K zákazu holení plnovousů vyzvali radikálové v provincii Severní Vazíristán, který se nachází na severozápadě země u aghánských hranic.
Muži, zřejmě spojení s bývalým afghánským vládním hnutím Taliban, vyvěsili hrozby na letácích ve městě Chár a okolí.
Prorok nosil plnovous
Podle názoru fundanementalistů si správný muslim nesmí holit plnovous, protože jej nosil i prorok Mohamed a všichni jeho stoupenci v době vzniku islámu. Holiči tak holením údajně porušují jednu ze zásad islámu.
Taliban v době své vlády nad Afghánistánem ve druhé polovině devadesátých let nařídil všem mužům, aby nosili plnovous na délku dlaně. Těm, kteří odmítli, hrozilo vězení a bití.
Bylo to jedno z mnoha bizarních nařízení, kterým se vláda Talibanu prezentovalo.K dalším patřily například zákaz žen chodit bez doprovud manžela po ulici, zákaz fotografování, televize i hudby nebo zákaz fotbalu a dalších her.
Lazebníci z provincie Severní Vazíristán se sešli k jednání a rozhodli, že výhrůžkám ustoupí. Odmítají proto zákazníky holit, přestože poro ně znamená velké finanční ztráty.
"Rozhodli jsme se, že vyvěsíme na naše podniky cedule. Na nich vyzveme zákazníky, aby nás nenutili a nepřemlouvali k oholení plnovousu," citovala stanice BBC vysílající v jazyce urdu jednoho z holičů v této oblasti.
Výhrůžky jsou dalším krokem v procesu, kteří někteří místní obyvatelé nazývají "talibanizací" Pákistánu. Extremisté si v oblasti u hranic s Afghánistánem počínají stále sebevědoměji.
Volají po zákazu hudby a řidičům taxi i dalším řidičům vytrhávají autorádia z vozidel. Zamazávají a trhají veškeré reklamní billboardy. V některých vesnicích členové Talibanu a jeho sympatizanti projíždějí ve vozidlech s kalašnikovy i raketami a megafony vyvolávají svá hesla.
Vláda: Nemáme lidi
Zákony chtějí změnit tak, aby plně odpovídaly přísnému islámskému právu šaríja (pákistánský právní systém obsahuje i prvky, zděděné po Britech z koloniální éry).
Pákistánská vláda oznámila, že nejnovější hrozbu holičům bere vážně, ale nemůže postavit vojáky před každý obchod. To se některým místním obyvatelů vůbec nelíbí.
"Je to nehorázné. A nechápu, jak se holiči mohli domluvit, že s holením končí. Budu se holit doma sám a budu chodit po ulicích na protest s hladkými tvářeni," citoval list Gulf Times třicetiletého Pákistánce Hazrata Jana.
Afghánsko-pákistánská hranice je oblastí, kde se kromě bojovníku Talibanu zřejmě skrývají i špičky organizace Al-Káida. Zejména její šéf Usáma bin Ládin a jeho nejbližší spolupracovník Ajmán Zavahrí.
Pákistánský prezident Parvíz Mušaraf je spojencem USA, výrazně jim pomohl při bombardování Afghánistánu a svržení Talibanu na konci roku 2001. Policie v zemi pozatýkala nebo zabila stovky příslušníky Al-Káidy i Talibanu.
Taliban neslábne. Naopak
Hranice je však dlouhá 2 500 kilometrů a přestože ji hlídá téměř dvacet tisíc pákistánských vojáků, není v jejich silách zamezit přílivu stoupenců Talibanu do Afghánistánu bojovat proti vládě a mezinárodním jednotkám.
A zažívají v posledním roce úspěchy. Taliban podniká stále více útoků a na jihu země stoupá jeho popularita.
"Talibanu se daří prezentovat se nyní jako nacionalistické hnutí, bojující za osvobození od okupace. Nahrává jim i vysoký počet civilních obětí při operacích zahraničních vojáků, korupce současné vlády a nespokojenost s tím, že se od roku 2001 příliš nezlepšila ekonomika," tvrdí Muhammad Urakzaí, guvernér pákistánské provincie Severní Vazíristán.
Terorismus je ale problémem i pro samotný Pákistán. Od loňského listopadu došlo v zemi k několika sebevražedným atentátům islámských extremistů. Například v listopadu útočník zabil dvaačtyřicet armádních rekrutů.
Islamisté z Al-Káidy považují Mušarafa za zrádce, zaprodaného Američanům. Na konci roku 2002 spáchali dva atentáty na jeho kolonu automobilů, pokaždé však prezident vyvázl bez zranění.
Pákistán je s téměř 170 milióny obyvateli druhou nejlidnatější muslimskou zemí a také dosud jediným islámským státem, který vlastní atomovou bombu.
