Budapešť - Vlivná lidskoprávní organizace Human Rights Watch (HRW) ve své zprávě ostře kritizuje Maďarsko za sporné ústavní změny z března. Nelíbí se jí ani mnohé z více než 600 zákonů prosazených vládnoucí stranou Fidesz za posledních několik let.
Strana premiéra Viktora Orbána, která má v parlamentu od roku 2010 ústavní většinu, schválila podle HRW ustanovení, která zabraňují řádnému ověřování legitimity vlády, ohrožují svobodu slova a ochranu lidských práv.
Organizace proto ve čtvrtek vyzvala Evropskou unii, aby učinila právní kroky, které maďarské zákony vrátí do souladu s mezinárodním právem. Měla by podle ní využít možnosti odebrat Maďarsku hlasovací práva v EU.
Despekt k Ústavnímu soudu
"Právní změny, které zavedla maďarská vláda, podlamují vládu práva a ochranu lidských práv. Nejhorší ze všeho je ale to, že vláda nedbá na rady EU a nerespektuje svůj vlastní Ústavní soud," uvedla Lydia Gallová, která pro HRW monitoruje situaci ve východní Evropě a na Balkánu.
Strana Fidesz s Orbánem v čele během necelých tří let vytvořila a schválila novou ústavu následovanou mnoha dodatky. V platnost vstoupila k 1. lednu 2012. Maďarsko za ni vzápětí sklidilo kritiku Evropské komise, Evropského parlamentu, Spojených států a Německa, mimo jiné i z důvodu minimální diskuse s maďarskou veřejností.
Human Rights Watch kritizuje nové zákony hned v několika oblastech, zejména ve sférách justice, médií a náboženství, dále vidí problém v omezování lidských práv různými formami diskriminace.
Konstituční a následné zákonné změny omezily podle organizace nezávislost soudnictví, když byly Ústavnímu soudu odebrány některé pravomoci pro přezkoumávání zákonů a vyřizování stížností.
Kvůli nové ústavě také muselo 300 soudců odejít do předčasného důchodu, když se nejvyšší povolený věk pro výkon jejich funkce snížil ze 70 na 65 let.
Maďaři proti nové ústavě bouřlivě protestovali:
Návrat k autocenzuře
Nová legislativa měla rovněž podle nezávislých zdrojů HRW donutit maďarská média k návratu k autocenzuře v důsledku nejasných pravidel regulace obsahu. Další problém vidí organizace ve zrušení statutu církve u mnoha menších náboženských skupin.
V souladu s mezinárodním právem není ani diskriminace žen, kterým by mohlo být vzhledem k nejasnému výkladu zákona upřeno právo na potrat, a diskriminace na základě sexuální orientace, podle které homosexuálové ze zákona nemůžou být součástí rodiny jako právní instituce.
"Je čas využít článku 7," uvádí ve HRW ve zprávě s odvoláním na ustanovení, které EU umožňuje odebrat hlasovací práva zemi, která jasně porušuje hodnoty, na kterých Unie stojí.
Evropská komise naposledy vyjádřila znepokojení nad maďarskou legislativou na počátku května. Zemi dala měsíc na to, aby ke sporným bodům podala "jasná vysvětlení". Pak se rozhodne, zda proti Maďarsku podnikne příslušné právní kroky.