Šíité proti sunnitům. O co jde ve sporu Saúdské Arábie a Íránu a proč se ho svět tolik bojí

Simona Fendrychová ČTK Simona Fendrychová, ČTK
Aktualizováno 4. 1. 2016 20:58
Rozepře mezi Saúdskou Arábií a Íránem hýbe (nejen) Blízkým východem. Personál iránského velvyslanectví v Rijádu byl vyhoštěn ze země, diplomatické vztahy obou zemí se octily na bodu mrazu. Saúdové navíc oznámili, že s Íránem přerušují i veškerou hospodářskou spolupráci. Šíitští duchovní vyzývají své následovníky k protestům a demonstracím. Rostoucí napětí v regionu s obavami sledují politici i mezinárodní organizace.
Íránky protestují v Teheránu proti popravě Nimra Bákira Nimra.
Íránky protestují v Teheránu proti popravě Nimra Bákira Nimra. | Foto: Reuters

Rijád/Teherán - Spor mezi Saúdskou Arábií a Íránem neutichá, naopak. Po přerušení diplomatických vztahů se Saúdové rozhodli pro další krok: zmrazení hospodářské spolupráce.

Zastaví se i letecký provoz mezi oběma zeměmi, Saúdové do Íránu nebudou smět cestovat vůbec, oznámil saúdský ministr zahraničí Ádil Džubajr v rozhovoru pro agenturu Reuters. Ten Írán už dříve označil za bezpečnostní hrozbu a obvinil ho z podpory terorismu.

Diplomaty z Teheránu odvolává i Bahrajn, diplomatické styky tlumí také Spojené arabské emiráty.

Diplomatický spor na Blízkém východě napjatě sleduje celý svět. Může mít totiž vážné následky. Přečtěte si proč.

Co vedlo k přerušení diplomatických styků?

Útok demonstrantů na saúdské velvyslanectví v Teheránu, ke kterému došlo v pondělí ráno. Demonstranti vnikli do budovy ambasády, kde zapalovali ohně, než je rozehnala policie. Čtyřicet lidí zadržela.

Saúdští diplomaté byli z Íránu následně povoláni zpět do vlasti. Personál íránského velvyslanectví v Rijádu dostal naopak příkaz opustit do 48 hodin Saúdskou Arábii.

Proč došlo k útoku na ambasádu?

V sobotu nechala Saúdská Arábie popravit 47 lidí podezřelých z terorismu. Podle tamního ministerstva vnitra byla většina z nich zapojená do útoků spáchaných teroristy ze sítě Al-Káida v letech 2003 až 2008.

Mezi popravenými byl také významný šíitský duchovní Nimr Bákir Nimr, který často pobýval v Íránu. V Saúdské Arábii, kde se většina obyvatel hlásí k sunnitskému islámu, platil za ochránce šíitské menšiny.

Kdo byl Nimr Bákir Nimr?

Šestapadesátiletý Nimr Bákir Nimr pocházel z Východní provincie Saúdské Arábie, kde saúdští šíité žijí. Zasazoval se o její odtržení.

Byl také otevřeným kritikem saúdské královské rodiny. Podle svých následovníků ale vyzýval jen k pokojným demonstracím, nikdy ne k násilí. Zatčen byl po vypuknutí arabského jara při demonstraci v roce 2012. O dva roky později byl odsouzen k trestu smrti.

Saúdskoarabští představitelé trvají na tom, že všech 47 lidí bylo popraveno výhradně za teroristickou činnost a bez ohledu na svou náboženskou příslušnost.

Jak reagoval svět?

Kromě hlasité kritiky íránského duchovního vůdce ajatolláha Alího Chameneího, který se nechal slyšet, že Saúdskou Arábii za Nimrovu popravu stihne "boží odplata”, popravu odsoudil i Západ.

Proti popravě Nimra Bákira Nimra demonstrovali muslimové i v New Yorku a dalších světových metropolích.
Proti popravě Nimra Bákira Nimra demonstrovali muslimové i v New Yorku a dalších světových metropolích. | Foto: Reuters

Generální tajemník OSN Pan Ki-mun prohlásil, že je "hluboce zděšen". "Šajch Nimr a řada dalších popravených vězňů byli usvědčeni po soudních procesech, které vzbuzují vážné obavy, pokud jde o povahu obvinění a spravedlnosti procesu," upřesnil jeho tiskový mluvčí.

Znepokojeny jsou i lidskoprávní organizace. Jen loni popravila Saúdská Arábie podle Amnesty International minimálně 151 lidí. To je nejvíce od roku 1995, kdy v zemi zemřelo tímto způsobem přes 190 osob. Ve výkonu trestu smrti bylo království v roce 2014 na třetím místě za Čínou a právě Íránem.

Je příčinou sporů náboženství?

Saúdská Arábie je hlavní sunnitskou a Írán zase šíitskou silou v regionu. Rijád trvale obviňuje Teherán z vyvolávání nepokojů mezi saúdskoarabskými šíity a vládou.

Pro šíitskou komunitu v Saúdské Arábii je Teherán skutečně oporou. Šíité tvoří náboženskou většinu pouze v Íránu, Iráku, Ázerbájdžánu a v Bahrajnu, kde ale vládnou menšinoví sunnité. Menší komunity pak žijí kromě Saúdské Arábie také v Libanonu, Sýrii, Jemenu, Afghánistánu, Pákistánu nebo v Indii.

Írán a Saúdská Arábie navíc podporují soupeřící strany v konfliktech v Sýrii a Jemenu. V Sýrii stojí Teherán na straně Bašára Asada, Rijád proti němu.

Vedou Saúdská Arábie a Írán spor poprvé?

Vztahy mezi oběma zeměmi jsou napjaté dlouhodobě.

Diplomatické vazby byly přerušeny již mezi lety 1988 a 1991. Kvůli úmrtí 275 íránských poutníků při jejich cestě do svatého města Mekky, které se nachází na území Saúdské Arábie.

Významnou příčinou napětí je i íránský jaderný program. Podle Saúdské Arábie jím Írán ohrožuje region - především kvůli sporům se Spojenými státy.

Rijád také šíitské duchovní vůdce opakovaně obviňuje z podněcování střetů mezi policií a šíity ve Východní provincii.

Od roku 2012 vzájemné spory ještě vyhrotil konflikt v Sýrii. Saúdská Arábie je hlavním podporovatelem rebelů bojujících proti Asadovu režimu. Teherán ji proto viní z podpory terorismu.

Zájmy obou zemí na sebe narážejí také v Jemenu. Saúdové tam vedou koalici bojující na straně vlády v konfliktu s povstaleckými šíity, podporovanými Íránem.

Proč se svět diplomatického sporu tak bojí?

Roztržka mezi hlavní sunnitskou a šíitskou silou může negativně ovlivnit celý Blízký východ. Během jediného dne omezily diplomatické styky s Íránem další dvě země, a to Bahrajn a Spojené arabské emiráty.

Šíitští duchovní v ostatních zemích vyzývají k protestům. Ke kritikům se připojili zástupci libanonských šíitů, kteří Nimrovu popravu označili "za velkou chybu".

Hizballáh hovoří o "zločinu a vraždě". Šíitské kruhy v Jemenu Nimra považují za "bojovníka svaté války". Odsoudily celý proces, který s ním byl v Saúdské Arábii veden.

Vůdce irácké šíitské polovojenské organizace Badr, podporované Íránem, žádá, aby irácká vláda omezila vztahy se Saúdskou Arábií.

Napětí v regionu je přitom to poslední, co může svět v době vleklé syrské války a bojů s Islámským státem potřebovat. "Poprava Nimra Bákira Nimra jen posiluje naše obavy z rostoucího napětí a ze stále hlubších sporů v regionu," cituje z prohlášení německého ministerstva zahraničí agentura Reuters.

Ke krokům vedoucím ke zklidnění napětí vyzval Bílý dům i ministerstvo zahraničí Spojených států.

"Nadále usilujeme o to, aby Íránci a Saúdští Arabové záležitost urovnali. Vyzýváme obě strany, aby prokázaly zdrženlivost a nestupňovaly dál napětí, které panuje v regionu," prohlásil mluvčí Bílého domu Josh Earnest.

Spojené státy podle Earnesta kritizují každou zemi, která provádí hromadné popravy. Mluvčí také varoval, že spor mezi Teheránem a Rijádem může zkomplikovat hledání politického řešení války v Sýrii. Dodal, že o tom již dříve američtí představitelé mluvili se svými saúdskoarabskými protějšky. Bílý dům se vyslovil kriticky i na adresu Íránu, když vyjádřil znepokojení z toho, že tamní bezpečnostní úřady nedokázaly ochránit saúdskoarabskou ambasádu v Teheránu, kterou poničil rozhněvaný dav.

O vážném vyhrocení vztahů mezi Saúdskou Arábii a Íránem dnes telefonicky hovořil americký ministr zahraničí John Kerry se svými partnery z obou zemí Ádilem Džubajrem a Mohammadem Džavádem Zarífem.

Americká vláda podle AP našlapuje kolem roztržky mezi oběma regionálními mocnostmi opatrně, protože konflikt může mít neblahý vliv na dosažení řady klíčových cílů americké zahraniční politiky. Kerryho hlavním úkolem je proto vyzývat ke klidu a varovat před neúměrnou reakcí, která může vyvolat novou vlnu sektářského násilí.

 

Právě se děje

před 14 minutami

Brusel schválil státní pomoc 525 milionů eur pro německé aerolinky Condor

Evropská komise (EK) dnes schválila státní pomoc v celkovém objemu 525,3 milionu eur (13,5 miliardy Kč) pro německou leteckou společnost Condor. Pomoc zahrnuje 204,1 milionu eur na náhradu škod souvisejících s šířením koronaviru a dalších 321,2 milionu eur na podporu restrukturalizace podniku, která má obnovit jeho životaschopnost. Komise o tom dnes informovala v tiskové zprávě.

Komise už Condoru dříve schválila státní pomoc v objemu 550 milionů eur. Druhý nejvyšší soud EU však minulý měsíc toto rozhodnutí anuloval kvůli nedostatečnému odůvodnění souhlasu. EK proto nyní učinila nové rozhodnutí založené na dodatečné analýze škod a zohledňující názor soudu.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Magistrát se odvolá proti demolici vily z počátku 20. století v Praze 5

Pražský magistrát se odvolá proti povolení demolice bourání vily z počátku 20. století v ulici Nad Výšinkou v Praze 5. Na mimořádném jednání to v úterý schválili městští radní. K odvolání hlavní město vyzvala mimo jiné městská část, která s demolicí nesouhlasí a sama odvolání podat nemůže. Vilu, kterou nechal vybudovat stavitel Viktor Beneš, vlastní Valérie Haščáková, manželka spolumajitele investiční skupiny Penta Jaroslava Haščáka.

Demoliční výměr vily ve čtvrti Na Hřebenkách vydal stavební úřad Prahy 5 v pátek 9. července, lhůta pro odvolání podle primátora Zdeňka Hřiba (Piráti) vyprší ve středu. Odvolání je již podle něj připraveno. "Nebude problém stihnout ten zítřejší (středeční) termín," řekl.

Hřib zopakoval, že vedení města považuje vilu za cennou a s bouráním nesouhlasí. Primátor dále řekl, že rada se dnes také shodla na tom, že ve spolupráci s Prahou 5 podá žádost o prohlášení budovy kulturní památkou. Žádostí podle něj na ministerstvo kultury míří více, proti bourání vznikly také petice.

Předseda magistrátního výboru pro územní rozvoj Petr Zeman (Praha Sobě) dodal, že zařazení na seznam kulturních památek nebude automaticky znamenat záchranu vily, protože v metropoli jsou památky, které jejich majitelé nechávají dlouhodobě chátrat. Vila je podle Zemana specifická, což bude znamenat nutnost najít pro ni vhodné využití. Politik se podle svých slov snaží kontaktovat majitelku vily, což se mu zatím nepodařilo. Požádal proto Pentu, aby dialog zprostředkovala.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Amazon bitcoin přijímat nebude. Cena kryptoměny po výstupu nad 40 000 dolarů klesla

Cena nejznámější kryptoměny bitcoin po krátkém pondělním výstupu nad 40 000 dolarů (zhruba 872 000 Kč) opět klesla. Největší světový internetových obchod Amazon totiž popřel zprávu, že hodlá do konce roku začít přijímat platby v bitcoinech. Informovala o tom agentura Reuters.

Podle serveru CoinDesk se bitcoin krátce po 13:00 SELČ prodával za 37 598 dolarů. Jeho cena tak za posledních 24 hodin vykazovala pokles zhruba o 2,5 procenta. V pondělí večer přitom vystoupila až na 40 539,39 dolaru. Hranici 40 000 dolarů tak překonala poprvé od poloviny června.

K růstu ceny bitcoinu přispěla nedělní zpráva londýnského listu City A.M., že Amazon plánuje do konce roku začít přijímat platby v bitcoinech. Amazon ale v pondělí tuto zprávu popřel. "Bez ohledu na náš zájem o tuto oblast není spekulace ohledně našich konkrétních plánů pro kryptoměny pravdivá," uvedla firma.

Zdroj: ČTK
Další zprávy