Ceremoniálu konajícího se ve vatikánském chrámu svatého Petra se účastní několik tisíc věřících, hodnostáři církve a zástupci států, z nichž noví kardinálové pocházejí. Za Česko je přítomen arcibiskup pražský, kardinál Miloslav Vlk.
Mezi nově ustavenými kardinály je například krakovský biskup Stanislaw Dziwisz, dlouholetý osobní tajemník předchozího papeže Jana Pavla II.
Infobox
PŘEČTĚTE SI:
- Švýcarská garda střeží papeže už 500 let
- Mezi Čínou a Vatikánem tají ledy
- Za papežova svatá slova se bude platit
Dále následovník nynějšího papeže Josefa Ratzingera v Kongregaci pro nauku víry William Levada z Kalifornie nebo hongkongský biskup Josef Zen, který je znám svojí kritikou čínské vlády.
Další kardinálové pocházejí z Koreje, Filipín, Venezuely, Slovinska, Francie, Itálie, Španělska, Itálie, Ghany a Belgie.
Kardinálové jsou označováni za "knížata církve" a jejich postavení v církevní hierarchii je druhé nejvyšší po papeži.
Třírohá biretta znakem kardinálské hodnosti
Nováčci v jejích řadách obdrží během bohoslužeb od papeže jmenovací dekret a takzvanou birettu, třírohou pokrývku hlavy rudé barvy. Ta je jak symbolem jejich hodnosti, tak odhodlání těchto hodnostářů prolít za křesťanství třeba i vlastní krev".
Kardinálské prsteny, další hlavní symbol svěřeného úřadu, obdrží nová knížata církve od papeže v sobotu při velké mši na Svatopetrském náměstí, kterou obřady jejich uvedení do funkce skončí.
Po dokončení procesu ustavení nováčků bude mít katolická církev celkem 193 kardinálů, z toho 120 ve věku umožňujícím volit papeže.
Kromě volby nové hlavy církve, která je bezesporu jejich nejdůležitějším úkolem, působí v mezidobí kardinálové jako poradci stávajícího papeže.
V předvečer dnešní slavnostní konzistoře svolal Benedikt XVI. celé kolegium kardinálů včetně nováčků na celodenní zasedání.
Papež vyzývá k dialogu
Papež již dříve vyzval kardinály, aby vyjádřili své názory, jak postupovat v naléhavých záležitostech církve, jako je vztah k islámu nebo k ultrakonzervativní katolické skupině, jejíž biskupové byli exkomunikováni před dvěma desítkami let.
Jde o skupinu kolem bývalého arcibiskupa Marcela Lefébvra, jenž v roce 1969 založil ve Švýcarsku Společnost svatého Pia X., odmítající modernizační trendy druhého vatikánského koncilu, především používání domácích jazyků v bohoslužbách místo latiny.
Kardinál George Pell z Austrálie posléze poradu s papežem vysoce ocenil a vyjádřil naději, že se stane "určitou novou tradicí", zvláště pro debaty o vztazích k islámu.
