Maďarsko je od roku 1999 členem NATO a požívá ochrany západní vojenské aliance, která tento týden uspořádala v Bruselu schůzku ministrů. Budapešť se však podle Orbána pustila do "víceletého procesu vojenského rozvoje, po němž získá Maďarsko významnou vojenskou sílu, díky které se bude moci bránit útoku z jakéhokoli směru".
Maďarsko podle českého serveru armadninoviny.cz loni v prosinci podepsalo smlouvu s německou firmou KMW o dodávce 44 nových německých tanků Leopard 2A7+ a 24 nových samohybných houfnic PzH 2000. Této smlouvě předcházel nákup francouzských vrtulníků Airbus a také zavádění českých pistolí, samopalů a útočných pušek, licenčně vyráběných v maďarské státní firmě Arzenál.
Maďarský premiér v rozhovoru mimo jiné upozornil na nedostatek solidarity spojenců v případě vypálení maďarského kulturního centra v sousední Ukrajině, zemi usilující o vstup do NATO. "Bomba exploduje v centru ukrajinských Maďarů pár kilometrů od hranic NATO a nikdo neřekne ani slovo, včetně Spojených států," řekl.
Žhářský útok na užhorodskou kancelář Společnosti maďarské kultury Zakarpatska (KMKSZ) se stal loni 27. února; požár nezpůsobil oběti na životech, ale zcela zničil přízemí budovy. V ukrajinské Zakarpatské oblasti žije početná maďarská menšina, která si opakovaně stěžuje na ústrky od úřadů, které údajně popírají její práva. Některá média bezprostředně po útoku spojovala tento čin s ukrajinskými nacionalisty, obviněn však byl nakonec polský sympatizant krajní pravice.
Orbánovy výroky byly zveřejněny tři dny po návštěvě šéfa americké diplomacie Mika Pompea v Budapešti, během které obě země oznámily dohodu o spolupráci v obraně s cílem usnadnit nasazení amerických sil na maďarském území. Pompeo současně vyzýval Budapešť, aby se odklonila od Moskvy, připomněla AFP, která během Pompeovy návštěvy označila Maďarsko za hlavního spojence Moskvy v Evropské unii.
Orbán ve čtvrtek zdůraznil, že silně podporuje evropskou vojenskou sílu, nicméně hájil "plodnou ekonomickou spolupráci s Ruskem".
NATO, založené v roce 1949, prožívá právě obtížné období po rozhodnutí USA jednostranně se stáhnout ze Sýrie a odstoupit od smlouvy o likvidaci raket středního a krátkého doletu (INF) v reakci na vývoj nových střel v Rusku. Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg označil důsledky krachu smlouvy INF jako "velmi závažné"; obává se rozpoutání "nových závodů ve zbrojení", dodala AFP.
Video: Orbán využívá spojence ve Visegrádu k vlastním cílům
