Hongkong - Paul Lee z Hongkongu dostal játra od popraveného čínského vězně. V Egyptě koupil Karám ledvinu pro svou sestru za 5300 dolarů. A v Istanbulu nabízí Hakan jednu ze svých ledvin za 30.700 dolarů.
Tyto případy nejsou zas tak neobvyklé: zoufalý nedostatek dárců orgánů v bohatých zemích žene cizince trpící nemocemi v závěrečných stadiích na chudší místa jako jsou Čína, Pákistán, Turecko, Egypt, Kolumbie nebo Filipíny. Jedině tam si mohou koupit novou vstupenku do života.
Leeovi, třiapadesátiletému hlavnímu technikovi hongkongského metra, byla v lednu 2005 diagnostikována rakovina jater. Lékaři mu však odepřeli transplantaci, protože se obávali, že se nádor rozšíří.
Jeden přítel mu řekl, že ve městě Ťchien-ťin na severovýchodě Číny existuje klinika specializovaná na transplantace a Lee se tam zapsal do pořadníku. Letos v dubnu zaplatil za transplantaci 260.000 jüanů (34.380 amerických dolarů) a tento zákrok mu zachránil život.
"Nemocnice je napojena na spoustu věznic," sdělil Lee agentuře Reuters. "Moje játra pocházejí od popraveného vězně z Chei-lung-ťiangu. Hluboce dárci děkuji."
Pašeráctví orgánů
Podle odhadu Světové zdravotnické organizace (WHO) se ročně provádí 21.000 transplantací jater, avšak zdravotničtí experti odhadují celosvětovou poptávku na přinejmenším 90.000.
Rovněž poptávka po ledvinách převyšuje nabídku, což vedlo k vzestupu pašování orgánů, vzniku černého trhu pro bohaté příjemce a přílivu "transplantačních turistů", kteří cestují do chudých zemí, aby si zakoupili různé části těla od lidí spatřujících jen málo jiných možností, jak zlepšit svůj život.
Dárce v Jihoafrické republice obdrží za ledvinu 700 dolarů, oproti 30.000 dolarů ve Spojených státech. Nedostatek průhlednosti a špatná ochrana dárců zesílily volání mezinárodních institucí, aby se obchodu s orgány učinila přítrž nebo se alespoň reguloval.
I tam, kde je tento obchod zakázán, jsou však zákony často zašmodrchané nebo v sobě obsahují jakási "zadní vrátka".
Neregulovaná cesta je navíc pro příjemce mnohem méně komplikovaná. Jakýkoliv transplantační zákrok za účasti živého dárce pro něj totiž znamená riziko. Dárci se může něco stát. Mezi možné komplikace patří krvácení nebo infekce, které mohou skončit i smrtí.
Čína transplantace omezila
U obchodu s orgány se naopak příjemce nemusí příliš obávat.
"Je to levnější, nevystavujete riziku vlastní příbuzné a nemusíte se pak starat o někoho, koho neznáte. Jakmile zaplatíte, můžete tohle všechno hodit za hlavu, je to jednorázový proces," uvedl Luc Noel, koordinátor klinických zákroků při Světové zdravotnické organizaci (WHO) v Ženevě.
Čína nedávno zakázala prodej lidských orgánů a omezila transplantace pro cizince s tím, že nejprve musí uspokojit domácí poptávku ve výši dvou milionů orgánů ročně.
V Číně se každý rok provádí pouhých 20.000 transplantací. Z toho je 3000 transplantací jater. A v 95 procentech případů se tento orgán odebírá mrtvým dárcům.
Využívání orgánů popravených vězňů obhajovala Čína tvrzením, že podmínkou odebrání orgánu je vždy souhlas odsouzence nebo jeho rodiny. Transplantace jater mrtvého dárce stojí v Číně přibližně 33.000 dolarů.
"Důležitá je zde průhlednost. Pokud Čína zprůhlední a otevře svůj současný systém tak, aby se dal kontrolovat, pak to bude ku prospěchu věci," prohlásil Noel z WHO.
V Asii hatí veřejné programy dárcovství orgánů kulturní obsese zachovat tělo zemřelého člověka nedotčené.
Podle Lo Chung-mana, profesora hepatobiliární a pankreatické chirurgie při Hongkongské univerzitě, existuje v celé Asii s výjimkou Číny méně než 200 dárců, kteří předsmrtně darovali k transplantaci svá játra.
Pokračování příště...
Příště se dozvíte, jaké praktiky fungují v jiných zemích a proč se Pákistánu přezdívá "bazar orgánů"
