Varšava - Před varšavskou centrálou Institutu národní paměti (IPN) bylo před obědem rušno. Z davu, v němž čekaly desítky novinářů, občas někdo vykřikl, že se dusí.
Ředitel IPN Lukasz Kamiński jim s úderem poledne umožnil, aby si prohlédli obsah složky, kterou ústav minulý týden získal od vdovy po bývalém ministru vnitra Czeslawu Kiszczakovi. A která má obsahovat důkazy, že bývalý vůdce hnutí Solidarita a exprezident Lech Walesa v 70. letech spolupracoval s komunistickou tajnou policií.
Novináři prohlíželi, ofocovali a tweetovali některé ze 40 stránek, které jim IPN zpřístupnil. Mnozí si hned všímají chyby ve slově pseudonym - "pseldonym" -, jiní začali listovat ofocenými dokumenty.
Kritika úřadu
Ačkoli Kamiński tvrdí, že první analýzy expertů potvrzují autenticitu dokumentů, většina lidí poukazuje na fakt, že materiály byly zveřejněny necelý týden poté, co je IPN získal.
Neprošly tedy kritickým zkoumáním ani grafologů, ani dalších expertů.
Podle některých spekulací chce Lukasz Kamiński rychlým zveřejněním obhájit sebe a svůj post. Jeho funkční období v čele IPN se totiž chýlí ke konci.
Sám Walesa o svých stycích se státní bezpečností hovoří často v protikladech a o nových dokumentech prohlásil, že musejí být zfalšované, ale přesto se možná rozhodne, že řekne pravdu. "Je to Kiszczakova pomsta ze záhrobí," vzkázal o víkendu z amerického Miami, kde právě pobývá.
Generál Kiszczak u spisu zanechal doprovodný dopis, z něhož vyplývá, že jej chtěl předat archivu spravujícímu dokumenty tajných služeb už v roce 1996. V dopise se uvádí, že dokumenty neměly být zveřejněny dříve než pět let po smrti Lecha Walesy.
agent Wałęsa pic.twitter.com/hDwrCAGb7Y
— Sławomir Cenckiewicz (@Cenckiewicz) February 22, 2016
"Zanechal jsem dalšího hovoru"
Svazek agenta Bolka, který měl schovaný loni zesnulý generál Kiszczak, čítá 576 stran. Týká se let 1970 až 1976, kdy se Walesa začal angažovat v protestním hnutí a byl vyhozen z práce v gdaňské loděnici.
Z dokumentů vyplývá, že agent Bolek dostával za jednotlivé zprávy odměnu 500 až 1500 zlotých. Ke spolupráci ho - podle dokumentu psaného ručně na kostkovaném papíře - získal pracovník státní bezpečnosti E. Graczak, a to 21. 12. 1970.
Bylo to v době, kdy v loděnici po zvýšení cen masa a dalších potravin vypukla velká stávka dělníků. Ve dnech 14. až 16. prosince policie postřílela desítky protestujících. Walesa byl tehdy čerstvě zaměstnaným elektrikářem a byl novopečeným otcem prvního dítěte - syna Bogdana.
Podle reportérů serveru Gazeta.pl jsou strojem psané zprávy ze svazku Bolka dílem pracovníků státní bezpečnosti. Svědčí o tom prý forma a styl psaní. Spolupráce podle zveřejněných dokumentů skončila v červnu 1976.
"Navázal jsem s ním telefonický kontakt. Během rozhovoru řekl, že na žádné setkání nepřijde, že nechce s orgány mít nic společného. Může přijít jedině poté, co dostane písemné předvolání," napsal kapitán Ratkiewicz poté, co byl Walesa vyhozen z gdaňské loděnice a začal pracovat v jiném podniku.
"Vzal jsem v úvahu jeho arogantní chování a zanechal jsem dalšího hovoru, považuji za nepotřebné pokoušet se s ním navázat další kontakt s cílem získat od něho závazek o zachování tajemství faktu jeho spolupráce s orgány bezpečnosti."
Mediální vřava
V souvislosti s objevením spisu se kolem Walesy strhla v Polsku obrovská mediální vřava.
Pokud by se ukázalo, že Walesa ohledně spolupráce s tajnou policií lhal nebo jako prezident nechával část spisu likvidovat, potvrdil by se příběh, jejž se Polákům snaží vštípit šéf vládnoucí strany Právo a spravedlnost Jaroslaw Kaczyński - že se komunistické elity domluvily na předání moci s předáky Solidarity a Polsko je třeba i nyní dekomunizovat.
Část lidí Walesu brání s tím, že i kdyby spolupracoval, jeho další dílo ho plně očišťuje. A s odkazem na Jaroslawa Kaczyńského tvrdí, že kdo nic proti komunismu opravdu aktivně nedělal, toho si ani aktivně nevšímala státní bezpečnost.
Walesovi odpůrci ho naopak vyzývají, aby vrátil Nobelovu cenu za mír, kterou dostal v roce 1983 za to, že spoluvytvořil a vedl hnutí Solidarita.
