Praha - Riskoval svůj život a hrozila mu smrt, i když žádnou zbraň nevzal do ruky.
Mladý Iráčan Umar Muhammad se týden po pádu severoiráckého Mosulu do rukou teroristické sítě Islámský stát v červnu 2014 rozhodl, že bude žít dvojí život.
Navenek se z něj stal příznivec džihádistů. Nechal si narůst plnovous a nosil kalhoty zkrácené vysoko nad kotníky, což je známka radikálních islamistů. Stejně jako řada dalších lidí navštěvoval veřejné popravy a kázání radikálních kazatelů, byl v kontaktu s bojovníky Islámského státu.
Uvnitř byl ale jejich odpůrcem a dokumentaristou jejich zločinů. Umar si do paměti svého osobního počítače ukládal veškeré informace, které kolem sebe viděl.
O pachatelích, o jejich obětech, o všem, co se v Mosulu ovládaném radikály děje. Třeba o popravách mladých mužů, jejichž těla visela v ulicích Mosulu několik dní na sloupech s elektrickým vedením.
(2) ISIL executed 50 young men in various obnoxious ways, then hung some of them on power poles for a couple of days.
— Mosul Eye عين الموصل (@MosulEye) November 11, 2016
Mluvil s lidmi na tržištích, taxikáři, bojovníky IS na jejich kontrolních stanovištích. Téměř v přímém přenosu zaznamenával tragické výpovědi obětí palby Islámského státu.
Ahmad from Old Mosul, lost his leg after ISIS mortar shells hit their house, this is his last words before he die! pic.twitter.com/pnlAC8X0p1
— Mosul Eye عين الموصل (@MosulEye) November 26, 2017
Stejně tak ničení mosulského Starého Města poté, co ho příslušníci IS opouštěli a za sebou zanechávali spoušť.
Ghazi Street - Mosul, Old City
— Mosul Eye عين الموصل (@MosulEye) November 4, 2017
One of the essential markets that once was the heart of Mosul
The destruction is beyond fathomable pic.twitter.com/YTh80yQzRJ
Po večerech a nocích zhasínal světlo, zatahoval záclony a některé informace - ty, které nehrozily vyzrazením jeho identity - publikoval na anonymním blogu, stejně jako na twitterovém a facebookovém účtu s pseudonymem Oko Mosulu (Mosul Eye).
V současnosti má na Twitteru 27 tisíc sledujících, na Facebooku jich je dokonce 293 tisíc.
Cenný zdroj z místa
Pro novináře i zpravodajské služby byly tyto účty nesmírně cenným a často jediným zdrojem zpráv z největšího města pod kontrolou teroristů z Islámského státu.
V rozhovoru pro tiskovou agenturu AP minulý týden nakonec Oko Mosulu odhalilo svoji identitu. Byl jím 31letý irácký historik Umar Muhammad.
Finally .. My Face is Out in The Open https://t.co/b3p4umAVwV pic.twitter.com/vnK9fPRRoq
— Mosul Eye عين الموصل (@MosulEye) December 8, 2017
Přiznal, že v noci trpěl nespavostí a představoval si, co by s ním džihádisté provedli, kdyby ho odhalili. V diskusích na jeho účtech mu vyhrožovali, že zemře smrtí, jakou svět ještě neviděl.
"Vytvořili vraždící stroj. Strašně toužili po krvi, penězích a ženách," popisuje teď Umar jejich chování.
Nikomu v minulých letech neřekl, že doma shromažďuje informace a anonymně je publikuje. Ani sourozencům, ani rodičům. Tvrdí, že chybu udělal jen jednou.
"Můj známý, který pracuje jako taxikář, mi řekl, že při náletu na skladiště zbraní a pozice Islámského státu zemřela řada jeho velitelů. Dal jsem to na internet a po několika minutách mi došlo, co jsem udělal. Informaci mám z jediného zdroje. Podle toho mne mohou snadno najít. Rychle jsem to proto smazal," popisuje Umar dilemata své utajené identity.
Nápor na nervy byl ale příliš silný. Na konci roku 2015 se proto Umar Muhammad rozhodl Mosul opustit. S disky, na kterých měl vše nahrané.
Zaplatil převaděči a podařilo se mu dostat se do Turecka. Tam přes mobilní aplikace pokračoval ve shromažďování zpráv z iráckého Mosulu. Byl v kontaktu s několika přáteli, jejichž jména nechce nikdy zveřejnit. Při bombardování v říjnu 2016 zahynul v Mosulu jeho starší bratr Ahmad.
Třetí v řadě
Umar Muhammad alias Oko Mosulu není prvním anonymním blogerem nebo tvůrcem, který popisem dramatických událostí v Iráku vyvolal velkou mezinárodní pozornost.
V době americko-britské invaze do Iráku v roce 2003 referoval o dění v Bagdádu na blogu muž s pseudonymem Salman Pax.
Zveřejňoval informace o prvních dnech bombardování. Nadával na režim iráckého prezidenta Saddáma Husajna, ale zároveň byl kritický k americké snaze svrhnout ho a bombardovat hlavní město Bagdád.
O sobě zveřejnil Salman Pax jen tolik, že žil s rodiči svého času v Evropě. Po Saddámově pádu uvedl, že se nechal najmout jako tlumočník jedním anglickojazyčným médiem, a dodal: "Upsal jsem svoji duši ďáblu."
Až za další čtyři roky zveřejnil Pax své skutečné jméno: Salam Abdalmuním. Později žil v Londýně a Bejrútu.
Ani Salman Pax přitom nebyl prvním anonymním svědkem brutalit v Iráku. Ještě dříve - v roce 1989 - vyšla v angličtině kniha iráckého exilového autora nazvaná Republika strachu. Muž v ní s podrobnou znalostí detailů popisoval fungování režimu Saddáma Husajna a jeho jednotlivých bezpečnostních složek.
Psal pod pseudonymem kvůli obavám o život svých příbuzných, kteří v Iráku zůstali. Až po pádu Saddámova režimu se ke knize přihlásil Kanán Makíja, architekt a majitel firmy Makiya Associates, která stavěla budovy a projekty v mnoha zemích Blízkého východu.
