Po požáru v uprchlickém táboře na Lesbu zemřeli dva lidé, mezi migranty je dál napětí

ČTK ČTK
Aktualizováno 30. 9. 2019 12:56
Po nedělním požáru a nepokojích v přeplněném uprchlickém táboře Moria na ostrově Lesbos, které si vyžádaly smrt dvou lidí a dvě desítky zraněných, oznámila řecká vláda přemístění několika tisíc migrantů do středisek na pevnině. Už v pondělí má z tábora Moria odjet 250 migrantů a do konce října jich má být přemístěno nejméně 3000. Informovalo podle deníku Kathimerini ministerstvo civilní obrany.
Migranti v uprchlickém táboře Moria na ostrově Lesbos.
Migranti v uprchlickém táboře Moria na ostrově Lesbos. | Foto: Reuters

Řecké ministerstvo zdravotnictví potvrdilo, že v neděli zemřeli v táboře po požáru dva lidé a zranění utrpělo devět mužů, šest žen a čtyři děti. Ministerstvo identitu obětí nespecifikovalo, podle místních médií zemřela afghánská žena a její dítě. Zranění by podle podle ministerstva měli být z nemocnice propuštěni během několika málo dnů.

Na přeplněné tábory na řeckých ostrovech v Egejském moři upozorňují nevládní organizace už dlouhé měsíce. Po nedělních nepokojích starosta ostrovního správního střediska Mytiléna opět vyzval k co nejrychlejšímu přemístění tisíců migrantů na pevninu. V táboře Moria a jeho okolí žije na 12 000 migrantů, ač kapacita tábora je 3000 osob. Minulý týden jednala vláda s vedením pevninských regionů o přemístění asi 10 000 migrantů z ostrovů v Egejském moři na pevninu.

Příčina nedělního požáru zatím podle DPA není potvrzená. V médiích se objevují neoficiální zprávy, že požár způsobili úmyslně migranti kvůli špatným podmínkám v táboře. Hořet začalo nejprve mimo tábor v olivovém háji, kde žijí uprchlíci ve stanech a různých provizorních přístřeších, protože v táboře už není místo. Asi za 20 minut začal hořet uvnitř tábora jeden z obytných kontejnerů, v nichž tam migranti žijí.

Po požáru obrátily v neděli podle DPA stovky rozzlobených migrantů svůj hněv proti úředníkům, policistům i hasičům, házeli na ně kameny a různé předměty. Řecká vláda na ostrov poslala posily.

Na řeckých ostrovech Lesbos, Chios, Samos, Leros und Kos žije nyní na 30 000 migrantů. Jejich příliv z Turecka se letos oproti předchozím dvěma letům zvýšil natolik, že se Řecko opět stalo hlavní vstupní branou migrantů přes Středomoří do Evropy, jako jí bylo v roce 2015, než EU uzavřela dohodu s Tureckem, která migrační vlnu výrazně zmírnila.

Deník Kathimerini napsal, že řecká pobřežní stráž poslala další žádost o pomoc agentuře EU pro ochranu hranic Frontex, konkrétně žádá o radary a termální kamery. Šéf řecké pobřežní stráže Stamatis Raptis má ve středu jet do Ankary, kde bude jednat se svým tureckým protějškem. Spolupráce s tureckými úřady je ale podle řecké pobřežní stráže dobrá.

"Denně turecká pobřežní stráž zadrží pět až sedm lodí s migranty ve svých teritoriálních vodách," řekl zdroj deníku Kathimerini. I tak řeší řecká pobřežní stráž v průměru 30 případů denně a zachrání kolem 400 migrantů denně. Podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) dorazilo do Řecka z Turecka letos 42 000 migrantů, z toho 32 700 přes moře. Za celý loňský rok do Řecka připlulo z Turecka na 32 500 běženců.

Video: Z nafukovacích člunů migrantů v Berlíně dělají kabelky a brašny

Z nafukovacích člunů migrantů v Berlíně dělají kabelky a brašny | Video: Reuters
 

Právě se děje

před 14 minutami

Rozpočtová rada kritizuje Babišův návrh na konec superhrubé mzdy

Podoba a způsob předložení návrhu premiéra Andreje Babiše (ANO) na zrušení superhrubé mzdy a další rozvolnění rozpočtových pravidel představují závažné porušení základních pravidel procesu přípravy rozpočtu, vyplývá z vyjádření Národní rozpočtové rady. Vláda již schválila návrh rozpočtu na rok 2021, který s takovým zásahem do veřejných příjmů nepočítá. Podle rady je tak porušen princip úplnosti a reálnosti rozpočtu, proto nedoporučuje Sněmovně návrh přijmout.

Podle rady by pouze zásadním způsobem prohloubil nerovnováhu veřejných financí a nepřinesl by významnější pozitivní dopady na ekonomickou situaci v České republice.

Zdroj: ČTK
před 30 minutami

Stovka světových osobností volá po podpoře Tchaj-wanu, přidali se i Vondra a Halík

Zhruba stovka osobností z celého světa dosud podepsala apel na demokratické země, aby vyjádřily podporu Tchaj-wanu. Ostrovní země podle nich čelí ohrožení ze strany pevninské Číny, která Tchaj-wan považuje za svou vzbouřeneckou provincii a usiluje o jeho připojení ke svému území. Výzvu zorganizovala Mezinárodní koalice pro demokratickou obnovu, která vznikla při Nadaci Fora 2000.

Mezi signatáři výzvy jsou například šachový velmistr a představitel ruské opozice Garri Kasparov, polská režisérka Agnieszka Hollandová, bývalá slovenská premiérka Iveta Radičová, europoslanec Alexandr Vondra (ODS) nebo kněz Tomáš Halík. Autoři v textu připomínají, že Tchaj-wan se po konci Čankajškova autoritářského režimu v 80. letech stal demokratickou zemí, zatímco Čína zůstává autoritářským státem a v posledních letech v ní sílí zásahy proti etnickým menšinám, jako jsou Tibeťané či Ujgurové. Připomínají také čínské porušení mezinárodní smlouvy o zachování demokratických práv v Hongkongu.

Zdroj: ČTK
Další zprávy