve městě, armáda tak na místě zřídila polní nemocnice. V Kermánšáhu byl vyhlášen třídenní smutek za mrtvé.
Podle íránského tisku zemětřesení zasáhlo 14 provincií, způsobilo sesuvy půdy, výpadky elektřiny a poškodilo mnoho hliněných vesnických domů. Otřesy pocítili také občané Turecka, Kuvajtu, Jordánska, Libanonu, Saúdské Arábie, Izraele, Kataru i Bahrajnu.
"Seděla jsem s dětmi u večeře, když najednou začal náš dům tančit ve vzduchu," řekla agentuře Reuters matka tří dětí Madžída Amírová z Bagdádu. "Nejdřív jsem si myslela, že je to velká bomba. Pak ale všichni kolem začali křičet: 'Zemětřesení!'"
Íránský duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí v pondělí kondoloval všem příbuzným obětí a vyzval úřady, aby dělaly vše, co je v jejich silách, a pomohly těm, co byli zraněni či přišli o domov. Prezident Hasan Rúhání se chystá do oblasti v úterý, ministři vnitra a zdravotnictví tam odjeli už dnes.
Podle íránského Červeného půlměsíce asi 70 000 lidí ztratilo střechu nad hlavou. Íránská seizmologická služba navíc zaznamenala asi 118 následných menších otřesů a uvedla, že se očekávají další. Ropovody v oblasti však zřejmě poškozeny nebyly.
Ve větších městech lidé přicházeli, aby darovali krev pro zraněné, mnozí z nich jsou přepravováni do Teheránu, v jehož nemocnicích platí pohotovostní režim. Své vrtulníky dala k dispozici armáda, aby pomohla urychlit převozy.
Soustrast Íráncům vyjádřilo mnoho politiků včetně šéfky diplomacie EU Federiky Mogheriniové, tureckého premiéra Binali Yildirima, ruského prezidenta Vladimira Putina nebo generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese.
Otřesy ale postihly i velkou část Iráku, včetně hlavního města Bagdádu, kde měly intenzitu 6,5 stupně. Největší škody zemětřesení napáchalo v iráckém Kurdistánu, odkud pocházely všechny irácké oběti na životech.
"Nikdo se na nás neobrátil s žádostí o pomoc, ani s tím, že by někoho pohřešoval," řekla mluvčí českého ministerstva zahraničí Michaela Lagronová s tím, že v zasažené oblasti je podle databáze DROZD, kam se cestovatelé mohou dobrovolně registrovat, celkem 18 lidí. "Rozeslali jsme jim textové zprávy, aby případně věděli, jak postupovat, kdyby se dostali do potíží," doplnila. O tom, zde Česká republika poskytne zasaženým zemím mimořádnou materiální pomoc, se podle Lagronové teprve rozhodne.
Zemětřesení jsou v Íránu častá
Írán se nachází nad několika liniemi seizmických zlomů, zemětřesení jsou tam proto častá. Poslední otřesy s větším počtem obětí postihly Írán v srpnu 2012, na severozápadě země tehdy zemřelo na 310 lidí.
Nejhorší zemětřesení v tomto tisíciletí zasáhlo Írán v roce 2003, kdy na jihu zahynulo asi 26 tisíc lidí a historické město Bam bylo srovnáno se zemí.
Nejvíce obětí v novodobých dějinách Íránu si vyžádalo zemětřesení z června 1990, kdy otřesy o síle 7,3 stupně postihly severozápad země. Tehdy zemřelo na 40 tisíc lidí.
