Polské okresy kolem hranice s Běloruskem hlídají kromě pohraniční stráže také vojáci a policisté. Nejvíce migrantů je momentálně u Bělověžského národního parku. V hustém pralese se migranti snaží dostat přes hranice do Polska.
"Podél celé hranice je vyhlášen výjimečný stav. Toho si jako návštěvník ani nevšimnete, jenom vám policie zkontroluje auto, jestli nemáte něco v kufru. A je tam hodně policistů," popisuje pro server Aktuálně.cz reportér týdeníku Respekt Tomáš Brolík, který oblast v těchto dnech navštívil.
"Díky tomu ale mohou úřady také zavřít pás hranice, kam se pak už nedostanete," dodává. "Novináři se k oblasti, kde migranti jsou, nedostanou vůbec, ani Mezinárodní Červený kříž." Do míst kolem města Bělověž tak mohou vstoupit v podstatě jen Poláci, kteří tam bydlí.
Pohraničníci používají i drony nebo termovizi. Podle mluvčího polské vlády Piotra Müllera se u hranice sešly až čtyři tisíce migrantů. Běloruské úřady mluví o více než dvou tisících lidí, kteří si přejí zažádat o azyl v EU, píše britská stanice BBC.
Místní nosí vodu a oblečení
Reportér tak zůstal ve městě Hajnůvka, vzdáleného od hranice necelých 20 kilometrů. Část místních, se kterými mluvil, s postupem polských úřadů souhlasí. A to i s nuceným "zatlačováním" migrantů zpět do Běloruska, které je ale nelegální. Podle Brolíka tito lidé nechtějí běloruskému režimu ustoupit.
Další část místních Poláků si myslí, že se jejich bezpečnostní složky chovají příliš hrubě, a tak se sami snaží migrantům uvázlým u hranic pomáhat. Nosí jim pitnou vodu nebo teplé oblečení, protože často se mohou v oblasti pohybovat jen oni.
"Vojáci samozřejmě vědí, kdo migrantům pomáhá, ale zpravidla to tolerují. A lidé, kteří pomáhají, sami říkají, že i pohraniční stráž je ze situace nesvá. Její příslušníci nejsou zvyklí dohlížet na 30 lidí sedících v mrazu a nepouštět je dál," popisuje novinář Brolík.
Na hranici se pohybuje hodně mladých lidí, ale také žen a dětí. Většina z nich pochází ze zemí Blízkého východu nebo z Asie a snaží se dostat do Evropské unie skrze Polsko. Občas se tak v lese stane, že na procházce se psem nebo na houbách Poláci narazí na skupinku třeba deseti migrantů, popisuje Brolík zkušenosti místních.
Ti se prý otevřeného konfliktu zatím nebojí. Většina střetů se odehrává v hustém lese, daleko od jejich obydlí. Podle expertů se ale situace může rychle vyhrotit. Před ozbrojenou eskalací na hranici varovaly i polské úřady.
Test hranic NATO
Polský premiér Mateusz Morawiecki mluví o této krizi jako o "hybridním útoku". Varšava dlouhodobě viní Minsk z toho, že migranty láká do své země a pak je k hranicím dováží. Mstí se tak za sankce, které Evropská unie uvalila na režim kvůli porušování lidských práv. Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko obvinění odmítá.
Jak říká i běloruská politická analytička Katsia Šmacynová, která musela prchnout do zahraničí, Lukašenko a potažmo i Moskva se snaží vyvinout co největší tlak na Evropskou unii. Právě ruský prezident Vladimir Putin je běloruskému diktátorovi velkou oporou.
"Je to jeden z mála kroků, které Lukašenko ještě může udělat, aby EU oplatil její sankce. Protože kdyby on zavedl sankce, skoro nikoho by se to nedotklo. Může ale využít migrační krizi," tvrdí Běloruska.
"Je důležité se na problém podívat i analyticky a uvědomit si, že se jedná o test tolerance NATO," dodává Šmacynová pro Aktuálně.cz. "Vojenská konfrontace je tak jedním z možných scénářů, jak by se situace mohla vyvíjet dál."
Polsko ale není jediné, Bělorusko tlačí tímto způsobem i na pobaltské země. Jde často o ty státy, které v posledních měsících přijali nejvíce běloruských politických uprchlíků - jako je právě Šmacynová.
Moc migrantů i na Bělorusko
O tom, že přesun migrantů směrem do Polska, Lotyšska a Litvy přes Bělorusko organizuje přímo stát, není pochyb. "Vláda zařizovala speciální charterové lety pro migranty, pomáhala jim s vízy a dříve jim i zajišťovala ubytování," říká Šmacynová. Jenže pak jsou tito lidé nuceni překročit hranice do Polska a nevracet se.
"V Bělorusku je naprosto nemyslitelné, aby se někde sešla větší skupina lidí. Nedávno dokonce policisté zbili několik ekologických aktivistů na kole za to, že blokují provoz ve městě. Ale najednou je tady několik tisíc migrantů, kteří zablokují celou silnici a vojáci kolem nich jen tak chodí…" poukazuje analytička na záběry, které se objevují na sociálních sítích.
Dramatické záběry z pondělního dění na hranici (8. 11.)
Situace se ale vyostřuje i uvnitř Běloruska. Migrantů je už tolik, že přespávají v ulicích hlavního města, u nákupních center nebo zastávek metra. Podle Franaka Viačorky, poradce disidentky Svjatlany Cichanouské, mají migranti vstup do veřejných budov zakázán.
"Mnoho lidí musí mrznout na ulici. Je 0 stupňů Celsia a nikdo jim neposkytne žádné ubytování. Mezitím je naplánováno 50 letů týdně z Blízkého východu. Režim nás vede do katastrofy," napsal na svůj Twitter.
"Je tam mnoho žen a dětí a blíží se zima. Takže se (mnoho Bělorusů) bojí, že lidé budou umírat. Zároveň ale panuje strach i z konfrontace migrantů s místními, protože policie to nijak nekontroluje a už to není tak organizované jako dřív," shrnuje Šmacynová obavy Bělorusů.
Shopping malls & metro stations in Minsk don't allow migrants inside. Many are forced to freeze on the street - it's 0 degrees Celsius. They aren't provided with housing. Meanwhile, 50 new flights per week are scheduled from the Middle East. The regime is leading us to disaster. pic.twitter.com/vyH7xHWkBI
— Franak Viačorka (@franakviacorka) November 8, 2021