Moskva (Od našeho spolupracovníka) - Tento týden se uskutečnila první návštěva Baracka Obamy v Rusku. Americký prezident a jeho ruský protějšek Dmitrij Medveděv se předběžně dohodli na snížení počtu jaderných hlavic a na americkém vojenském transportu do Afghánistánu přes Rusko.
Podle zástupce ředitele Institutu USA a Kanady Ruské akademie věd Viktora Kremenjuka se v tomto směru Obamova návštěva vydařila. Na to, proč se například Spojené státy začaly znovu zajímat o Moskvu nebo jaký je vztah mezi politikou Západu a demokracií v Rusku odpovídá jeden z nejvýznamnějších ruských specialistů na vztahy s USA v interview pro Aktuálně.cz.
A.cz: Jak byste ohodnotil návštěvu amerického prezidenta v Moskvě. Přinesla očekávaný restart rusko-amerických vztahů?
Zaprvé zatím nikdo nevysvětlil, co to znamená. Za druhé je zřejmé, že se jedná o dlouhý proces a nelze ho vyřešit v rámci jedné návštěvy. Obamova návštěva však přinejmenším změnila rétoriku ve vzájemných vztazích.
Ale nejen ji. Návštěva dala naději, že další smlouva o snížení strategických zbraní bude podepsána a že bude zahájena spolupráce ve vojenské oblasti. A hlavně ukázala vůli upozadit problematické otázky. Mám na mysli Kavkaz, Ukrajinu nebo protiraketovou obranu. Ony i nadále existují, ale není třeba se kvůli nim hádat.
Obama dělá dobrý, elementární krok. Mění systém priorit. A vzhledem k tomu, že tyto otázky byly upozaděny, je možné říci, že chce změnit vztahy mezi našimi státy. A Medveděv, nehledě na jeho rezervovanější postoj, chce to samé. Obama ho zjevně mohl přesvědčit, že i pro něho jako prezidenta je to šance.
Proto si myslím, že se určitá změna v rusko-amerických vztazích rýsuje. Jak bude velká a nakolik bude zásadní, se ještě ukáže.
A.cz: Jaká je příčina snahy Spojených států o přehodnocení vztahů s Ruskem?
Když jsem se pokoušel analyzovat, proč se tak náhle Obama zaměřil na Rusko, došel jsem k závěru, jestli hlavní příčinou není to, že se Moskva začala orientovat na Čínu.
Američané si uvědomili, že svou politikou napomáhali sblížení mezi Moskvou a Pekingem. A protože Čína je dnes druhou globální ekonomickou silou a Rusko disponuje významným jaderným potenciálem a zdroji surovin, v konečném důsledku by to mohlo vést k tomu, že by čelili silnému uskupení, které by nemohli nikdy zdolat.
A proto se mohla, jak se domnívám, objevit myšlenka přehodnotit vztahy s Ruskem, aby tomu předešli.
A.cz: Jaká mohou být hlavní témata spolupráce, která by napomohla restartu vzájemných vztahů?
Restart vztahů může mít dvě varianty. V první variantě to může být omezená spolupráce, která se týká témat, v níž oba státy mají blízké nebo shodné zájmy. Ostatní témata se prostě zametou pod koberec.
A může existovat ještě maximální program. Přestože naše vztahy s Amerikou nejsou stabilní, nemohu nevzpomenout loňské setkání prezidentů Putina a Bushe v Soči.
Tam byla podepsána takzvaná sočská deklarace. Bylo až fantastické, jakými otázkami se zabývala. Změnou klimatu počínaje, přes problém energetické bezpečnosti, nešíření zbraní hromadného ničení a problematikou vesmíru konče. Všechny tyto problémy nemůže řešit nikdo jiný než Rusko a Spojené státy.
A.cz: O jaké společné zájmy se konkrétně jedná?
Není třeba vymýšlet něco nového, hlavní témata leží na stole. Afghánistán. Islámský radikalismus a terorismus, které jsou hrozbou pro Rusko i Spojené státy. Řešení finanční krize.
A.cz: Když jste zmínil Afghánistán, tak oba prezidenti podepsali smlouvu o tranzitu vojenského materiálu přes Rusko. Jak hodnotíte tento dokument?
Ta smlouva má jeden zajímavý aspekt. A tím je její název. Pokud jste si všiml, tak se nazývá smlouva o vojenské spolupráci. To je něco víc než jen transport do Afghánistánu.
A.cz: To znamená, že by se Rusko mohlo, kromě tranzitu, přímo zapojit i do operací proti Talibanu?
V současné době sotva. Lidem v hlavách zůstává syndrom naší afghánské války, a pak by také mohlo dojít k negativní reakci na Severním Kavkazu a v dalších islámských republikách, jako je například Baškirsko nebo Tatarstán. A vůbec nedej Bože, kdyby do Afghánistánu poslali například vojáky z Tatarstánu.
Chci říct něco jiného. Je třeba nejen umožňovat tranzit nákladů a spolupracovat v Kyrgyzstánu a Uzbekistánu. To je naše společná fronta. Je třeba hledat reálný způsob, jak regulovat situaci v Afghánistánu.
A.cz: Jaký může mít oteplení vztahů mezi Moskvou a Washingtonem vliv na ruskou společnost?
Studenoválečný potenciál zůstává. Já se to někdy pokouším svým americkým kolegům vysvětlit. Říkám jim: Podívejte se, v roce 1995 jste se rozhodli rozšířit NATO a tady následně na to vyhnali Kozyreva (Andrej Kozyrev, první ruský ministr zahraničí, považovaný za stoupence prozápadního kurzu - pozn. red). Demokratické síly tím dostaly silný úder. Proč? Protože je obvinili: Vy spolupracujete s Američany a Američané dělají takové věci.
Pak přišel konflikt v Kosovu. A znovu, podívejte, co dělají vaši přátelé? A pak vyhnali i Jelcina. Je tedy možné konstatovat, že na omezování demokracie v Rusku mělo, jako jeden z mnoha faktorů, vliv i chování Západu.
A.cz: A v čem spočívá tento faktor?
U Ruska v paměti zůstal pocit zranitelnosti. Nikdo nemůže zapomenout 30 milionů obětí druhé světové války. To je velmi důležité. Na tento pocit hrají naši vojáci a stoupenci minulých pořádků.
A.cz: Na tiskové konferenci byla oběma prezidentům položena otázka, jak jejich národy hledí na ty druhé. Jak vy byste odpověděl na otázku, jaký vztah mají Rusové k Američanům?
Na to je těžké odpovědět. Nehledě na to, že jsme postsovětský stát, názorový rozptyl je velký. Někteří Spojené státy považují za hlavního nepřítele. Mezi ně nepatří pouze mastodonti studené války, takoví se najdou i mezi mládeží.
Tento pocit se objevuje se ztrátou víry ve vlastní síly. Američané jdou vpřed, Američané upevňují ekonomiku, Američané upevňují armádu. Američané zkrátka ukazují schopnost přežít a my naopak začínáme čím dál tím víc zaostávat.
Pokud Obama pomůže Americe překonat krizi a Amerika opět půjde rychlým tempem vpřed, tak nám nezbude nic jiného, než se dívat, jak se nám vzdaluje. A to zde v Rusku vyvolá krajně negativní pocity až do přání zasadit USA úder.
Žijí zde mladí lidé, kteří naopak Spojené státy mají rádi a chtěli by to samé, co je tam, zavést i v Rusku. A samozřejmě tu jsou lidé se střízlivým pohledem, zejména v byznysu, kteří chápou, že se Spojenými státy je nutné spolupracovat. Protože bojovat s nimi je zbytečné a konfrontace je hloupost. Je třeba spolupracovat, neboť to bude výhodné pro ně i pro nás.
A.cz: Spojené státy tedy nejsou celou společností považovány za nepřítele?
Myslím si, že ne. V daleko větší míře je za něj považován islám. A to zejména kvůli velkému počtu muslimských imigrantů v Rusku.
