Haag - Snížit využívání vysoce obohaceného uranu. A zároveň posílit mezinárodní spolupráci tak, aby se jaderný materiál nedostal do špatných rukou.
Tak by se daly shrnout výsledky jednání lídrů 53 zemí světa, kteří se sešli v Haagu na summitu o využití jaderné energie.
Schůzka se ovšem do značné míry odehrála ve stínu diskusí západních zemí o reakci na ruské jednání v krizi okolo poloostrova Krym.
"Jedná se o globální problém, takže dohody musí být učiněny na globální úrovni," poznamenal na závěr summitu Mark Rutte, premiér hostitelského Nizozemska.
Vrcholné schůzky se kromě států zúčastnily také instituce, jako je Evropská unie, OSN, Interpol a Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE).
Po dvou dnech jednání přijali účastníci summitu závěrečný dokument, ve kterém se kromě minimalizace používání uranu obohaceného nad 20 procent shodli také na pomoci zemím s jeho navracením či na posílení mezinárodní spolupráce a výměny informací.
Mysleme na kybernetickou bezpečnost
Závěry zmiňují také potřebu posilování kybernetické bezpečnosti a ochrany občanů, zaměstnanců i jaderné infrastruktury v případě nebezpečí.
Americký prezident Barack Obama připomněl, že 12 zemí a mnoho zařízení po celém světě se už vysoce obohaceného uranu zbavilo.
"Tucty národů posílily bezpečnost svých jaderných zařízení, vytvořily týmy pro boj s pašováním jaderného materiálu," vypočetl americký prezident.
Belgie a Itálie oznámily přímo na summitu, že se s vysoce obohaceným uranem a plutoniem rozloučily. Japonsko zase oznámilo spolupráci s USA na likvidaci jaderného materiálu.
U zrodu "nukleárních summitů" stál pražský projev Baracka Obamy v roce 2009. V něm americký prezident označil právě možnost, že teroristé získají a použijí atomovou zbraň, za jedno z největších nebezpečí pro dnešní svět.
