Brusel - "Evropská unie vyjadřuje svou bezvýhradnou solidaritu Velké Británii a podporu její snahy postavit osoby odpovědné za tento zločin před soud," citovala agentura Reuters ze společného prohlášení šéfů diplomacie členských zemí EU, kteří v pondělí jednali v Bruselu.
Evropská unie zároveň vyzvala Rusko, aby bezodkladně odpovědělo na otázky Londýna a mezinárodního společenství ohledně nedávného útoku nervovou látkou v jihoanglickém Salisbury.
Unie podle prohlášení bere velmi vážně závěr britské vlády, že za útok nervovou látkou v Salisbury je odpovědná Ruská federace. Podle EU byl útok na někdejšího dvojitého agenta Sergeje Skripala a jeho dceru 4. března v Salisbury "bezohledný a nezákonný čin", který ohrozil životy mnoha civilních občanů.
Unie bude podle textu dění nadále pečlivě sledovat. Prohlášení se ale nijak nezmiňuje o možných sankcích vůči Rusku v případě, že Moskva spolupracovat odmítne. Záležitostí se budou ve čtvrtek na summitu v Bruselu zabývat také šéfové států a vlád zemí EU.
Ministři zahraničí evropského bloku, které v pondělí s postojem Londýna seznámil jejich britský kolega Boris Johnson, také vyzvali Moskvu, aby Organizaci pro zákaz chemických zbraní (OPCW) okamžitě a zcela zpřístupnila program nervové látky známé jako Novičok (nováček).
"Evropská unie je šokována ofenzivním použitím vojenské nervové látky, v Rusku vyvíjeného typu, poprvé za 70 let na evropském území," uvedli ministři zahraničí bloku. Libovolné použití chemické zbraně kýmkoliv je podle nich zcela nepřijatelné a představuje bezpečnostní hrozbu pro všechny.
Moskva spojování s tímto útokem odmítá. Její měnící se argumentaci ale v pondělí Johnson při příchodu označil za "stále absurdnější". Jedná se podle něj o už známou strategii, která 12 let po vraždě Alexandra Litviněnka v Londýně už nemůže nikoho zmást.
EU v prohlášení také upozorňuje, že použití nervové látky je jasným porušením Úmluvy o chemických zbraních z roku 1997, porušením mezinárodního práva a podkopáváním mezinárodního pořádku založeného na určitých pravidlech.
Bilaterální záležitost?
Podle serveru EUObserver německý ministr zahraničí Heiko Maas Rusko ráno při příchodu na bruselská jednání poněkud zpochybnil solidaritu s Londýnem výrokem, že Rusko je sice "obtížný partner", ale otrávení ruského exšpiona v anglickém Salisbury je "bilaterální záležitostí" mezi Velkou Británií a Ruskem. Na samotném jednání už ale podle agentur hlasoval na podporu Londýna.
Koncem minulého týdne nechal dobře informovaný britský diplomat bez odpovědi otázku, zda mezi nyní zvažovanými možnostmi je i žádost Londýna o aktivaci článku 42. lisabonské smlouvy. Ten předpokládá, že ostatní státy EU poskytnou veškerou pomoc a podporu členské zemi, která se stala na svém území terčem ozbrojeného napadení. Článek byl zatím aktivován jednou, po teroristických útocích ve Francii na podzim 2015.
Britský ministr Boris Johnson minulý týden s případem otravy Sergeje Skripala spojil přímo ruského prezidenta Vladimira Putina. Ten tuto neděli s jasným náskokem vyhrál prezidentské volby a získal další šestiletý mandát.
Španělský ministr zahraničí Alfonso Dastis při příchodu na pondělní jednání v Bruselu uvedl, že je třeba situaci pečlivě prověřit, včetně zapojení Organizace pro zákaz chemických zbraní (OPCW). Její experti mají v pondělí v Británii získat vzorky látky použité při útoku na Skripalovy.
