Analýza - Americký prezident Barack Obama ve čtvrtek nabídne arabskému světu ekonomickou pomoc, která bude mnohem rozsáhlejší než dřív.
Šéf Bílého domu bude ve svém proslovu na americkém ministerstvu zahraničí obyvatele Blízkého východu a severní Afriky pravděpodobně také přesvědčovat, že politické bouře, které se prohnaly od začátku roku téměř všemi státy těchto oblastí, nabízejí naději na "pokrok ve všech oblastech".
Perspektivy jsou však mnohem méně růžové, než by se mohlo navenek zdát. A Barack Obama už tento fakt musel vzít v potaz.
Americká ministryně zahraničí Hillary Clintonová podle listu The New York Times původně chtěla, aby prezident ve své chystané řeči předložil plán USA, jak díky nové situaci dosáhnout izraelsko-palestinského míru.
Obamův poradce pro otázky národní bezpečnosti Thomas Donilon a hlavní expert Bílého domu na Blízký východ Dennis Ross se však proti tomu postavili.
Spor uvnitř Obamovy administrativy nicméně "vyřešila" náhlá dohoda mezi palestinskými hnutími Fatah a Hamás o ukončení sporů a společném postupu.
Protože Hamás neuznává právo Izraele na existenci, nemohou teď Spojené státy předložit Palestincům a arabskému světu jako celku žádný návrh na dosažení mírového urovnání se židovským státem.
Barack Obama tak zřejmě jen znovu potvrdí ochotu Washingtonu zprostředkovat nějakou dohodu mezi Izraelci a Palestinci, což už ovšem udělal v úterý při setkání s jordánským králem Abdalláhem.
Politika cukru
Americký prezident se tak bude snažit naklonit si arabský svět především ekonomickou pomocí a spoluprací. Jordánsko už má slíbenou pomoc finanční i potravinovou - dostane 400 milionů dolarů a dodávku 50 000 tun pšenice.
Podobný scénář se bude zřejmě týkat i Egypta, který je od pádu prezidenta Mubaraka ve špatné finanční situaci.
Egypt musí měsíčně vydávat přibližně tři až 3,5 miliardy dolarů ze svých valutových rezerv na nákup potravin a dalších potřebných komodit, protože turisté se kvůli vnitropolitické situaci této destinaci začali vyhýbat a platby ze zahraničí téměř úplně vyschly.
Egyptská vláda se snaží, aby jí USA odpustily dluhy v hodnotě asi jedné miliardy dolarů, jež se týkají nákupů obilí ze 70. let minulého století, ze kterých splatila jistinu, ale dál musí hradit úroky.
Obama proto Káhiře zřejmě nabídne ekonomickou pomoc, nakombinovanou z přímé pomoci, odpuštění dluhů a exportních úvěrů, aby jí pomohl stabilizovat finance.
USA budou navíc příští týden ve Francii prosazovat balík stabilizačních opatření pro Egypt a Tunisko na jednání nejrozvinutějších zemí G8.
Nepříznivá situace
Je však otázkou, jak to s Obamovými sliby ekonomické pomoci nakonec bude doopravdy. Kongres není nakloněn zvyšování zahraniční pomoci, naopak ji chce snížit v rámci úsporných opatření zaměřených na redukci amerického rozpočtového deficitu.
Kongresmani namítají, že USA již poskytují například Egyptu ročně téměř 1,5 miliardy dolarů a že Egypt po pádu prezidenta Mubaraka posiluje vztahy s Íránem a palestinským hnutím Hamás, které Spojené státy vedou na seznamu teroristických organizací.
Obama musí také brát v úvahu, že den po své řeči ho čekají jednání s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem o kolabujícím izraelsko-palestinském mírovém procesu.
V neděli bude mít navíc projev před Výborem pro americko-izraelské veřejné záležitosti, který patří k nejvýznamnějším proizraelským lobbistickým organizacím.
Obamova administrativa také s krajním znepokojením sleduje, jak palestinští představitelé naplňují svůj vlastní plán, jehož ústředním bodem je přimět Spojené národy, aby v září v New Yorku na Valném shromáždění OSN uznaly palestinský stát.
USA by se přitom hrozně nerady dostaly do situace, kdy by na půdě OSN musely hlasovat proti palestinské státnosti právě v době, kdy celý Blízký východ prochází demokratizačním procesem.
