Papež František se druhý den své návštěvy na Kypru ráno setkal s hlavou kyperské pravoslavné církve arcibiskupem Chrysostomem II. Ten uvedl, že jeho církev má "výborné vztahy" se všemi církvemi a snaží se v posledních letech i o dialog s muslimskými představiteli na Blízkém východě. Toto úsilí ale podle něj kazí "extremistické živly". "Věříme v pokojné řešení našich sporů, ať už jsou etnické, či náboženské. Jediná správná cesta je opravdu upřímný dialog," řekl Chrysostomos podle agentury AP.
Papež poté sloužil mši na stadionu, jíž se účastnilo na 7000 lidí, informovala agentura AFP. "Tváří v tvář naší vlastní vnitřní temnotě a výzvám, které před námi stojí v církvi i ve společnosti, musíme obnovit náš smysl pro bratrství," řekl účastníkům mše papež. "Uzdravení přijde, když poneseme naši bolest společně, budeme společně čelit problémům a když budeme jeden druhému naslouchat," dodal.
Při modlitbě s migranty papež kritizoval západní společnosti za to, že si zvykají na špatné a nelidské zacházení s migranty a jsou vůči tomu netečné. Sběrné tábory v zemích na jižním břehu Středozemního moře, kam míří migranti v případě, že jsou na hranicích s Evropou zahnáni, přirovnal k nacistickým koncentračním táborům a Stalinovým gulagům. "Jsou to místa otroctví," řekl.
Už ve čtvrtek papež František vyzval k obnovení rozhovorů o sjednocení Kypru, který je rozdělený od roku 1974. V tom roce vyslalo Turecko na Kypr vojáky v reakci na puč kyperských Řeků podporovaných vojenskou juntou v Aténách. Ostrov byl pak rozdělen takzvanou Attilovou či zelenou linií, nárazníkovým pásmem OSN. V roce 1983 vznikla na zhruba třetině ostrova Severokyperská turecká republika, kterou uznává jen Turecko. V jižní části ostrova je mezinárodně uznávaná Kyperská republika, která je od roku 2004 členem EU a kterou nyní papež navštívil.
O sjednocení Kypru se už léta snaží OSN. Rozhovory ale ztroskotávají na tom, že Turecko a Severní Kypr chtějí vznik dvou samostatných států uznaných mezinárodním společenstvím a Řecko a Kyperská republika prosazují sjednocení do federálního státu. Naděje na obnovení jednání pohřbily loňské prezidentské volby v severní části ostrova, které vyhrál proankarský politik Ersin Tatar. Jeho předchůdce v úřadu prezidenta Mustafa Akinci se snažil o rovnoprávné postavení ve vztahu s Ankarou a v otázce rozděleného Kypru byl pro model federace. Tatar požaduje nejprve mezinárodní uznání Severokyperské turecké republiky, než vůbec začne jednat.
Vatikán se ujme 12 migrantů, výhledově přijme dalších 50
Vatikán oznámil, že katolická organizace Comunità di Sant’Egidio se postará během několika málo týdnů o přesídlení 12 migrantů do Itálie za přispění církevního státu. Výhledově by se měl počet zvýšit na 50, což ve čtvrtek uváděli i kyperští představitelé. Přesídlení iniciovala hlava katolické církve, podle které Kypr, kam letos dorazilo bezmála 11 tisíc migrantů, čelí nadměrnému tlaku. Chce tím také vyzvat větší a bohatší státy k solidárnějšímu přístupu. Podobně papež před pěti lety při návštěvě Řecka z ostrova Lesbos odvezl do Říma tři syrské rodiny muslimských uprchlíků, šest dospělých a šest dětí.
V sobotu papež odletí z Kypru do Řecka, kde se setká s prezidentkou Katerinou Sakellaropulosovou, premiérem Kyriakosem Mitsotakisem a nejvyšším představitelem řecké pravoslavné církve, arcibiskupem aténským Hieronymem II. V neděli odletí hlava římskokatolické církve na Lesbos, kde navštíví uprchlické středisko, a v pondělí se v Athénách ráno setká s předsedou řeckého parlamentu, navštíví církevní školu a pak odletí zpět do Vatikánu.
Ostrov Kypr, obývaný převážně pravoslavnými křesťany, navštívila hlava katolické církve dosud dvakrát. Poprvé tak učinil v roce 2010 papež Benedikt XVI.
