Obrazem: Vypálení Českého Malína varuje před nacionalismem, říká profesor Vaculík

Český Malín.
Usedlost Josefa Dobrého - zde v kůlně a v sousední stodole bylo upáleno 139 žen, dětí, starců a neznámý počet Ukrajinců.
Spáleniště malínské školy na snímku z roku 1943.
Pomník upáleným Čechům na hřbitově v Českém Malíně.
Marie Hvězdová našla v Malíně hrob svého dědečka - Josefa Činky.
Foto: Sdružení Čechů z Volyně a jejich přátel / www.scvp.eu
Jan Gazdík Dan Poláček Jan Gazdík, Dan Poláček
Aktualizováno 13. 7. 2020 14:41
Český Malín začal hořet před sedmasedmdesáti lety (13. 7. 1943) a hořel celý týden. Lidé byli nahnáni do stodol a zaživa upáleni. Zachránilo se jen několik osob, které nebyly přítomny anebo musely hnát uloupený dobytek a odvážet nakradený majetek. Zavražděno bylo 104 mužů, 161 žen a 105 dětí do 14 let, ale také 26 Poláků a 4 Češi, kteří v Malíně pobývali dočasně.

Popelem v Českém Malíně před 77 lety lehlo 68 domů a 223 stodol. Záminkou řádění nacistů bylo jejich údajné tvrzení, že šlo o omyl v odvetě za napadení banderovců. Dodnes není podle profesora Jaroslava Vaculíka zcela jasné, proč nebo s čí pomocí a navíc tak brutálně nacisté Český Malín vyvraždili.

"Vyhlazení Malína nacistům jen uškodilo. Neměli k tomu důvod. Malínští byli bezkonkurenčními zemědělci a nacistické armádě poctivě odváděli všechny požadované dodávky potravin. Ani se v té době nezapojovali do odboje. Pravdu už nezjistíme," vysvětluje Vaculík, který se historii volyňských Čechů dlouhodobě věnuje.

Malínští sice založili odbojovou skupinu Blaník - ta je ale měla chránit před loupením ukrajinských oddílů Stěpana Bandery, a ne před nacisty. Z některých svědectví kromě toho vyplývá, že ke spolupracovníkům vraždícího komanda patřili Poláci, ale i Ukrajinci, jimž byli tehdy bohatí Češi trnem v oku.

Bývalá předsedkyně Sdružení Čechů z Volyně Jaromíra Němcová Ničová, která se na ukrajinské Volyni narodila, se před léty Aktuálně.cz. svěřila, že jí rodiče vyprávěli o německých vojácích, kteří varovali Malínské, aby utekli a nevěřili slibům důstojníků, že budou propuštěni. "Ti vojáci mluvili česky. Zřejmě šlo o sudetské Němce," domnívala se Ničová. S váháním pak připojila otřesnou vzpomínku pamětníků: z hořící stodoly vyběhla holčička a prosila nacisty o slitování. Ti ji ale napíchli na vidle a hodili zpět. "V Malíně se třináctého července odehrávaly celý den tak strašlivé věci, že ti vojáci museli být opilí či pod vlivem drog, jinak by se přece nemohli chovat hůř než zvířata," vzpomínala Jaromíra Ničová.

Například maminka Antonie Kechrtové byla upálena mezi prvními už v Ukrajinském Malíně. "Našla jsem ji spolu s tetou. Maminka měla zlatý zuby, tak jsem ji poznala. Jak ležela, šaty na břiše nebyly spálený, takže bylo poznat, co měla na sobě. Měla dvoje šaty a dva svetry. Asi se nastrojili, protože mysleli, že je někam povezou."

Otec Josefa Řepíka tak našel ostatky své manželky a dcery až při úklidu spáleniště. "Naproti u Dobrých byly upáleny moje matka a sestra. Otec našel při úklidu kusy matčiných šatů," vzpomínal Řepík pro Paměť národa.

Příčinám, proč byl Český Malín vyvražděn, se podle profesora Vaculíka věnovali i američtí historici. Ani oni nedošli k jednoznačnému závěru. "Nezmýlíme se ale, pokud budeme hledat kořeny tehdejších obludností v Českém Malíně v německém nacionalismu. Ve stejné době ostatně na Volyni řádili ukrajinští banderovci při likvidování polských vesnic. I proto je památka na tragédii Českého Malína a zlo, které může plodit nacionalismus, stále aktuální," domnívá se profesor Jaroslav Vaculík.

 

Právě se děje

Další zprávy