Arabské revoluce zaskočily Ameriku, nemá strategii

Václav Viták
14. 2. 2011 12:50
Analýza Aktuálně.cz: Obama zatím nenašel nový přístup k novému Blízkému východu
Obama je výborný řečník, proslovy však nemohou nahradit politickou strategii
Obama je výborný řečník, proslovy však nemohou nahradit politickou strategii | Foto: Reuters

Washington - Blízkým východem se žene vlna, o níž komentátoři i někteří politici mluví jako o arabském "roku 1989".

Stejně jako ve východní a střední Evropě před dvaceti lety se i v tomto případě jedná o historický zlom, který vyžaduje od Spojených států novou strategii.

Problémem však je, že administrativa prezidenta Baracka Obamy si žádný konzistentní přístup k problematice Blízkého východu nevypracovala, a poslední dramatický vývoj v tomto regionu ji podle všeho navíc zcela zaskočil.

Nejsem Bush

Obamův předchůdce v Bílém domě George Bush měl, pokud jde o blízkovýchodní strategii, jasno. Utlačování a tyranie vedou k radikalismu a nestabilitě.

Proto se snažil šířit americkou demokracii i vojenskou cestou, jak tomu bylo v případě Iráku a diktátora Saddáma Husajna.

Jeho naivní předsvědčení, že západní hodnoty jsou univerzální, vedlo však na Blízkém východě k další radikalizaci a ještě extrémnějším protiamerickým náladám.

Barack Obama proto založil svou strategii vzhledem k americkým zkušenostem v Iráku na zcela opačném přístupu. Že příliš velké americké zasahování do záležitostí arabských zemí může být mimořádně kontraproduktivní.

Když v roce 2009 navštívil jako nový americký prezident Káhiru, nabídl muslimského světu smír se zcela jednoznačným sdělením - nejsem Bush.

Nebýt Bush nestačí

Politická realita však ukazuje, že odmítání Bushovy strategie se nerovná strategii nové. Od nástupu Baracka Obamy jsou Spojené státy, pokud jde o Blízký východ, po většinu času ve vleku událostí.

Zaskočil je vývoj v Íránu v roce 2009 i lednové masové protesty v řadě arabských zemí. V případě Íránu Barack Obama odmítl podpořit demonstranty bouřící se proti znovuzvolení prezidenta Ahmadínežáda s tím, že by to bylo vnímáno jako "zasahování".

Poté se však Bílý dům zase snažil svůj postoj k Íránu přitvrdit. Na začátku událostí v Egyptě Obamova administrativa naopak zvolila razantní přístup a vyvíjela tlak na Husního Mubaraka, aby rezignoval.

Po ostrých protestech ze strany Káhiry rychle ustoupila a začala mluvit o potřebě postupného a klidného předání moci v Egyptě.

Nedůsledný postoj

Tento nedůsledný postoj k blízkovýchodním záležitostem je zatím pro Obamovu administrativu typický. Zachovala se tak i v případě Izraele a Palestinců.

Zpočátku nebývale tvrdě požadovala, aby Izrael zastavil veškerou výstavbu ve Východním Jeruzalémě. Pak však opět couvla a výsledkem je zcela zablokovaný blízkovýchodní mírový proces.

Ve vztazích se Saúdskou Arábii uděla Washington opět stejnou chybu. Když chvíli prosazoval otevřeně názory egyptských demonstrantů, vyvolal v tomto pouštním královstí téměř paniku.

Ostrá reakce Saúdů, kteří mají mimořádnou obavu z revoluce ve své zemi, znovu vedla k tomu, že Bílý dům začal ustupovat a tohoto svého dalšího strategického spojence na Blízkém východě chlácholit.

Bílý dům nemá jasnou strategii

Pokulhávání za vývojem událostí, nedůsledné akce a absenci jasné strategie experti přisuzují Obamově zahraničněpolitické nezkušenosti a také situaci v jeho Radě pro otázky národní bezpečnosti.

Události v Egyptě Washington zcela zaskočily
Události v Egyptě Washington zcela zaskočily | Foto: Reuters

Obamův bývalý poradce pro otázky národní bezpečnosti generál James L. Jones v říjnu loňského roku odstoupil. Během svého působení ve funkci nevypracoval žádnou koherentní strategii americké zahraniční politiky.

Jeho nástupce Tom Donilon také rozhodně není zahraničněpolitický expert.

A koncepční přístup nepředstavilo doposud ani americké ministerstvo zahraničí pod vedením Hillary Clintonové.

Bílý dům je tak ve složité situaci: neměl žádnou relevantní koncepci řešení blízkovýchodních problémů před bouřlivými událostmi posledních dvou měsíců, a nyní, ve zcela nových podmínkách, ji bude zřejmě jen složitě hledat.

 

Právě se děje

před 17 minutami

Státní zástupce znovu podal obžalobu kvůli úniku odposlechů Béma s Janouškem

Státní zástupce znovu podal žalobu na bývalého předsedu Věcí veřejných Víta Bártu a policistu Jana Petržílka kvůli úniku odposlechů bývalého pražského primátora Pavla Béma a lobbisty Romana Janouška. Žalobce viní Bártu s Petržílkem ze zneužití pravomoci a ohrožení utajované informace. O znovupodání žaloby informovala pondělní Mladá fronta Dnes (MfD).

Nově podaná obžaloba už v utajeném režimu není. "Jediná odstraněná vada je, že obžaloba již není utajována. Spis je i přes výhrady městského soudu a vrchního soudu utajován stále stejně," řekl MfD Petržílkův advokát Václav Němec. Důkazně se podle něj spis vůbec nikam neposunul.

Zdroj: ČTK
před 58 minutami

Venezuelský opoziční předák López, který je blízkým spolupracovníkem Guaidóa, uprchl do Španělska

Venezuelský opoziční předák Leopoldo López v neděli dorazil do Španělska poté, co se rok a půl ukrýval v rezidenci španělského velvyslance ve venezuelské metropoli Caracasu. Lópezovi se nejprve podařilo utéci do Kolumbie, odkud odletěl do Madridu, kde se znovu shledal se svou rodinou. López je blízkým spolupracovníkem šéfa parlamentu Juana Guaidóa, jehož uznává na šest desítek zemí prozatímním prezidentem Venezuely. Guaidó se snaží přimět k demisi autoritářskou vládu Nicoláse Madura s cílem uspořádat v zemi svobodné volby.

López slíbil, že i z exilu bude podporovat politickou opozici v její snaze sesadit Madura. "Venezuelci, toto rozhodnutí nebylo jednoduché. Ujišťuji vás ale, že můžete počítat s tím, že budu bojovat odkudkoli. Nebudeme odpočívat a budeme pokračovat dnem i nocí ve snaze dosáhnout svobody, kterou si všichni Venezuelci zasluhují," uvedl López.

Zdroj: ČTK
Další zprávy