Bělehrad - Srbská organizace obhájců lidských práv ve čtvrtek znovu obvinila náčelníka generálního štábu srbské armády Ljubišu Dikoviče z přímé odpovědnosti za válečné zločiny spáchané v letech 1998 a 1999 v Kosovu.
Fond pro humanitární právo poprvé na tuto skutečnost upozornil už v roce 2012, nyní ale přidal konkrétní, údajně podložené, informace. Na vznesená obvinění podrážděně zareagoval premiér Aleksandar Vučić, podle něhož jde o "pokus rozbít to, co je v Srbsku dobré".
"Podle mne je velmi závažné to, že vidím kampaň proti instituci (armáda), která má největší podporu srbské veřejnosti. A je očividné..., že část politické veřejnosti a politiků se pokouší zničit všechno, co je v Srbsku dobré," prohlásil podle médií Vučić.
Ředitelka fondu Sandra Orlovičová na čtvrteční tiskové konferenci uvedla, že Diković je odpovědný za zločiny spáchané v obcích Rezala, Staro Čikatovo, Donja Zabela a Gladno selo. Podíleli se na nich totiž příslušníci 37. brigády tehdejší jugoslávské armády a velitelem této brigády byl právě nynější náčelník generálního štábu srbské armády.
Podle Orlovičové o těchto zločinech spáchaných příslušníky armády a policie v dubnu a květnu 1999 svědčí řada důkazů. Jde o autentické vojenské a policejní dokumenty, o výpovědi osob, které zločiny přežily, a členů rodin obětí, o forenzní zprávy a o výpovědi důstojníků armády a představitelů ministerstva vnitra před Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii (ICTY).
Další představitelka Fondu pro humanitární právo Milica Kostičová podle televize B92 upřesnila, že zmíněné zločiny ve čtyřech kosovských vesnicích se odehrály podle "zavedeného postupu jugoslávské armády". Ráno prý vojáci přicházeli do vesnic, ženy a děti vyháněli do Albánie a muže zabíjeli.
Oběťmi vraždění v uvedených obcích byli civilisté, jejichž těla byla loni exhumována z masového hrobu v kamenolomu Rudnica u města Raška na jihu Srbska. Podle fondu se Diković podílel i na následném přemísťování ostatků zabitých, aby se zakryly stopy po zločinech.
Za Dikoviče se záhy po tiskové konferenci postavilo ministerstvo obrany, podle něhož jde o zinscenovanou kampaň.
"Tvrzení o existenci údajných dokumentů svědčících o odpovědnosti náčelníka generálního štábu generála Ljubiši Dikoviče za spáchané zločiny jsou považována za pokračování zjevně zinscenované kampaně proti systému obrany (Srbska)," zdůraznilo podle B92 ministerstvo. Dodalo, že ministr obrany Bratislav Gašić generála Dikoviče "bezvýhradně podporuje".
Během konfliktu v Kosovu přišlo o život okolo 10 000 lidí, většinou etnických Albánců, kteří usilovali o nezávislost na Srbsku. Tvrdá srbská ofenziva proti ozbrojeným albánským separatistům, která se ale zvrhla v etnickou čistku, vedla k několikaměsíční intervenci Severoatlantické aliance, po níž Srbsko o kontrolu nad Kosovem přišlo. Vedení kosovských Albánců pak v roce 2008 jednostranně vyhlásilo nezávislost Kosova, což Bělehrad do dneška neuznává.
