Vatikán - Papež Benedict XVI. udělil ve Vatikánu požehnání Urbi et Orbi (Městu a světu). Na Svatopetrském náměstí si událost, která se koná dvakrát do roka, nenechaly ujít desítky tisíc lidí.
Požehnání spolu s velikonočním přáním papež pronesl v celkem 63 světových jazycích. "Kristus vstal z mrtvých," řekl česky.
Oslavy Velikonoc poznamenalo zemětřesení v Itálii minulý týden, při kterém přišlo o život 293 lidí a domov ztratilo na 40 tisíc občanů. Jak připomněla agentura Reuters, papež požehnal přeživším a zároveň je vyzval, aby v této době neztráceli naději. V brzké době plánuje návštěvu postižené oblasti.
"V dobách nedostatku jídla, rozruchu ve finančním světě, starých i nových forem chudoby... je nutné znovu objevit naději," prohlásil Svatý otec.
Papež přislíbil, že na své cestě do Svaté země (Izraele), jež se uskuteční od 8. do 15. května, s sebou ponese poselství usmíření.
"Usmíření - složité, ale nepostradatelné - je první podmínkou pro společnou bezpečnou budoucnost a mírové koexistence", řekl papež. "A to může být dosaženo pouze obnoveným, vytrvalým a upřímnými úsilím vyřešit izraelsko-palestinský konflikt."
Papež, jenž tento měsíc dovršil věku 82 let, navštíví hlavní město Jordánu, Amán, předtím, než zamíří do Jeruzaléma a Nazaretu v Izraeli a Betlému, v němž vládnou Palestinci.
Bude to první papežská návštěva do Svaté země od roku 2000, kde zde byl Jan Pavel II., který zde u Jeruzalémské západní zdi žádal Boha za odpuštění kvůli mnohasetletým útoků křesťanů na židy.
Papež Benedikt bude mít nyní těžkou pozici. Nedávno totiž zamítl exkomunikaci britského biskupa Richarda Williamsona, který v únoru prohlásil, že v nacistických koncentračních táborech zemřelo ne víc než 300 tisíc židů a nikoli 6 milionů, což je číslo, na němž se shodne většina historiků. Williamson dokonce prohlásil, že nevěří, že by v koncentračních táborech byly jakékoli plynové komory.
Křesťané slaví také v Praze
Desítky věřících dnes přišly také do katedrály sv. Víta na Pražském hradě na slavnost Zmrtvýchvstání Páně, kterou sloužil kardinál Miloslav Vlk.
Na Boží hod velikonoční si křesťané připomínají nejdůležitější událost jejich víry - na základě biblického svědectví vzkříšení ukřižovaného Krista.
Velikonoce jsou pro křesťany největší slavností roku a pro každého praktikujícího věřícího zaujímají důležité místo. Po ukřižování na Velký pátek následuje událost vzkříšení, kdy podle bible mrtvý Ježíš vstal z hrobu k novému životu a tím zničil hřích a smrt.
Velikonoční neděle je natolik zásadní, že se slaví celých osm dní, následuje tedy velikonoční oktáv. Charakteristickou součástí obřadů je zpěv Aleluja. Připomínku Kristova zmrtvýchvstání oslavují dnes ráno všichni křesťané.
