reklama
 
 

Obamova strategie vetuje nové jaderné zbraně. Opravdu?

11. 4. 2010 16:37
Jaderný plán podporuje modernizace, které radikálně mění vlastnosti nynějších pum

Praha - Minulý týden se na denní světlo vylouply dva důležité dokumenty týkající se jaderného zbrojení.

Jedním z nich je nová smlouva START mezi USA a Ruskem, která omezuje počet rozmístěných bojových hlavic obou států a rozmístěných i nerozmístěných odpalovacích zařízení a bombardérů.

Druhým čerstvá americká jaderná strategie (NPR), ve které se Američané zavazují nevyrábět žádné nové jaderné zbraně a nezaútočit na stát, který jaderné zbraně nemá. A až na výjimky ani na stát, který by na USA zaútočil biologicky či chemicky.

Rétorika versus realita

V obou případech však existují rozdíly mezi oficiální rétorikou a realitou. V případě smlouvy START sice ruští a američtí politici hovoří o třetinovém snížení rozmístěných jaderných hlavic (maximálně 1550 na každé straně).

Paragraf B článku 3 smlouvy však mluví o tom, že každý bombardér se počítá pouze za jednu hlavici. Bombardér B-52 však může nést najednou dvacet jaderných zbraní. Podle počtů smlouvy to je však jen jedna.

Hans M. Kristensen z Federace amerických vědců (FAS) tak říká, že Spojené státy i Rusko splní podmínky smlouvy, i když snížit počet svých nasazených jaderných zbraní jen o 100, resp. o 190 oproti předchozí Moskevské smlouvě z roku 2002.

A otazníky panují i nad slibem nevyrábět žádné nové jaderné zbraně, který se objevuje v NPR. Definice „nové jaderné zbraně" totiž není jednoznačnou záležitostí.

Když to schválí prezident...

„Spojené státy nebudou vyvíjet nové jaderné zbraně. Programy na prodloužení životnosti (LEP) budou využívat pouze komponenty testované v předchozích konstrukcích a nebudou podporovat nové vojenské mise nebo vojenské kapacity," stojí v NPR.

To doslova znamená, že dosluhující jaderné zbraně budou modernizovány pouhým vyměněním opotřebovaných částí komponenty, které už armáda USA využívá. A zároveň výsledné modernizované zbraně nemají mít rozdílné bojové schopnosti od těch, které nahrazují.

Ve stejném oddíle se však navíc dočteme, že pokud to bude nutné, mohou být k modernizaci hlavic použity zcela nové díly - za předpokladu, že to schválí prezident a Kongres. Tím je tedy zneplatněna abolutnost prvního bodu.

Druhý bod pak v případě modernizačních programů, které zpráva podporuje, neplatí vůbec. Současné programy na modernizaci arzenálu přitom totiž dělají přesně to, co zpráva říká, že dělat nemají. Nejenže nahrazují kabely a kovové schránky, která nahlodal zub času, ale také zcela mění účinek zbraní a jejich možné využití.

Stará, nebo nová zbraň?

„Nynější administrativa zastává pozici, že pokud modifikujeme existující jadernou zbraň - ať už jsou tyto změny jakkoliv velké - a ona převezme úlohu jiné jaderné zbraně, nejedná se o „novou" jadernou zbraň," řekl Aktuálně.cz výkonný ředitel organizace Nuclear Watch of New Mexico Jay Coghlan.

Příkladem může být v americké armádě vůbec nejrozšířenější typ jaderné hlavice W76 odpalované z ponorek, jejíž modernizace začala roku 2000 a která bude pokračovat ještě deset let a možná i více. Bushova administrativa měla v úmyslu modernizovat přibližně 2000 kusů. Kolik má v úmyslu Obama, není zatím jisté, NPR však tento program považuje za základní pro udržení jaderné rovnováhy.

Při modernizaci probíhají extenzivní změny jak ve W76 samotné, tak i v jejím návratové tělese, které jí umožňuje překonat vysoké teploty způsobené třením v atmosféře. Nahrazovány jsou například detonátory, konvenční výbušniny, roznětný systém nádoby nebo plynové zásobníky.

Tato renovace zcela změnila potenciální použití této zbraně. S tím, jak se s různými bilaterálními smlouvami s Ruskem postupně zmenšuje množství amerických jaderných zbraní, je totiž potřeba zvýšit kvalitu a flexibilnost těch zbývajících.

Máme nové cíle

Podle projevu kontraadmirála George P. Nanose z roku 1997 se stará W76 dala využít pouze jako odstrašující prostředek, protože návratové těleso rakety „nikdy nemělo roznětku, která by umožňovala, aby k výbuchu došlo v té správné výšce, která by ohrozila i jiné než urbanistické cíle."

W76 byla prostě řečeno nepřesná a námořnistvo s ní mohlo útočit pouze na města, pro tradiční boj tak byla nepoužitelná.

Naopak modernizovaná W76-1 útoku podle něj schopná je. Může vybuchnout nízko nad zemí, a je jí tak možné přesně zaměřit i na vojenský cíl. Z odstrašující a tedy "obranné" W76 se tak stává útočná zbraň proti opevněným bunkrům i podzemním vojenským prostorám.

„V polovině března jsem se setkal s vysoce postaveným poradcem pracujícím ve washingtonském Kongresu a zeptal jsem se ho, jak se definuje ´nová´zbraň," říká Coghlan. „Ptal jsem se právě na W76 a tento člověk mi řekl, že se o novou zbraň nejedná, protože zrenovované W76 přebírají funkci hlavice W88 (s jejíž renovací se nepočítá - pozn. red)."

„Jinými slovy - myslí si, že mohou učinit cokoliv, a přesto mluvit o tom, že se nejedná o novou jadernou zbraň," dodává muž, v jehož státě skladuje armáda USA podle odhadu 3000 jaderných hlavic.

Podobně nebyla za "novou jadernou zbraň" považována ani novější varianta bomby B61, která je od roku 1997 schopná ničit vojenská bunkry nacházející se hluboko pod zemí (tzv. „bunker buster"). Získala tím sice novou útočnou kapacitu, ale protože tato kapacita umožnila v užití nahradit obří devíti megatunovou bombu B53, opět se definici nové zbraně vyhnula.

Jiný přístup tu ale je

„Některé z obav NukeWatch sdílím," napsal v emailu Aktuálně.cz Kingston Reif z washingtonského Centra pro zbraně a nešíření jaderného materiálu (CACNP), které je považováno za jedno z nejvlivnějších co se týče jaderné politiky Obamovy administrativy.

„Bude důležité zajistit, že tu schránku modernizačních programů nebudeme tlačit příliš daleko a rozdíly mezi programy na prodlužování životnosti jaderných zbraní a novými jadernými zbraněmi se nestanou téměř bezvýznamnými," varuje Reif.

On i další odborníci se však shodnou, že nová Obamova strategie jde přesto v omezení při výrobě a použití jaderných zbraní dál než kdokoliv před tím.

"Jestliže něco podporuji na politice Obamovy administrativy tak je to, že se snaží rozptýlit podezření z pokračování politiky dvojího standardu, kdy jaderné mocnosti požadovaly od nejaderných zemí, aby zabraňovaly šíření jaderných zbraní a samy důsledně neplnily svůj závazek vyplývající pro ně z článku VI Smlouvy o nešíření jaderných zbraní (NPT)," říká expert na kontrolu jaderných zbraní pražského Ústavu mezinárodních vztahů Miroslav Tůma.

„Tato politika by totiž měla za následek zvyšování odporu nejaderných států - a především těch z nich, které se vzdaly svého vojenského jaderného programu vstupem do NPT - vůči navrhovaným opatření týkajícím se důslednějšího postupu proti jadernému šíření," domnívá se Tůma.

Administrativa amerického prezidenta George W. Bushe prosazovala zcela novou hlavici nazvanou Spolehlivá náhradní hlavice (RRW), která by byla jednodušší, bezpečnější a levněji skladovatelná. Kongres však zastavil financování projektu v roce 2008 a Obamova vláda jej pak zcela opustila.

Pentagon v současné době pracuje na projektu mezikontinentální balistické střely s konvenční hlavicí zvaným PGS. Potýká se však s problémem, jak umožnit zahraničním detekčním systémům (především ruským) rozpoznat, že byl právě spuštěn konvenční, a nikoli jaderný útok. PGS totiž používá jako nosič odstavenou raketu Peacemaker, která dříve nesla jaderné hlavice, a radary nerozpoznají rozdíl.  

autor: Roman Gazdík | 11. 4. 2010 16:37

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama