V posledních týdnech se do Běloruska přesunulo 20 až 30 tisíc ruských vojáků, společně s letouny a systémy protivzdušné obrany. Oficiálním důvodem je vojenské cvičení obou zemí, které pod názvem Spojenecké odhodlání 2022 začalo minulý čtvrtek a trvat má až do 20. února.
Severoatlantická aliance ale tvrdí, že cvičení zvyšuje napětí v regionu, a obává se možné invaze na Ukrajinu směrem z Běloruska. Jedná se totiž o nejmasivnější rozmístění ruských sil v této postsovětské zemi od konce studené sválky.
Pobaltské státy však v dlouhodobém měřítku upozorňují i na další nebezpečí. Konkrétně na ohrožení vlastních hranic, pokud by ruské jednotky současného napětí využily a v Bělorusku už zůstaly, píše americký deník Washington Post.
"Bezprecedentní mobilizace ruských jednotek v Bělorusku vyvolává velké obavy," oznámila litevská premiérka Šimonytéová po schůzce s britským premiérem Borisem Johnsonem. Její země je stejně jako Estonsko a Lotyšsko členským státem NATO.
"Napětí kolem Ruska se v Litvě bere velmi vážně. Pobaltské státy si velmi dobře pamatují ruskou agresi vůči Gruzii v roce 2008 a Ukrajině v roce 2014," uvedl pro deník Aktuálně.cz Tomas Janeliūnas, profesor mezinárodních vztahů na Vilniuské univerzitě.
Podle průzkumu publikovaného v pondělí se více než polovina Litevců obává chování ruské armády v regionu. Asi každý čtvrtý dotázaný pak prohlásil, že by konflikt na Ukrajině přímo ovlivnil i jeho život nebo život jeho příbuzných.
Spoléhání na podporu NATO
"Litevci se bojí možné války. Nicméně tu není žádná panika a lidé si nemyslí, že by možný konflikt zahrnoval i země NATO," říká Janeliūnas. Podle něj většina věří v bezpečnostní garance od aliance.
Podobně se minulý týden v Berlíně vyjádřili na společném setkání všichni tři čelní představitelé pobaltských zemí. Lotyšský premiér Krišjánis Kariňš pro německý server Deutsche Welle uvedl, že jeho země necítí přímé ohrožení. "Momentálně jsou v Lotyšsku armády deseti členských států NATO," dodal.
Aliance ve východní Evropě i pobaltských zemích v posledních týdnech posílila jednotky, aby tak uklidnila nervózní spojence. Janeliūnas doplňuje, že například Berlín poslal do Litvy dalších 350 vojáků, kteří dorazili v pondělí. "Samozřejmě že se jedná o symbolické gesto, ale je politicky velmi důležité ukázat, že NATO, a dokonce i Německo, chtějí posílit důvěru pobaltských zemí v alianci."
Americký prezident Joe Biden už v minulosti ujišťoval, že útok na kteréhokoliv člena NATO by byl chápan jako útok na celou alianci a Spojené státy by okamžitě reagovaly.
Odříznuti od zbytku aliance
Podle západních analytiků je ruská armáda v současnosti zaměřena pouze na Ukrajinu. Téměř všechny ruské jednotky v Bělorusku se nachází na jižní hranici země. V dlouhodobém časovém měřítku ale v Pobaltí panuje obava o litevsko-polskou hranici, 130 kilometrů dlouhou linii, která leží mezi Běloruskem a Kaliningradskou oblastí. To je ruská exkláva, která zůstala součástí Ruska po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991, ale zároveň je oddělená od zbytku Ruska územím Evropské unie.
Kdyby se Rusko rozhodlo spojnici ovládnout, zůstaly by pobaltské země odříznuté od zbytku zemí NATO. "Teď jsme poloostrov. Stali bychom se ostrovem," řekl Kusti Salm, náměstek estonského ministra obrany. Pokud by ruské jednotky v Bělorusku zůstaly, NATO by přišlo o schopnost dopředu se připravit na možný útok, dodal. Zatímco doteď by takové varování přišlo o několik týdnů dopředu, s ruskou armádou v Bělorusku by měly složky aliance jen několik dnů nebo hodin se na útok připravit.
"Dramaticky to mění situaci pro celé NATO, protože se tím zkrátí doba pro včasné varování," doplnil Salm. "Bělorusko dává Rusku obrovskou operační výhodu."
Estonská ministryně zahraničí Eva-Maria Liimetsová přiznala, že napětí v zemi je vysoké. Pobaltské země byly až do roku 1991 stejně jako Ukrajina součástí Sovětského svazu a ze zemí NATO jsou Rusku nejblíže. "Cítíme zde hrozbu kvůli naší historii a našim zkušenostem," řekla.
A NATO tyto obavy sdílí. Rob Bauer, nizozemský admirál, který vede vojenskou komisi aliance, nevyloučil, že by v budoucnu NATO upravilo rozmístění svých sil v regionu. "To všechno velmi záleží na tom, jestli ruské jednotky zůstanou v Bělorusku," prohlásil tento měsíc během návštěvy litevského Vilniusu.
