Analytik: Macron zajistil Evropě místo u stolu s Putinem. Bez něj by tam byly jen USA

Kateřina Šafaříková Kateřina Šafaříková
9. 2. 2022 20:03
Bezprostředně po návratu Emmanuela Macrona z Moskvy se v evropských médiích rozhořel spor o to, zda byla cesta francouzského prezidenta za jeho ruským protějškem úspěšná, nebo ne. Zatímco jedni komentátoři ho chválí, druzí tvrdí, že se nechal Vladimirem Putinem "rozcupovat".
Prezidenti Vladimir Putin a Emmanuel Macron.
Prezidenti Vladimir Putin a Emmanuel Macron. | Foto: Reuters

Obsah pondělní schůzky jako takový zůstává víceméně neznámý. Macron měl od Putina získat slib, že ruský prezident nepodnikne na hranicích Ukrajiny žádné nové "vojenské iniciativy". A až skončí právě probíhající cvičení, stáhne i několik tisíc ruských vojáků z běloruské strany. Tak o tom informovaly zdroje z Elysejského paláce. Kreml to nepotvrdil ani nevyvrátil.

Francouzský prezident měl Vladimiru Putinovi naopak slíbit, že jejich "dialog" bude pokračovat.

Vlivný evropský server Politico Macrona tvrdě zkritizoval. Zaměřil se na společnou tiskovou konferenci obou politiků, kterou podle serveru Putin využil k tomu, aby svého hosta vyprovokoval, nebo ho dokonce ponížil.

Putin Západ obvinil z podpory majdanského "puče" na Ukrajině v roce 2014 a pohrozil, že pokud se západní státy pokusí připojit k Ukrajině "náš Krym", bude to automaticky znamenat "válku s Ruskem".

Macron na většinu Putinových slov nereagoval, a to ani na jeho tvrzení, že Krym patří Rusku, tedy ne Ukrajině (Rusko anektovalo Krym na jaře roku 2014, podle mezinárodního společenství ale stále patří k Ukrajině - pozn. red.) . Server Politico setkání následně zhodnotil tak, že francouzský prezident se nechal vlákat do brlohu grizzlyho a ten ho "rozcupoval".

Naopak britský The Spectator Macronovi zatleskal. Konzervativní týdeník v textu pod titulkem "Kudos (v překladu přibližně "pochvala" - pozn. red.)  Macronovi za to, že jel do Moskvy" pracoval hlavně s argumentem, že by bylo absurdní, aby druhá největší evropská velmoc nic nedělala, když se za východními hranicemi EU sešikovalo 130 tisíc ruských vojáků.

Na to upozornil v rozhovoru s Aktuálně.cz i jeden z nejsledovanějších analytiků francouzské zahraniční politiky Švýcar Joseph de Weck, který dlouhodobě žije v Paříži a pracuje v tamním Institutu Montaigne. "Macron se snažil získat místo pro Evropu za jednacím stolem s Ruskem, nenechat to jen na Američanech. A to se podařilo. Kdyby se o to nepokusil, Evropané by teď byli zcela mimo hru," řekl redakci de Weck.

Macronova otočka

Analytik také upozorňuje, že namísto analyzování jedné tiskové konference v Moskvě by měli Evropané sledovat mnohem důležitější příběh - Macronovu otočku ve vztahu k Rusku. Ještě loni chtěl s Ruskem utvářet strategické bezpečnostní partnerství. Během nynější ukrajinské krize, kdy se nová německá vláda stáhla z dění, se pak francouzský prezident chová jako příkladný spojenec Američanů v Evropě.

"Macron dodal Ukrajině zbraně, posílá další vojáky do Rumunska, navrhl Wagnerovu skupinu (ruské žoldáky loajální Kremlu - pozn. red.) na unijní blacklist a svoje diplomatické kroky konzultuje se spojenci. Před cestou do Moskvy zavolal všem třem lídrům Pobaltí, opakovaně polskému prezidentovi Dudovi a dalším. A z Ruska letěl na Ukrajinu," zmínil se Weck, kterému loni vyšla kniha o Macronovi s názvem Revoluční prezident.

"Francouzský lídr si uvědomil, že se svojí dosavadní ruskou politikou nedosáhl vůbec ničeho. Evropa není bezpečnější. Nabídnutá ruka k dialogu nepřiměla Putina respektovat Francii - což je vidět na Mali a dalších státech Afriky, kde Wagnerova skupina operuje proti Francii. Celý ten pokus stál Macrona hodně politického kapitálu v zemích střední a východní Evropy. Macron přiznal chybu a změnil ruskou politiku Francie," pokračoval analytik.

Zásadní chyby v nové strategii podle de Wecka Macron nedělá a to platí i o cestě do Moskvy. "Každý pokus jednat s Putinem může selhat. Pokud Macron nabídl Putinovi něco, co nebylo dohodnuto s ostatními, máme problém. Ale zatím tomu nic nenasvědčuje. Stojí za povšimnutí, že žádná evropská vláda nevyjádřila s Macronovými kroky nesouhlas. Žádná. Ani Balti, ani Poláci," dodal de Weck.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 50 minutami

Češi už požádali o příspěvek 5000 korun zhruba pro 211 tisíc dětí

Lidé již zažádali o jednorázový příspěvek 5000 korun asi pro 211 tisíc dětí. Uvedl to v úterý ráno na Twitteru ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Celkem by mohlo podle ministerstva dostat příspěvek 1,1 milionu domácností zhruba na 1,6 milionu dětí. Z nich pro 240 tisíc dětí dostanou lidé dávku automaticky, protože na ně již pobírají dětské přídavky. Výdaje na mimořádný příspěvek dosáhnou asi 7,8 miliardy korun. Příspěvkem chce vláda zmírnit dopady zdražování na rodiny.

Dávka je určena na všechny děti s trvalým pobytem a bydlištěm v Česku, kterým nebylo letos k 1. srpnu ještě 18 let, nebo které se do konce tohoto roku teprve narodí. Získat ji mohou rodiny s loňským hrubým příjmem do milionu korun. Domácnosti s přídavky na děti příspěvek dostávají automaticky a ostatní o něj musí požádat buď on-line na webu ministerstva, nebo osobně přes tzv. Czech Pointy. Celkem bylo podle dnešních informací Jurečky podáno už přes 132 tisíc žádostí, z toho přes on-line aplikaci asi 117 tisíc a na Czech Pointech přes 15 tisíc.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Čína uvalila sankce na sedm tchajwanských činitelů, Tchaj-pej to odsoudil

Čína uvalila sankce na sedm tchajwanských činitelů včetně diplomatické zástupkyně ve Spojených státech. Chce je tím potrestat za údajnou podporu nezávislosti Tchaj-wanu, uvedla agentura Reuters s odvoláním na čínská státní média. Tchajwanské ministerstvo zahraničí sankce odsoudilo a označilo je za zastrašování.

Sankce přicházejí poté, co na začátku srpna navštívila Tchaj-pej předsedkyně americké Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová. Podle Číny, která považuje demokraticky spravovaný Tchaj-wan za nedílnou součást svého území, krok vyslal špatný signál tchajwanským politickým silám usilujícím o nezávislost ostrova. V neděli a v pondělí byla na Tchaj-wanu také delegace amerického Kongresu.

Mezi osobami, na něž čínský úřad pro záležitosti Tchaj-wanu uvalil sankce, je nově šéfka diplomatického zastoupení Tchaj-wanu ve Spojených státech Siao Mej-čchin, předseda tchajwanské Rady národní bezpečnosti či politici z vládnoucí Demokratické pokrokové strany (DPP). Podle Pekingu osoby na sankčním seznamu "úmyslně zvýšily napětí v Tchajwanském průlivu a lehkomyslně podkopaly stabilitu a mír v regionu".

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

V pondělí přibylo v Česku 2881 případů covidu, pozitivní testy byly častější

V pondělí v Česku přibylo 2881 potvrzených případů koronaviru. Proti minulému týdnu je to mírný pokles. Méně se ale také testovalo, pozitivita byla u všech tří typů testů vyšší. Od víkendu se zvýšil počet hospitalizovaných, je jich téměř tisíc. Incidence se v posledních dnech mění jen minimálně, na 100 000 obyvatel připadá v uplynulém týdnu 116 nakažených. Vyplývá to z údajů ministerstva zdravotnictví.

V mezitýdenním srovnání epidemie v ČR zpomaluje od konce července. Výjimkou byla sobota, kdy se počet nově nakažených proti předchozímu týdnu zvýšil asi o 50.

Trvale se ale snižuje také zájem o testy. V pondělí jich laboratoře provedly asi 10 000, zhruba o tisíc méně než o týden dříve. U nejpočetnějších diagnostických testů, které podstupují lidé vykazující příznaky nemoci, se covid prokázal u více než 36,5 procenta vzorků. Je to nejvyšší pozitivita zhruba za dva týdny. Preventivní testy odhalily covid u necelých devíti procent testovaných a epidemiologické testy, které se dělají například kvůli kontaktu s nakaženým, měly pozitivitu 23 procent.

Zdroj: ČTK
Další zprávy