reklama
 
 

"Odrbávají nás, musí zaplatit." Trump si vždy myslel, že svět Americe ubližuje. Teď přišla odplata

9. 3. 2018 11:38
Když se v 80. letech začal Donald Trump vyjadřovat k politice, tvrdil, že ostatní země Ameriku neférově ekonomicky využívají. Jako americký prezident se teď rozhodl zjednat nápravu.

Washington - Názory amerického prezidenta Donalda Trumpa na mnohá politická témata se v minulosti měnily zprava doleva, od konzervativního k liberálnímu pohledu a pak zase zpět. Ukazují to například jeho stranické preference: střídavě byl republikán, demokrat nebo se i hlásil k reformní straně, za kterou se v roce 2000 krátce pokusil o prezidentskou kandidaturu.

V jedné věci měl ovšem Donald Trump zcela jasno od první chvíle, kdy se v polovině 80. let začal vyjadřovat k americké politice.

"Hodně lidí tady už unavuje se dívat, jak ostatní země odírají Spojené státy. Jak se nám kvůli naší vlastní hlouposti smějí za zády," postěžoval si Trump v rozhovoru s Larry Kingem na stanici CNN v roce 1987.

Už tehdy vyjádřil své přesvědčení, že v mezinárodním obchodě svět na Americe nezaslouženě vydělává. A že Spojené státy se nechávají ostatními zeměmi ve vzájemných tržních vztazích využívat.

Tento názor Trump nikdy nezměnil, naopak se v něm utvrzoval. A jako prezident USA se nyní rozhodl, že je potřeba tomu učinit přítrž. Ve čtvrtek v Bílém domě podepsal výnos, kterým uvalí nová cla na dovoz oceli a hliníku do USA - ve výši 25 procent na ocel a 10 procent na hliník.

"V zahraničním obchodě přicházíme ročně o 800 miliard dolarů. To se začíná měnit - musí se to změnit," uvedl Trump k podpisu výnosu.

Oproti původnímu vyhlášení z minulého týdne, že půjde o plošné opatření, byly z dovozních tarifů vyňaty Kanada a Mexiko. Přesto je to krok, který podle kritiků může vést k tržní válce s Evropskou unií či s Čínou a je nesmírně riskantní pro americkou ekonomiku.

Hodně osobní téma

Donald Trump se však nenechal odradit a prosadil si svou. A například podle amerického listu Washington Post to ani nemohlo dopadnout jinak.

"Pro něj je to osobní téma. Od dětství mu vadilo, že ho ostatní dostatečně nerespektují a neberou vážně. Stejně tak věří, že i jeho země je nespravedlivě využívána," napsal deník.

Trumpovi podle lidí z jeho okolí vždy vadila představa, že Japonsko, Německo a v pozdějších letech Čína posilují své vlastní ekonomiky na úkor toho, že USA vzájemný obchod s nimi naopak oslabuje.

"Lidé si myslí, že se k této věci dostal až teď, ale on si na to přišel sám. Už před desítkami let viděl, co se v 70. letech a 80. letech dělo s úbytkem pracovních míst a úpadkem výroby," řekl Dan DiMicco, bývalý šéf americké ocelářské společnosti Nucor, pro Washington Post

"Vždy byl velmi hrdý Američan a viděl, v jeho vlastním byznysu i všude v Americe, že problém s obchodem poškozuje naše pracující," dodává DiMicco.

Důkazem, že tohle téma Trumpa skutečně zaměstnávalo už dlouhá léta, je i celostránkový inzerát, který v roce 1987 otiskl v několika velkých amerických denících.

Čas platit dluhy

Důvodem byla propagace jeho tehdy nové knihy Art of The Deal. Text inzerátu se ovšem věnuje postavení USA ve světě a konkrétně právě tomu, jak země, jako bylo tehdy Japonsko, na Americe vydělávají.

"Americkému lidu: Japonsko a ostatní země už desítky let nespravedlivě využívají Spojené státy," píše Trump v úvodu inzerátu. Japonci podle něj vybudovali "silnou ekonomiku s neuvěřitelnými přebytky", zatímco Spojené státy utrácely své peníze právě za ochranu Japonska.

"Je načase, abychom skoncovali s naším obrovským deficitem tak, že Japonsko a další země, které na to mají, zaplatí," psal Trump v roce 1987.

Podobná situace se opakovala o 13 let později, když krátce kandidoval za reformní stranu. Trump tehdy vyhlašoval, že pokud by se stal prezidentem, tak by osobně přinutil Japonsko, které "nás odrbává ve velkém stylu", k nové obchodní dohodě.

Už tehdy Trump zároveň útočil i na Německo, které si "chce podmanit světovou ekonomiku", a také na Francii, kterou "je třeba naučit respektu".

Jediné, co se změnilo oproti roku 2016, kdy ve své vítězné prezidentské kampani vyhlašoval, že skoncuje s prodělečnými dohodami USA se světem, byla jména některých zemí. Japonsko nahradila Čína, přibyly Kanada, Mexiko nebo Jižní Korea a celá Evropská unie, ve které Trump vidí "vážnou ekonomickou konkurenci" pro USA.

Souboj poradců

Proti Trumpovu rozhodnutí zavést cla byli jeho ministr obrany Jim Mattis i šéf diplomacie Rex Tillerson. V pondělí navíc oznámil svoji rezignaci dosavadní šéf Trumpových ekonomických poradců Gary Cohn. Důvod? Cla.

Odborně je Cohn, který byl šéfem přední americké banky Goldman Sachs, těžká váha. V Trumpově týmu ho teď ale porazili jeho vlastní podřízení, především hlavní zastánce cel a ochranářských opatření, poradce Peter Navarro.

Ten byl vždy přesvědčený, že Čína ekonomicky zabíjí USA. Napsal o tom dokonce knihu a natočil dokument s názvem Smrt kvůli Číně. Právě na základě toho se v roce 2016 dostal do Trumpovy kampaně a později i do Bílého domu.

"Nejlepším programem tvorby pracovních míst (v USA) je reforma tržních vztahů s Čínou," říká Navarro ve zmíněném filmovém dokumentu z roku 2012.

Mezi odbornou veřejností ho před nástupem k Trumpovi sotvakdo znal. Nový prezident ovšem Navarra označil za "vizionáře".

Navarro nemusel mít tak silné argumenty jako Gary Cohn či stovka republikánských kongresmanů, kteří prezidentovi ve středu zaslali otevřenou výzvu, aby cla nezaváděl. Trefil se ale do Trumpova dlouhodobého vnitřního přesvědčení, že okolní svět nemá k Americe respekt a přiživuje se na její ekonomické síle.

"Říkám to už 25 let. Naše země je nespravedlivě využívána," uvedl prezident Trump už v úterý, když opakoval, že cla budou.

Video: Podívejte se na první rok Donalda Trumpa coby prezidenta USA

Uplynul rok od uvedení Donalda Trumpa do úřadu prezidenta Spojených států. Podívejte se na sestřih, co také řekl, udělal nebo zapomněl udělat. | Video: Reuters, Asociated Press, whitehouse.gov |  02:49

autor: Daniel Anýž | 9. 3. 2018 11:38

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama