Islámábád - 18. říjen letošního roku stanovila jako datum svého návratu do vlasti Bénazír Bhuttová. Oznámila to na tiskové konferenci v Londýně.
Kdysi byla celebritou, její tvář zdobila titulní stránky časopisů po celém světě.
V roce 1988 se stala vůbec první ženou, která se postavila do čela vlády islámské země. V pouhých pětatřiceti letech a navíc po vítězství v demokratických volbách.
Posledních osm let ale trávila v exilu poté, co generál Parvíz Mušaraf převratem v roce 1999 v Pákistánu zrušil politické strany a Bhuttové hrozil soud za korupci.
Usmíření s Mušarafem
Teď se žena, jejíž figurína dodnes stojí v londýnském Muzeu voskových figurín madame Tussaud, chce vrátit.
A znovu vyhrát volby, naplánované na příští rok. Podle expertů je její Pákistánská lidová strana v zemi stále nejpopulárnější a Bénazír má velké šance být znovu premiérkou.
Požaduje ale, aby Mušaraf povolil skutečně demokratické volby a aby armáda nezasahovala do politiky.
Existují prý náznaky, že se oba politici dohodli na rozdělení moci. Mušaraf zůstane prezidentem a "dovolí" Bhuttové vyhrát volby.
Otce vojáci oběsili
S armádou má její rodina špatné zkušenosti. Její otec Zulfikar Alí Bhutto byl jako premiér zbaven vojáky moci v roce 1977 a o dva roky později oběšen.
Bénazír pak strávila hodně měsíců v domácím vězení i ve vazbě, za což zaplatila infekcí v uchu a následnými problémy se sluchem.
Volby vyhrála už dvakrát, ale vždy byla odvolána prezidentem na popud armády. S poukazem na korupci.
Vila a náhrdelník
Pákistánská média tvrdí, že zejména v polovině devadesátých let je řada věcí kolem Bénazír skutečně podezřelá.
Zjistilo se, že vlastní obrovskou vilu s pozemky v Anglii v hrabství Surrey, jejíž vlastnictví nepřiznala.
Stejně jako nákup náhrdelníku za 175 tisíc dolarů a další podobné "investice".
Její manžel Asif Zardarí byl obviněn z braní úplatků za přidělování státních zakázek firmám.
Konkurentovi se návrat nezdařil
Do Pákistánu už se tento týden vrátil její bývalý soupeř, expremiér Naváz Šaríf. Ale nepochodil.
Po několika hodinách strávených na letišti byl deportován nejbližším letadlem zpět do Saúdské Arábie.
Jak Bhuttová, tak neúspěšný navrátilec Šaríf slibují tvrdý boj proti islámským radikálům a proti takzvané "talibanizaci" Pákistánu.
Volební účast v Pákistánu bývá tradičně nízká. Obvykle k urnám nepřijde více než 40 procent oprávněných voličů.
Kvůli velkému počtu negramotných voličů jsou volební lístky opatřeny stranickými symboly a logy.
