Vyplývá to z průzkumu institutu Civey, který v sobotu, den před parlamentními volbami, zveřejnil list Augsburger Allgemeine.
Na otázku, zda budou Merkelovou v kancléřském úřadu postrádat, odpovědělo 38 procent "určitě ne" a 14 procent "spíše ne", celkem tedy 52 procent. Naproti tomu 38 procent respondentů si myslí, že první žena v čele německé vlády chybět bude: podle 14 procent "spíše" a podle 24 procent "určitě". Deset procent dotázaných si není jistých.
Nejvíce budou podle sondáže Merkelovou v nejvyšších patrech německé politiky postrádat příznivci konzervativní unie CDU/CSU, za kterou vládu 16 let vedla. Lítost nad jejím odchodem vyjádřilo 63 procent z nich. Nejméně oblíbená je kancléřka dlouhodobě u voličů protiimigrační Alternativy pro Německo (AfD), což se projevilo i v aktuálním průzkumu. Chybět bude po odchodu do politického důchodu jen dvěma procentům z nich.
Sedmašedesátiletá Merkelová je od prosince 1990 nepřetržitě členkou Spolkového sněmu, do kterého už letos ale nekandiduje.
Při nedávné návštěvě Spojených států na dotaz, co bude dělat, až v úřadu skončí, Merkelová uvedla, že si dá nejprve pauzu a bude přemýšlet o tom, co ji vlastně zajímavá. V uplynulých 16 letech na to totiž podle svých slov měla jen velmi málo času. "Pak si asi zkusím něco přečíst, pak se mi zavřou oči, protože budu unavená, pak budu trochu spát a pak se uvidí," řekla o svých plánech končící kancléřka.
Kdy se bude moci Merkelová odebrat do politického důchodu, ale není vůbec jasné. Vzhledem k předvolebním průzkumům, které předpovídají těsný výsledek nedělních voleb, mohou být povolební jednání velmi náročná a dlouhá. To může znamenat, že Merkelová bude Německu vládnout možná až do Vánoc. Pokud tomu tak bude a vládu povede nejméně do 17. prosince, stane se nejdéle sloužící německou kancléřkou v poválečných dějinách země. Tento primát drží zatím kancléř sjednotitel Helmut Kohl, který stál v čele spolkové vlády v letech 1982 až 1998.
