New York - Valné shromáždění OSN přijalo dokument, odsuzující represe syrského režimu proti civilistům a vyzývající prezidenta Bašára Asada k rezignaci. Text navrhly některé členské země Ligy arabských států.
Pro návrh hlasovala drtivá většina 137 zemí. Proti bylo 12 států: Rusko, Bělorusko, Čína, Írán, Severní Korea, Kuba, Venezuela, Bolívie, Ekvádor, Nikaragua, Zimbabwe a samozřejmě Sýrie.
Sedmnáct zemí se zdrželo hlasování, Česká republika se připojila ke státům, odsuzujícím Sýrii.
Hlasování ve Valném shromáždění OSN není nijak závazné, na rozdíl od rezolucí Rady bezpečnosti OSN. V ní Rusko a Čína vetovaly odsouzení syrského režimu.
Od loňského března, kdy v Sýrii revoluce vypukla, zahynulo už přes sedm tisíc lidí. Poté, co proti nenásilných demonstracím armáda a milice, loajální Asadovi, zasáhly střelbou, začala se opozice vyzbrojovat a vytvořila takzvanou Svobodnou syrskou armádu.
Ta se skládá hlavně z armádních dezertérů a má už kolem čtyřiceti tisíc mužů ve zbrani. Armáda má však výraznou převahu, protože povstalci nemají tanky ani děla.
Generální tajemník OSN Pan Ki-mun, syrská opozice i mezinárodní organizace na ochranu lidských práv obviňují Asadův režim z masakrování a mučení civilistů. V posledních dnech elitní vládní jednotky ostřelují města, kde je opozice nejsilnější. Homs, Hamá, Idlíb a Dará.
Zatímco Evropská unie, Spojené státy a Liga arabských států přijaly vůči Damašku sankce a žádají Asadův odchod, Rusko a Írán režim podporují.
Řešení konfliktu v Sýrii komplikuje složitá náboženská a etnická mapa země. Režim se opírá hlavně o šíitskou komunitu alávitů, která tvoří jen dvanáct procent obyvatel Sýrie. Většinu mají v zemi sunnitští muslimové. Hlavně oni nyní bojují proti Asadovi.
Strana Baas vládne v Sýrii od roku 1963. Bašár Asad se stal prezidentem v roce 2000 po svém zemřelém otci Háfizovi Asadovi, který stál v čele země třicet let.
