Praha - Jeden z nejsilnějších tajfunů ve známé historii zpustošil část Filipín. Série několika desítek tornád a silné bouře zas v roční době, kdy je takové počasí mimořádně nezvyklé, ničily středozápad Spojených států.
Zoufalí, nervózní a hladoví lidé se snaží na Filipínách přežít mezi troskami. Při rabování a zápasech o jídlo byli i mrtví a zranění. Tisícům Američanů zbyly z domů jen kusy zdí.
Tým vědců z Kalifornské univerzity v Berkeley upozorňuje na to, že klimatické výkyvy, anomálie a extrémy se budou množit. Zkoumali spojení klimatických změn a násilí.
Extrémy jako silné bouře nebo sucho mají za následek méně dostupných zdrojů obživy a - napsáno ve zkratce - větší nebezpečí kriminality, násilí a válek.
Jeden z autorů studie Salomon Hsiang říká: "Když se počasí zhoršuje, máme tendenci více ubližovat jiným lidem."
(Podívejte se na fotografie pořízené po řádění mimořádného tajfunu na Filipínách)
Tým vědců se snažil na příkladech v dávnější i novější historii najít souvislost klimatických změn a anomálii s propuknutím válek a velkých krizí. Poukazuje například na to, že k zániku mayské civilizace přispělo velké sucho.
Názory na to, zda se bude počasí na zeměkouli výrazně oteplovat a zda nás čeká období extrémů v počasí (více sucha, záplav, prudkých bouří či mimořádně tuhých zim), se různí.
Vědci z Kalifornie předpokládají, že výkyvů a extrémů přibude a s nimi i společenských otřesů v následujících desetiletích.
Více násilných střetů, nárůst kriminality v některých místech. "Pohledem na krize v historii jsme zjistili přímou souvislost mezi válkami, konflikty či krizemi a extrémním počasím," uvádí se ve studii, zveřejněné nedávno v časopise Science.
"Když je zdrojů dost, všichni jsou optimističtí. Jakmile jich je málo, lidé jsou nervózní. Probíhají stranické půtky, stát se oslabuje. Když je něčeho nedostatek, okamžitě vznikají distribuční mafie. Stát začne být zmítaný vnitřními konflikty, je oslabován zvnějšku," podotýká k tomu český geolog a klimatolog Václav Cílek.
(Podívejte se na fotografie extrémního vedra v Česku z loňského srpna)
Války o vodu
Nejde jen o potraviny, ale také vodu. Organizace spojených národů nedávno varovala před perspektivou stále se zmenšujících zdrojů pitné vody zejména pro státy Blízkého východu a Afriky.
V polovině století má mít vážné až existenční problémy třicet zemí. Mezi nimi například Egypt.
Znovu se tak vrací na přetřes problém takzvaných válek o vodu, ve kterých státy či národy budou usilovat hlavně o přístup ke zdrojům zavlažování pro zemědělství a pro vlastní přežití.
Takovým příkladem je dlouholetá válka v západosúdánské provincii Dárfúr, kde centrální vláda a místní kmeny bojují o prostorově omezené pastviny pro dobytek a vzácné zdroje pitné vody. Přes mnohá příměří válka trvá více než deset let.
"Je to jednoduché. Více lidí a méně zdrojů bude plodit konflikty," uvádí se ve studii kalifornského týmu vědců.
O potravinách a arabském jaru
Podle Václava Cílka je typickým případem vlivu klimatu na pohyb ve společnosti takzvané arabské jaro. Tedy série povstání v zemích severní Afriky a na Blízkém východě, která svrhla některé dlouholeté vládce (například v Tunisku nebo Egyptě) nebo vedla k občanské válce (Sýrie).
"V letech 2000 až 2012 se zvedly ceny většiny potravinových komodit na 260 procent původních cen. Mohou za to klimatické změny. Bylo několikrát sucho nebo to shnilo na polích. Byla menší produkce ve Spojených státech, v Argentině. To urychlilo růst cen. Ukazuje se také, že během posledního desetiletí je růst potravinové produkce nižší než ve dvacátém století. Zdůvodňuje se to výpadky souvisejícími s kolísajícím klimatem," řekl Aktuálně.cz Cílek.
K nepokojům vedlo několik faktorů, vysoké ceny potravin byly jedním z nich.
Vědci z Berkeley kromě jiného uvádějí, že když je někde slabá úroda, různé ozbrojené skupiny či armády obvykle získávají více rekrutů do svých řad.
Body pro EU
Evropa podle Václava Cílka tolik ohrožena není a přidává argument pro to, být v Evropské unii.
"Existuje několik analýz evropského klimatu za posledních tisíc let. Většinou ukazují, že když přijde sucho, že téměř nikdy nepokryje celou Evropu. Z mého pohledu je Evropská unie dobrý klimatický nápad. Jestliže budeme fungovat na principu vzájemné pomoci a solidarity a budeme se řídit nějakým způsobem distribuce potravin. Takže v Evropě se toho nebojím. Evropa je ohrožená, ale všichni ostatní jsou ohroženi ještě víc."
(Podívejte se na fotografie hurikánu Sandy, který pustošil východní pobřeží USA)
Obzvláště náchylné k problémům vyplývajícím ze sucha, záplav či neúrody způsobenými klimatickými vlivy jsou státy s rozsáhlým pěstováním pšenice. Ta se hůř přizpůsobuje změnám než například rýže.
Podle Václava Cílka může ale mít celosvětový dopad například velká neúroda v Číně, nastala-li by.
"Tam jde o velké přirozené kolísání monzunu v jihovýchodní Asii. Žijí tam dvě miliardy lidí. V okamžiku, kdy bude ohrožena úroda v Číně, tak Čína zareaguje a nakoupí v zahraničí. Rozhodilo by to mezinárodní trh s potravinami. Světové ekonomické fórum za velké potenciální nebezpečí považuje rozkolísanost cen potravin."
Mezivládní panel OSN pro změny klimatu (IPCC) 27. září oznámil, že do roku 2100 se má podle nové projekce zvýšit průměrná globální teplota o více než dva stupně Celsia oproti současnému stavu.
Na některých místech bude nárůst extrémnější. Například v Austrálii experti předpovídají vzestup až o čtyři stupně.
