Arabské revoluce zaskočily Ameriku, nemá strategii

Václav Viták
14. 2. 2011 12:50
Analýza Aktuálně.cz: Obama zatím nenašel nový přístup k novému Blízkému východu
Obama je výborný řečník, proslovy však nemohou nahradit politickou strategii
Obama je výborný řečník, proslovy však nemohou nahradit politickou strategii | Foto: Reuters

Washington - Blízkým východem se žene vlna, o níž komentátoři i někteří politici mluví jako o arabském "roku 1989".

Stejně jako ve východní a střední Evropě před dvaceti lety se i v tomto případě jedná o historický zlom, který vyžaduje od Spojených států novou strategii.

Problémem však je, že administrativa prezidenta Baracka Obamy si žádný konzistentní přístup k problematice Blízkého východu nevypracovala, a poslední dramatický vývoj v tomto regionu ji podle všeho navíc zcela zaskočil.

Nejsem Bush

Obamův předchůdce v Bílém domě George Bush měl, pokud jde o blízkovýchodní strategii, jasno. Utlačování a tyranie vedou k radikalismu a nestabilitě.

Proto se snažil šířit americkou demokracii i vojenskou cestou, jak tomu bylo v případě Iráku a diktátora Saddáma Husajna.

Jeho naivní předsvědčení, že západní hodnoty jsou univerzální, vedlo však na Blízkém východě k další radikalizaci a ještě extrémnějším protiamerickým náladám.

Barack Obama proto založil svou strategii vzhledem k americkým zkušenostem v Iráku na zcela opačném přístupu. Že příliš velké americké zasahování do záležitostí arabských zemí může být mimořádně kontraproduktivní.

Když v roce 2009 navštívil jako nový americký prezident Káhiru, nabídl muslimského světu smír se zcela jednoznačným sdělením - nejsem Bush.

Nebýt Bush nestačí

Politická realita však ukazuje, že odmítání Bushovy strategie se nerovná strategii nové. Od nástupu Baracka Obamy jsou Spojené státy, pokud jde o Blízký východ, po většinu času ve vleku událostí.

Zaskočil je vývoj v Íránu v roce 2009 i lednové masové protesty v řadě arabských zemí. V případě Íránu Barack Obama odmítl podpořit demonstranty bouřící se proti znovuzvolení prezidenta Ahmadínežáda s tím, že by to bylo vnímáno jako "zasahování".

Poté se však Bílý dům zase snažil svůj postoj k Íránu přitvrdit. Na začátku událostí v Egyptě Obamova administrativa naopak zvolila razantní přístup a vyvíjela tlak na Husního Mubaraka, aby rezignoval.

Po ostrých protestech ze strany Káhiry rychle ustoupila a začala mluvit o potřebě postupného a klidného předání moci v Egyptě.

Nedůsledný postoj

Tento nedůsledný postoj k blízkovýchodním záležitostem je zatím pro Obamovu administrativu typický. Zachovala se tak i v případě Izraele a Palestinců.

Zpočátku nebývale tvrdě požadovala, aby Izrael zastavil veškerou výstavbu ve Východním Jeruzalémě. Pak však opět couvla a výsledkem je zcela zablokovaný blízkovýchodní mírový proces.

Ve vztazích se Saúdskou Arábii uděla Washington opět stejnou chybu. Když chvíli prosazoval otevřeně názory egyptských demonstrantů, vyvolal v tomto pouštním královstí téměř paniku.

Ostrá reakce Saúdů, kteří mají mimořádnou obavu z revoluce ve své zemi, znovu vedla k tomu, že Bílý dům začal ustupovat a tohoto svého dalšího strategického spojence na Blízkém východě chlácholit.

Bílý dům nemá jasnou strategii

Pokulhávání za vývojem událostí, nedůsledné akce a absenci jasné strategie experti přisuzují Obamově zahraničněpolitické nezkušenosti a také situaci v jeho Radě pro otázky národní bezpečnosti.

Události v Egyptě Washington zcela zaskočily
Události v Egyptě Washington zcela zaskočily | Foto: Reuters

Obamův bývalý poradce pro otázky národní bezpečnosti generál James L. Jones v říjnu loňského roku odstoupil. Během svého působení ve funkci nevypracoval žádnou koherentní strategii americké zahraniční politiky.

Jeho nástupce Tom Donilon také rozhodně není zahraničněpolitický expert.

A koncepční přístup nepředstavilo doposud ani americké ministerstvo zahraničí pod vedením Hillary Clintonové.

Bílý dům je tak ve složité situaci: neměl žádnou relevantní koncepci řešení blízkovýchodních problémů před bouřlivými událostmi posledních dvou měsíců, a nyní, ve zcela nových podmínkách, ji bude zřejmě jen složitě hledat.

 

Právě se děje

před 5 hodinami

USA mají možná druhý případ koronaviru, Japonsko už jej potvrdilo

U texaského studenta, který navštívil čínské velkoměsto Wu-chan, je podezření na napadení novým koronavirem. Pokud se podezření potvrdí, půjde od druhý případ napadení virem způsobujícím zápal plic ve Spojených státech. Druhý potvrzený případ hlásí podle agentury Kjódó Japonsko.

Univerzitní student je v Texasu léčen s onemocněním dýchacích cest a je izolován doma. Zároveň jsou u něj prováděny testy na nově objevený koronavirus, který už v Číně zabil 18 lidí, z toho 17 ve Wu-chanu, který je ohniskem epidemie. První případ nákazy v USA byl oznámen ve středu ve státě Washington.

Japonské ministerstvo zdravotnictví mezitím potvrdilo druhý případ nákazy. Jde o čtyřicátníka, který v neděli do Japonska přicestoval z Wu-chanu. Nyní je muž hospitalizován.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 5 hodinami

Kvůli pádu muže do kolejiště večer nejelo metro na části linky B

Téměř čtyři hodiny nejezdilo ve čtvrtek večer metro mezi stanicemi Smíchovské nádraží a Florenc na lince B. Kolem 19:30 spadl ve stanici Anděl do kolejiště člověk, provoz se podařilo obnovit až necelou hodinu před půlnocí, vyplývá z informací na webu pražského dopravního podniku. Asi čtyřicetiletý muž srážku se soupravou metra nepřežil. Lidé v daném úseku museli na tramvaj, jít pěšky nebo využít jinou linku metra. Na místě zasahovali záchranáři, hasiči pražského dopravního podniku a policisté.

"Bohužel i přes rychlý zásah naší posádky utrpěl muž ve věku zhruba 40 let zranění neslučitelná se životem, na místě zemřel," řekla ČTK mluvčí pražské záchranné služby Jana Poštová.

Metro jezdilo bez omezení v úseku Zličín - Smíchovské nádraží a Florenc - Černý Most, v centrální části linky B byl provoz zastaven. Náhradní autobusy dopravce nezavedl, lidem doporučil využít tramvaje, hlavně linky 3 a 5, či přestup z tramvají na linku metra C.

Zdroj: ČTK
Další zprávy