Arabské revoluce zaskočily Ameriku, nemá strategii

Václav Viták
14. 2. 2011 12:50
Analýza Aktuálně.cz: Obama zatím nenašel nový přístup k novému Blízkému východu
Obama je výborný řečník, proslovy však nemohou nahradit politickou strategii
Obama je výborný řečník, proslovy však nemohou nahradit politickou strategii | Foto: Reuters

Washington - Blízkým východem se žene vlna, o níž komentátoři i někteří politici mluví jako o arabském "roku 1989".

Stejně jako ve východní a střední Evropě před dvaceti lety se i v tomto případě jedná o historický zlom, který vyžaduje od Spojených států novou strategii.

Problémem však je, že administrativa prezidenta Baracka Obamy si žádný konzistentní přístup k problematice Blízkého východu nevypracovala, a poslední dramatický vývoj v tomto regionu ji podle všeho navíc zcela zaskočil.

Nejsem Bush

Obamův předchůdce v Bílém domě George Bush měl, pokud jde o blízkovýchodní strategii, jasno. Utlačování a tyranie vedou k radikalismu a nestabilitě.

Proto se snažil šířit americkou demokracii i vojenskou cestou, jak tomu bylo v případě Iráku a diktátora Saddáma Husajna.

Jeho naivní předsvědčení, že západní hodnoty jsou univerzální, vedlo však na Blízkém východě k další radikalizaci a ještě extrémnějším protiamerickým náladám.

Barack Obama proto založil svou strategii vzhledem k americkým zkušenostem v Iráku na zcela opačném přístupu. Že příliš velké americké zasahování do záležitostí arabských zemí může být mimořádně kontraproduktivní.

Když v roce 2009 navštívil jako nový americký prezident Káhiru, nabídl muslimského světu smír se zcela jednoznačným sdělením - nejsem Bush.

Nebýt Bush nestačí

Politická realita však ukazuje, že odmítání Bushovy strategie se nerovná strategii nové. Od nástupu Baracka Obamy jsou Spojené státy, pokud jde o Blízký východ, po většinu času ve vleku událostí.

Zaskočil je vývoj v Íránu v roce 2009 i lednové masové protesty v řadě arabských zemí. V případě Íránu Barack Obama odmítl podpořit demonstranty bouřící se proti znovuzvolení prezidenta Ahmadínežáda s tím, že by to bylo vnímáno jako "zasahování".

Poté se však Bílý dům zase snažil svůj postoj k Íránu přitvrdit. Na začátku událostí v Egyptě Obamova administrativa naopak zvolila razantní přístup a vyvíjela tlak na Husního Mubaraka, aby rezignoval.

Po ostrých protestech ze strany Káhiry rychle ustoupila a začala mluvit o potřebě postupného a klidného předání moci v Egyptě.

Nedůsledný postoj

Tento nedůsledný postoj k blízkovýchodním záležitostem je zatím pro Obamovu administrativu typický. Zachovala se tak i v případě Izraele a Palestinců.

Zpočátku nebývale tvrdě požadovala, aby Izrael zastavil veškerou výstavbu ve Východním Jeruzalémě. Pak však opět couvla a výsledkem je zcela zablokovaný blízkovýchodní mírový proces.

Ve vztazích se Saúdskou Arábii uděla Washington opět stejnou chybu. Když chvíli prosazoval otevřeně názory egyptských demonstrantů, vyvolal v tomto pouštním královstí téměř paniku.

Ostrá reakce Saúdů, kteří mají mimořádnou obavu z revoluce ve své zemi, znovu vedla k tomu, že Bílý dům začal ustupovat a tohoto svého dalšího strategického spojence na Blízkém východě chlácholit.

Bílý dům nemá jasnou strategii

Pokulhávání za vývojem událostí, nedůsledné akce a absenci jasné strategie experti přisuzují Obamově zahraničněpolitické nezkušenosti a také situaci v jeho Radě pro otázky národní bezpečnosti.

Události v Egyptě Washington zcela zaskočily
Události v Egyptě Washington zcela zaskočily | Foto: Reuters

Obamův bývalý poradce pro otázky národní bezpečnosti generál James L. Jones v říjnu loňského roku odstoupil. Během svého působení ve funkci nevypracoval žádnou koherentní strategii americké zahraniční politiky.

Jeho nástupce Tom Donilon také rozhodně není zahraničněpolitický expert.

A koncepční přístup nepředstavilo doposud ani americké ministerstvo zahraničí pod vedením Hillary Clintonové.

Bílý dům je tak ve složité situaci: neměl žádnou relevantní koncepci řešení blízkovýchodních problémů před bouřlivými událostmi posledních dvou měsíců, a nyní, ve zcela nových podmínkách, ji bude zřejmě jen složitě hledat.

 

Právě se děje

před 50 minutami

Evropská komise podle Havlíčka odblokovala 18 miliard korun na projekty programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost

Evropská komise podle vicepremiéra a ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (za ANO) odblokovala 18 miliard korun, které zadržovala na projekty v problémovém Operačním programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost. EK platby pozastavila loni na jaře kvůli vysoké chybovosti. Podle vicepremiéra není jasné, kdy peníze proplatí.

"Před chvílí přišla esemeska, že byl dnes odpoledne odblokován ten zadržovaný peníz, těch 18 miliard korun," uvedl Havlíček. Jeho úřad prý čtyři měsíce vše dokládal unijním auditorům, kteří nakonec žádnou chybu neobjevili. "O nic nepřijdeme v tuto chvíli. Teď je jenom otázka, kdy nám ty peníze pošlou," uvedl Havlíček.

Peníze už ministerstvo průmyslu a obchodu dalo firmám, které o ně žádaly pro své projekty z problémového programu. Projekty se často uskutečňují po etapách, a tak se i na základě jednotlivých žádostí o platbu hradí. EK platby proplácí zpětně.

Další zprávy