Washington - Americký prezident Barack Obama předložil dnes návrh rozpočtu na rok 2012, kterým chce přesvědčit Američany, že to myslí se snižováním federálního deficitu vážně.
Jeho součástí jsou rozpočtová opatření, která by v příštích deseti letech měla přinést celkové úspory ve výši 1,1 bilionu dolarů.
Obama hodlá na pět let zmrazit mzdy vládních zaměstnanců a velmi výrazně seškrtá sociální a ekologické programy, které doposud velmi prosazoval.
Sem patří například příspěvky na výdaje za vytápění pro chudé rodiny, které klesnou na polovinu nebo plánované vyčištění a ozdravení Velkých jezer.
Celkově mají úspory zasáhnout přes 200 programů federální vlády a pocítí je i instituce, kterým se škrty v rozpočtu zatím vždy vyhnuly - tedy Pentagon a zpravodajské služby.
Deficit federálního rozpočtu by měl být pro rok 2012 nižší o cca 400 až 500 miliard než letošní, odhadovaný na 1500 miliard.
Stále málo
Zmíněných 1100 miliard dolarů chce šéf Bílého domu ušetřit ze dvou třetin redukcí vládních výdajů, o zbytek se mají postarat vyšší výnosy z daní a zvýšení některých daní.
Republikánská opozice v Kongresu však stále není spokojena a poukazuje na to, že jen deficit za letošní rok bude vyšší než Obamou plánové úspory za deset let. Celkový národní dluh USA činí 14 100 miliard dolarů.
Odborná komise, složená ze zástupců demokratů i republikánů, v prosinci loňského roku dospěla k názoru, že USA potřebují v průběhu příštích deseti let snížit národní dluh o 4 000 miliard.
Obama si přeje snížení deficitu, ale ne tak tvrdou redukcí, jakou prosazují republikáni. Ti by chtěli jen letos snížit federální deficit o 100 miliard dolarů a současnou výši amerického národního dluhu označují za „bankrot".
Předzvěst velkých bitev
Obamu čekají měsíce politických bojů s republikány, kteří ho budou nutit, aby seškrtal ještě výrazněji vládní výdaje.
Republikáni se navíc bouří proti jeho záměru částečně financovat rozvoj produkce čisté energie zrušením dotací společnostem těžícím fosilní paliva. Tyto dotace činí ročně zhruba 4 miliardy dolarů.
Obama ve svém návrhu počítá s osmi miliardami dolarů na vývoj dokonalejších větrných turbín, solárních panelů a výkonnějších baterií.
Chce také investovat 853 miliony dolarů do vývoje nových jaderných technologií, především malých reaktorů.
Republikány ovládaná Sněmovna reprezentantů a vlivná lobby ropného průmyslu však budou dělat vše proto, aby se žádný z těchto záměrů nerealizoval.
