Omlouváme se za zneužívání dětí, řekl premiér Austrálie

Reuters Reuters
16. 11. 2009 7:25
Austrálie se omluvila sirotkům, kteří byli vystěhováni z Británie
Kevin Rudd po projevu s jedním z bývalých sirotků vystěhovaných do Austrálie
Kevin Rudd po projevu s jedním z bývalých sirotků vystěhovaných do Austrálie | Foto: Reuters

Canberra - Před rokem se australský premiér Kevin Rudd omluvil původním obyvatelům Austrálie za příkoří, která museli snášet při nucené asimilaci.

V pondělí se omlouval podruhé: tentokrát tisícům dětí, které byly do Austrálie přivezeny z Velké Británie se slibem lepšího života, aby pak prožily leta zneužívání.

Asi 7 000 dětí, většinou sirotků nebo z chudých rodin, bylo do Austrálie posláno z Británie mezi lety 1930 a 1970. Celkově jich Británie vyexpedovala desetitisíce.

"Ohlížíme se zpět a s hanbou zjišťujeme, jak mnoho z vás muselo strádat zimou a hladem a nemělo se kam schovat a koho požádat o pomoc," řekl Rudd v projevu před tisícovkou bývalých sirotků.

"Ohlížíme se zpátky s hanbou a vidíme, jak ti, kteří měli moc, zneužili ty, kteří neměli nic," dodal.

Britský vládní program sliboval chudým dětem po vystěhování do dalších zemí britského impéria, zejména do Kanady a Austrálie, lepší život.

Jak ale zdokumentovala nadace Child Migrants Trust, řada z nich se dočkala zneužívání nebo musela otrocky pracovat na farmách.

Při odjezdu z Británie jim navíc úředníci často lhali a tvrdili jim, že jejich rodiče zemřeli.

Ruddovu proslovu v australském parlamentu naslouchal i senátor Andrew Murray, který byl sám, když mu byly čtyři roky, vystěhován z Británie do Zimbabwe.

Rudd v projevu řekl, že doufá, že omlouva pomůže zhojit některé rány z minulosti. Konkrétního - například finančního - odškodnění se ale bývalí sirotci nedočkají.

Sirotkům se bude omlouvat i Velká Británie. Úřad premiéra Gordona Browna oznámil, že k tomu dojde v příštím roce.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 14 minutami

Brazilská policie chce stíhat Bolsonara kvůli výrokům o spojitosti mezi očkováním proti covidu-19 a AIDS

Brazilská policie chce stíhat prezidenta Jaira Bolsonara kvůli některým jeho výrokům o covidu-19. Požádala už o povolení nejvyšší soud, informovala agentura EuropaPress. Vyšetřovatelé se zabývají mimo jiné prezidentovým tvrzením, že u lidí naočkovaných proti covidu-19 je větší pravděpodobnost, že se u nich rozvine AIDS.

Sporné výroky Bolsonaro zveřejňoval na sociálních sítích na podzim loňského roku. Tvrdil, že výzkum britských úřadů ukázal, že lidé naočkovaní proti covidu-19 častěji trpí syndromem získaného selhání imunity (AIDS), který má u nich navíc rychlejší průběh. Prezidentská kancléř následně Bolsonarovy výroky korigovala. Vedoucí kanceláře Mauro Cid tvrdil, že prezident čerpal ze studie publikované časopisem The Lancet, která byla údajně později stažena.

Brazilská policie ale nenalezla žádnou vědeckou studii, která by obsahovala zmínku o souvislosti mezi očkováním proti covidu-19 a AIDS. Podle policie se prezident tím, že mluvil o neexistujícím riziku, mohl dopustit šíření poplašné zprávy.

Zdroj: ČTK
před 58 minutami

Smutný osud Romů zůstává zastřenou kapitolou dějin, připomenul Fiala přesun do Osvětimi

V Památníku holokaustu Romů a Sintů na Moravě v Hodoníně u Kunštátu na Blanensku si lidé připomněli 79. výročí hromadného odsunu 749 Romů do koncentračního tábora do Osvětimi. Mezi odvezenými za druhé světové války byli muži, ženy i děti, nejmladší dívce byly čtyři měsíce. Premiér Petr Fiala (ODS) při této příležitosti uvedl, že smutný osud českých a moravských Romů zůstává nejen tragickou, ale do značné míry i zastřenou kapitolou našich dějin. 

Premiér Fiala řekl, že v holokaustu se zhmotnila nenávist ve vražedný systém, který nabyl hrůzných rozměrů. Připomněl, že v Česku existovaly dva koncentrační tábory pro Romy, a to v Hodoníně u Kunštátu a v Letech u Písku. "Nuceně v nich přebývaly celé rodiny. Muži, ženy i děti žili v nelidských podmínkách, trápil je hlad, nemoci a otrocká práce. Velká část tu zahynula, další čekalo utrpení v podobě cesty za prací do táborů v Německu nebo transport do Osvětimi," řekl Fiala.

Podle něj státu trvalo dlouhou vypořádání se s věcí s ohledem na výkup pozemků a podobně. "Za tu dobu pamětníci, pro které by byl památník zadostiučiněním, postupně odcházeli. Pokud nás má historie něco naučit, je nutné, abychom tragické události neviděli jen jako věty v učebnicích, ale abychom je dokázali spojit s konkrétními místy a osudy," dodal Fiala.

Zdroj: ČTK
Další zprávy