Londýn - Krádež z králíkárny zní jako malicherná věc, ale ve Viktoriánské době v Anglii jste za ní mohli dostat oprátku.
Čerstvě zpřístupněné soudní spisy britským Národním archívem v internetové verzi poodkrývají pokličku krutého právního systému 18. a 19. století a uvádějí některé dnes už notoricky známé případy, například Jacka Rozparovače či atentátníka na královnu Viktorii.
Nechvalně proslulý právní systém, který byl platný v 1. polovině 19. století, si proto vysloužil přezdívku Krvavý zákoník.
Webová stránka Ancestry.co.uk, na které jsou spisy k mání zaregistrovaným uživatelům za poplatek, uvádí, že se jedná o historicky nejrozsáhlejší veřejně dostupnou sbírku, která čítá 1,4 milionů případů.
Jak uvádí britský deník Guardian, v té době byl každý desátý člověk za spáchaný zločin z Británie deportován nebo odsouzen k smrti.
Za zcizení majetku přesahující cenu 5 šilinků (asi 875 Kč), mezi které se nejčastěji vyskytuje krádež dobytka, dostal provinilec hrdelní trest. Trest smrti se vztahoval i na kapesní zloděje, ničení značení cest či loupež ze ztroskotané lodi.
Veřejná podívaná jako divadlo
Po roce 1860 se veřejné popravy staly velkou podívanou a do města se sjížděli lidé z různých koutů země. Movitější si dokonce najímali balkony v okolních domech, aby měli lepší výhled.
Stránka také obsahuje podrobnosti případu jednoho z „nejslavnějších" zločinců všech dob, Dr. Thomase Neila Creama, jistou dobu považovaného za Jacka Rozparovače. Byl oběšen v roce 1892.
Nebo také Isaaca "Ikeyho" Solomona, který měl posloužit jako inspirace spisovateli Charlesu Dickensovi, když psal román Oliver Twist.
Jedním z nejvýznamnějších případů je i pokus o vraždu královny Victorie v roce 1882. Roderick McLean byl odsouzen k smrti za zradu, ale nakonec byl kvůli uznání choromyslnosti zproštěn viny. Za mřížemi psychiatrické léčebny však strávil zbytek života.
