Psychoterapeut a psychiatr Oleh Hukovskyj v provizorní učebně na východě Ukrajiny pořádá sezení pro vojáky, kde jim vysvětluje, jak zvládat válečný stres. "Pětačtyřicet dní je kritické období, kdy vojáci mohou zůstat na frontě a mají šanci zůstat psychicky zdraví. Po čtyřicátém pátém dnu je skoro každý nějakým způsobem zlomený," uvedl Hukovskyj a dodal, že vojáci na frontě zůstávají většinou mnohem déle.
Podle psychoterapeuta je problém v tom, že ukrajinští vojáci dost často nemění směny. Zároveň jde někdy i o dobrovolníky, kteří nejsou dostatečně vojensky vyškolení.
"Ukrajina má armádu mobilizovaných občanů, kteří ještě včera byli učiteli, umělci, básníky, IT specialisty nebo dělníky," vysvětlila zástupkyně velitele brigády pro morální a psychologickou podporu Dana Vynohradová. Na Ukrajině navíc nejsou kapacity k tomu, aby vojáci před bojem získávali komplexní psychologický výcvik.
Právě proto se hlavně lidem v první linii snaží země poskytovat alespoň psychologickou podporu. Hukovskyj, který jako bývalý psychiatr začal u ozbrojených sil dobrovolničit v únoru 2022, patří mezi jednoho ze stovek profesionálů na Ukrajině, kteří léčí vojáky s psychickými problémy. Psychoterapeut s nimi rozebírá nejen základní psychologickou teorii, ale učí je třeba dechová cvičení a další techniky zvládání stresu.
"Přišlo mi to jako seriál"
Voják, který vystupuje pod přezdívkou DJ, trpí nočními můrami a špatným spánkem. "Je to měsíc, co jsem sem přijel, a připadá mi to zpětně jako seriál. Byli jsme pod palbou 24 hodin denně, sedm dní v týdnu. Dříve jsem si vůbec nedokázal představit, že by se něco takového mohlo stát," popsal Ukrajinec z města Kryvyj Rih.
DJ před válkou pracoval jako dělník v továrně Metinvest. "Měl jsem obyčejnou práci v továrně, rodinu, domov. Když jsem šel poprvé na frontu, tak mi to došlo. Zpočátku jsem nerozuměl tomu, co je to minometná nebo tanková palba. Pak ale všechno pokračovalo a ukázalo se, že moje psychika to nemůže vydržet věčně," doplnil voják, který trpí posttraumatickou stresovou poruchou.
Na úplné vyléčení vojáků nejsou podmínky
Novináři z agentury Reuters hovořili celkem se čtyřmi vojáky, kteří přišli z fronty na léčení. Nejčastěji jako následky bojů na své psychické zdraví zmiňovali vyčerpání, stres, úzkosti, strach a pocit viny. Mluvili ale i o kamarádství a o tom, že mají pocit nutnosti spěchat zpět do boje.
"Řekli mi, že potřebuju odpočinek a lékařské ošetření. Odpověděl jsem jim, že jsem v pohodě a že si vymýšlejí. Necítil jsem se tak, že bych potřeboval odpočívat. Ale po poslední misi jsem začal mít pocit, že už to nemůžu vydržet. Obzvlášť těžké bylo ostřelování. Věděl jsem, že jsem na pokraji zhroucení," řekl jeden z vojáku, který si nechává říkat Finn.
Vojáci mohou psychologickou pomoc vyhledat sami nebo o tom rozhodují velitelé jednotek, kteří jim dají doporučení. Zatímco někteří z nich se po krátké přestávce vrací zpět do boje, jiní vojáci trpí vážnějšími poruchami a musí navštívit rehabilitační centra mimo frontu. "Někteří lidé mohou potřebovat delší léčbu, většinou jde o časově náročnější proces," uvedl Hukovskyj a doplnil, že jeho cíl je spíše vojáky stabilizovat, než je úplně zbavit příznaků psychických poruch. To podle něj není vzhledem k podmínkám, kde pracuje, možné.
Ukrajinské ozbrojené síly odmítly odpovědět na otázky novinářů, kolik vojáků se od začátku invaze léčilo s psychickými potížemi. Napadená země takové informace tají, protože by ji mohly znevýhodnit v boji s ruským agresorem.
Foltýn: Ruský medvěd se připlazil a žebral. Jenže Západ nemá vůli toho využít
