Beslan - S prvním školním dnem si severokavkazské město Beslan připomíná smutné výročí teroristického útoku z roku 2004, při kterém zahynulo 334 lidí.
V tělocvičně školy se dnes sešlo zhruba sto lidí, převážně příbuzní a přeživší tohoto krvavého útoku, aby si připomněli ty, kteří napadení čečenského komanda nepřežili.
Třicet dva ozbrojenců tehdy drželo v zajetí po tři dny bezmála tisíc lidí bez jídla a pití. Při záchranné akci zemřelo 334 osob, z toho 186 dětí.
"Před pěti lety po Beslanu jsme si mysleli, že se změní svět," řekla agentuře AFP Valentina Ostaniová, která byla mezi rukojmími se svým synem a synovcem.
"Ale po mnoha letech se vůbec nic nezměnilo. Stále se bojíme posílat děti do školy, protože útoky jsou čím dál horší a tady na severním Kavkaze se dějí každý den," dodává.
"Bojíme se chodit do obchodu, bojíme se vycházet na ulici, co kdyby to tam někde bouchlo," řekl ruské pobočce BBC Larisa Sokajeva, které v beslanské tragédii zemřela dcera.
"Afghanizace" Kavkazu
Letošní léto zaznamenalo v severokavkazských republikách rekordní počet bombových útoků, při kterých během posledních tří měsíců přišlo o život až 260 lidí. Mezi zavražděnými jsou i bojovníci za lidská práva, kteří otevřeně kritizovali tamní garnitury.
Zhoršující se bezpečnostní situaci v regionu, kterou charakterizuje nárůst radikálního islámu, klanové války a neschopné vlády, označil analytik Svante Cornell z americké univerzity John Hopkins za "afghanizaci" Kavkazu.
"Existuje celá řada faktorů, které se v tomto regionu podílejí na nestabilní situaci. Ta není nepodobná Afghánistánu v 90. letech," říká Svante Cornell. Vysoká nezaměstnanost, únosy a rozbujelá korupce nárůstu radikálního islámu jen napomáhají.
Během posledních deseti let, kdy se Rusku ekonomicky dařilo, se úpadek regionu investicemi z peněz z prodeje ropy o něco zpomalil a bombové útoky byly na ústupu. S nástupem krize však vývoj v oblasti nabral opačných obrátek a jen za poslední tři měsíce došlo k 7 bombovým útokům v Ingušsku a Čečensku.
Jeden z posledních útoků v Ingušsku, který si vyžádal životy dvaceti lidí, byl podle analytiků další ránou pro Moskvu. Ta spoléhá na tamní lídry, dosazené z vlastních řad, jenž podle Cornella současnou situaci nezvládají.
Represe nepomůže
"Přístup k řešení situace na Kavkaze se musí radikálně změnit, ale vypadá to, že už je pozdě," říká o výbušné situaci Severokavkazska odborník z moskevského centra Carnegie Alexej Malašenko.
"Nemá ale cenu přitvrzovat, protože to už několikrát zkoušeli, a stejně to nefungovalo," připomíná represívní praktiky ruských lídrů z 90. let Malašenko.
Editor severu Caucasianknot.info Grigorij Švedov má za to, že sousední Kabardsko-balkarské republice, ležící na samém okraji severního Kavkazu, se daří daleko lépe.
"Tam je situace daleko lepší, protože tamní vůdci od začátku prosazují jiný model, který není založen na represích," míní Švedov.
Jenže Rusko se v době krize, kdy v zemi rapidně stoupá nezaměstnanost a hrozí sociální nepokoje, severnímu Kavkazu nebude věnovat víc, než je nutné. Podle Svante Cornella ruská vláda začne neklidnou situaci na Kavkaze řešit, až když islamisté zaútočí v Moskvě.
Za nezvládnutí situace v tomto regionu platí Rusko také cenu na mezinárodní scéně.
"Pokud nemá kontrolu nad vlastním územím, pak u západních států ztrácí na kreditu. Nikdo jej v tomto případě nemůže brát jako světovou velmoc," míní Svante Cornell.
