Ženeva - Prakticky na minovém poli žije a pracuje 400 milionů lidí, protože v blízkosti jejich obydlí zůstává nevybuchlá munice. Tvrdí to právě vydaná zpráva organizace Handicap International.
Tvrdí se v ní, že celých 98 procent obětí jsou civilisté "usmrcení či zranění během návratu do svých rodišť poté, co konflikt skončil".
Oficiální stránky Handicap International - NAJDETE ZDE
Statistiky pak ukazují, že v posledních letech bylo zabito, popřípadě zraněno při výbuchu nastražených min a tříštivých bomb více než 13 tisíc civilistů. Jejich počet však může být mnohem vyšší.
Velmoci v produkci munice vedou
Británie a Spojené státy použily tisíce tříštivých bomb během irácké invaze v roce 2003 a Izrael udělal to samé v případě loňského útoku na Libanon.
OSN počínání izraelské armády odsoudila jako "nemorální". Odstranění bomb má údajně trvat 12 až 15 měsíců, během kterých budou nadále umírat nevinní civilisté.
Paradoxní je, že to jsou právě světové mocnosti a nejlidnatější země světa jako Spojené státy, Rusko či Čína, které patří mezi největší producenty a vývozce zbraní a munice.
Žádná z nich se však neúčastní setkání představitelů 50 států v peruánské Limě, které se uskuteční příští týden a má za úkol přijmout návrh smlouvy zakazující použití třístivých bomb a podobných zbraní.
Pokud se podaří v Limě dospět k dohodě, mohl by zákaz začít platit již příští rok. Je však otázkou, zda bez podpisu Ruska, Spojených států či Číny může smlouva něco vyřešit.
Británie přistoupila k zákazu. Stačí to?
Velká Británie v březnu tohoto roku zakázala používání zbraní, které při výbuchu uvolní celou řadu menších bomb rozsívající smrtonosné šrapnely.
Londýn navíc hodlá v budoucnosti používat pouze zbraně se sebezničujícím mechanismem. Mezinárodní organizace však požadující kompletní zákaz a kroky britské vlády považují za nedostatečné.
Největší procento nášlapných min a tříštivých bomb bylo v minulosti použito v Iráku, Afghánistánu, Libanonu či Čečensku.
